Anna Drasdilová
| Anna Drasdilová | |
|---|---|
 Anna Drasdilová (okolo r. 1880) | |
| Rodné jméno | Anna Dráždíková |
| Narození | 5. února 1841 Pustý Mlýn u Blatné  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 14. srpna 1929 (ve věku 88 let) Milevsko  Československo |
| Národnost | česká |
| Povolání | operní pěvkyně |
| Partner(ka) | Josef Krch |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Drasdilová (rozená Dráždíková, provdaná Krchová, 5. února 1841 Pustý Mlýn u Blatné – 14. srpna 1929 Milevsko[1]) byla česká operní pěvkyně, hudební pedagožka po dobu 22 let působící ve Spojených státech amerických. Byla jednou z prvních českých zde působících operních pěvkyň a okolo roku 1875 rovněž stala primadonou opery v Milwaukee, jakožto první primadona českého původu v USA.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v osadě Pustý Mlýn nedaleko Blatné v jihozápadních Čechách v mlynářské rodině. Od mládí se svěnovala zpěvu a na přímluvu svého příbuzného, pěvce Karla Strakatého, byla přijata ke studiu zpěvu v letech 1855 až 1858 v Praze u operního kapelníka Jahna, následně pak studovala v Hamburku a v Londýně,[3] kde byla žákyní původem ruské pěvkyně Erminie Rudersdorfové. Následně proslula jako zpěvačka oratorií, absolvovala řadu koncertů před prestižními publiky, včetně výstupů pro britskou královnu Viktorii v Buckinghamském paláci,[4] ruskou carevnu či dánskou královnu. Následně začala účinkovat s uměleckým souborem kapelníka a pianisty Rubinsteina, se kterým absolvovala řadu zájezdů.
V USA
[editovat | editovat zdroj]Roku 1864 odcestovala s Rubinsteinovým souborem do USA. I zde dosáhla značných uměleckých úspěchů, zejména pak pro publikum z řad zdejší početné českoamerické komunity. Zde následně absolvovala úspěšnou kariéru koncertní a operní pěvkyně: vystupovala mj. v Chicagu, Milwaukee, New Yorku, Baltimoru, Cincinnati a dalších městech, především však v těch s větším zastoupením menšiny Čechoameričanů. Usazena byla v New Yorku. V českých krajanských periodicích byla často zmiňována a velebena pro své vysoké pěvecké kvality.
Roku 1877 navštívila Čechy a svou rodnou Blatnou.[5]
Konec kariéry
[editovat | editovat zdroj]V zimních měsících roku 1886 cestovala Drasdilová vlakem na koncert do Pittsburghu, vlak však uvízl v závějích a šestihodinové čekání na pomocný vlak způsobilo, že umělkyně ztratila hlas. Kvůli léčení odjela zpět do Čech, kde se léčila v Lázních Jeseník, k plné rekonvalescenci jejího hlasu však již nikdy nedošlo, proto byla nucena ukončit svou profesionální kariéru a nadále žít v českých zemích.
Provdala se za skladatele a pedagoga Josefa Krcha a společně žili v Jeseníku. Po jeho smrti přesídlila do Milevska, města ležícího nedaleko svého rodiště, kde dožila v nuzných podmínkách a zapomnění uměleckého světa
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Anna Drasdilová zemřela 14. srpna 1929 v Milevsku ve věku 88 let.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ sopranyst. www.operainfo.eu [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-25.
- ↑ BENEŠ, Vojta. Žalȧr̀ milionů: protektorát Čechy a Morava. [s.l.]: [s.n.] 258 s. Dostupné online. Google-Books-ID: ZU_RAAAAMAAJ.
- ↑ Drasdilová, Anna, 1841–1929 [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ RECHCIGL, Miloslav. Encyclopedia of Bohemian and Czech-American Biography. [s.l.]: AuthorHouse 692 s. Dostupné online. ISBN 978-1-5246-1987-9. (anglicky) Google-Books-ID: 34KQDQAAQBAJ.
- ↑ Hudební a divadelní Věstník: Časopis věnovaný zájmům svétské i církevní hudby, péveckých a divadelních jednot ćesko-slovanských. [s.l.]: Styblo 304 s. Dostupné online. Google-Books-ID: zaUeVKEudaIC.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČAPEK, Tomáš. The Čechs (Bohemians) in America: a study of their national, cultural, political, social, economic and religious life. Boston: New York: Houghton Mifflin Company, 1920. s. 229-230.
- DOSTÁL, Jaroslav. Střední Povltaví: Západní část : Písecko a Příbramsko. Praha: Knihkupectví Klubu českých turistů, 1948. s. 136-137.
