Angoulême

Angoulême
	Katedrála a historický střed
	; znak
Poloha
Souřadnice	45°38′56″ s. š., 0°9′39″ v. d.
Nadmořská výška	27–130 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Francie
region	Nová Akvitánie
departement	Charente
arrondissement	Angoulême
kanton	chef-lieu 3 kantonů
	Angoulême
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	21,85 km²
Počet obyvatel	43 112 (2008)
Hustota zalidnění	1 973,1 obyv./km²
Správa
Starosta	Philippe Lavaud
Oficiální web	www.angouleme.fr
E-mail	angouleme@mairie-angouleme.fr
PSČ	16000
INSEE	16015
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Angoulême je město v jihozápadní Francii v departmentu Charente a regionu Nová Akvitánie. Leží na řece Charente, asi 100 km severně od Bordeaux. Má 43 000 obyvatel, aglomerace přesahuje 100 000 obyvatel. Jedná se o velmi staré a historické město. Asi deset kilometrů východně od místního letiště se nacházejí krasové prameny řeky Touvre.

Dějiny

Město stojí na místě římské osady Ecolisma (či Iculisma), jež dostala později jméno Angoulesme, je od roku 379 sídlem biskupa a má pohnutou historii. Roku 507 je po porážce Vizigótů u Vouillé získal franský král Chlodvík I. a v 9. století je zničili Normané.

Ve středověku bylo Angoulême hlavním městem stejnojmenného hrabství a hlavní křižovatkou Svatojakubské cesty do Santiaga de Compostela ve Španělsku. V roce 1204 obdrželo Angoulême městská práva od anglického krále Jana Bezzemka. Město i hrabství byly Mírem z Brétigny (1360) postoupeny Anglii, ale už v roce 1373 je francouzský král Karel V. dobyl zpět. V období francouzských náboženských válek bylo město silně poškozeno, zejména poté, co je dobyly hugenotské oddíly, jimž velel Gaspard de Coligny.

V roce 1394 připadlo hrabství vévodům Orleánským. Jeden z nich, František I., se v roce 1515 stal francouzským králem a povýšil hrabství na vévodství, čímž podpořil svoji matku Louisu Savojskou. Vévodství se tak stalo francouzským korunním územím. Jedním z jeho držitelů byl nemanželský syn krále Karla IX. Karel z Valois. Posledním vévodou z Angoulêmu byl nejstarší syn Karla X. Louis-Antoine, který zemřel v roce 1844.

Ve druhé světové válce patřilo město do oblasti obsazené Němci, bylo poškozeno bombardováním a v jeho okolí působila řada odbojových skupin.

Hospodářství

Angoulême je proslulé tradiční výrobou papíru, která zde kvetla už od 16. století. Slavný je zdejší nejlepší vývozní artikl, cigaretový papír Rizla+. Dosti známé jsou i zdejší pralinky. Významnými průmyslovými obory v Angoulême jsou výroba elektroniky, sklářství, výroba konfekce a bot (obzvláště známé jsou zdejší pantoufle), strojírenství (nachází se zde poměrně důležitá zbrojovka a prachárna vyrábějící střelný prach a zbraně pro námořnictvo), v okolí je v zemědělství významné vinařství. Poblíž jsou mramorové lomy

V poválečné době část průmyslu zanikla, vznikla zde ale nová odvětví. Angoulême se stalo centrem produkce comicsů, včetně příslušné vysoké školy, kde je i první fakulta počítačových her a animace. Vedle 6 kolejí, 10 lyceí a řady odborných a uměleckých škol je zde také právnická a humanitní fakulta Univerzity Poitiers a několik vysokých škol, zčásti soukromých.

Doprava

I když v Angoulême začala jezdit tramvaj už v roce 1890, v roce 1933 byla zrušena a nahrazena autobusy. V současné době má autobusová síť 11 linek, které obsluhují i okolní obce celé aglomerace.

Angoulême leží na železniční trati Paris - Bordeaux, kde jezdí i vlaky TGV; cesta do Paříže trvá necelé dvě hodiny. Kromě toho má Angoulême přímé železniční spojení do sousedních měst Poitiers, Limoges, Saintes a dalších.

Silniční spojení obstarává státní silnice N 10 Paříž – Bayonne a N 141 ve směru západ - východ. Kromě toho je zde řada silnic departementních. Blízké mezinárodní letiště Angoulême – Cognac nemá pravidelnou dopravu osob.

Památky

Angoulême má dobře zachovalé historické centrum na návrší nad řekou, které přitahuje mnoho turistů. Zachovaly se podstatné části hradeb ze 12. a ze 16. století. Kromě řady historických domů a paláců stojí za pozornost hlavně následující stavby.

Katedrála svatého Petra z let 1110-1128 je pozdně románská kamenná stavba na půdorysu latinského kříže s lodí zaklenutou čtyřmi kopulemi. Západní průčelí vyniká mimořádně bohatou sochařskou výzdobou, kopule nad křížením a vnitřek byly poškozeny historizující opravou v 19. století.
Kostel svatého Cybarda, románská kamenná stavba ze 12. století se zbytky někdejšího opatství
Kostel svatého Ondřeje ze 12. století, těžce poškozený za náboženských válek a dlouho opravovaný.
Kaple bývalého kláštera františkánů (Cordeliers) s přilehlým špitálem.
V bývalém biskupském paláci z 15. století je dnes muzeum výtvarných umění.
Radnice vznikla přestavbou někdejšího pozdně středověkého hradu, z něhož zbyly jen dvě mohutné věže.
Muzeum papíru a obalů.
Rozlehlá tržnice ze skla a litiny z konce 19. století