Anna Bělská
| Anna Bělská | |
|---|---|
| Narození | 1430 |
| Úmrtí | 1490 (ve věku 59–60 let) |
| Choť | Boleslav II. Těšínský (1448–1452)[1] |
| Děti | Kazimír II. Těšínský Barbara Těšínská Žofie Těšínská |
| Rodiče | Iwan Bielski[1] a Vasilisa Holšanská[1] |
| Rod | Bělští |
| Příbuzní | Fridrich Těšínský a Václav II. Těšínský (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anna Bělská (okolo 1430–1490) byla těšínská kněžna, manželka Boleslava II. Těšínského.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se kolem roku 1430[2] jako dcera knížete Ivana Bělského († po 1452), místodržícího ve Velikém Novgorodě, a Vasilisy Holšanské zvané Bělucha († před 1484). Po otci byla příslušnicí rodu Gediminovců, po matce pak neteří polské královny Sofie Litevské. Měla tři sestry a čtyři bratry.[3]
Koncem června 1448 se provdala za těšínského knížete Boleslava II. Sňatek proběhl s podporou polského krále Kazimíra IV. Jagellonského, který chtěl touto cestou posílit vliv svého rodu ve Slezsku[2] a jako svatební dar novomanželům věnoval 2000 zlatých. Manželé trvale sídlili na hradě ve Fryštátě, z jejich svazku vzešli syn Kazimír II. a dcery Žofie a Barbora.[4]
Po ovdovění v roce 1452 Anna převzala fryštátské panství jako své vdovské věno a vychovávala zde syna až do jeho plnoletosti.[2] Výraznou péči věnovala samotnému městu Fryštátu, kde v letech 1470-1472 založila špitál pro nejchudší obyvatele s kaplí svatého Bartoloměje a o desetiletí později hmotně podpořila vznik městské lázně.[5] Rovněž cenné fresky ve zdejším kostele svatého Kříže, zobrazující umučení svatých Kateřiny a Barbory, jsou datovány do doby jejího působení.[6]
Zemřela v roce 1490,[2] pravděpodobně opět na fryštátském hradě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Kniaziowie litewsko-ruscy od końca czternastego wieku. Varšava. 1895. Dostupné online.
- ↑ a b c d PANIC, Idzi. Piastovci těšínští. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 8. Ostrava: OsU – Repronis, 1997. S. 87.
- ↑ TĘGOWSKI, Jan. Pierwsze pokolenia Giedyminowiczów. Poznań – Wrocław: Wydawnictwo Historyczne, 1999. S. 90–93.
- ↑ PANIC: Piastovci těšínští. S. 87-89.
- ↑ BAYER, Julius. Denkwürdigkeiten der Stadt Freistadt im Herzogthum Schlesien. Wien: Vlastním nákladem, 1879. S. 35, 52–53, 63–65, 144.
- ↑ Kostel v Karviné ukrýval unikátní fresky z 15. století. ProPamátky [online]. 27.12.2011 [cit. 21.5.2020]. Dostupné online.