Anežka z Landštejna
Anežka z Landštejna | |
---|---|
Narození | 14. století |
Úmrtí | 14. století |
Choť | Hynek Žlebský z Lichtenburka |
Děti | Anežka z Lichtenburka[1] Eliška z Lichtenburka[1] Markéta z Lichtenburka |
Rodiče | Vilém z Landštejna |
Příbuzní | Boleslav III. Minsterberský[1] a Jindřich I. Minsterberský (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Anežka z Landštejna († 1370) byla česká šlechtična z rodu Landštejnů a manželka Hynka Žlebského z Lichtenburka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako dcera předního českého šlechtice Viléma z Landštejna. Byla provdána za Hynka Žlebského z Lichtenburka, kterému porodila tři dcery – Elišku, Markétu a Anežku.[2] Se sňatkem Hynka a Anežky souvisí historka o tom, jak se Hynek po svatbě dozvěděl o určitém stupni příbuzenství se svou manželkou a naléhal proto na papežskou kurii, aby ke svatbě vydala dodatečný dispens.[3] Když Hynek roku 1351 zemřel, povolil český král Karel IV. v únoru 1352 Anežce po zesnulém manželovi svobodně užívat žlebský hrad s přilehlým panstvím. Podle další domluvy z roku 1356 mohla Anežka do konce svého života pobývat na Žlebech jakožto na svém vdovském sídle, po její smrti však mělo být žlebské panství postoupeno královské komoře, a to formou prodeje za 3300 kop pražských grošů. K němu došlo v červnu 1356 v Poličce. Anežce byla sice přenechána správa Žleb, hrad však měl být králi vždy k dispozici. Směrem k Anežce měly být nadále plněny také poddanské povinnosti.[4] Žlebským purkrabím, který fakticky vedl správu Anežčina žlebského panství, se stal Modliboh z Heřmanic.[5] Mezi lety 1355 a 1369 se Anežka několikrát objevila v pramenech jako patronka kostelů v Markovicích, Skuhrově a Lučicích. V roce 1370 ve městečku Žlebech založila špitál pro chudé a brzy poté téhož roku zemřela. Žlebské panství po její smrti plně převzala královská komora.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X. S. 198–199. [dále jen Lichtenburkové].
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. S. 78.
- ↑ BLÁHOVÁ, Marie. Dějiny panství Žleby (od počátku do roku 1634). Hradec Králové, 2015. 117 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zdeněk Beran. s. 11–13. [dále jen Dějiny panství]. Dostupné online.
- ↑ Lichtenburkové, s. 201.
- ↑ Dějiny panství, s. 16–17.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JŮNA, Jan. Vítkovci a jejich rod III.; Páni z Landštejna. Jindřichův Hradec: [s.n.], 2013. 188 s. ISBN 978-80-905635-1-3.
- PÁRYSOVÁ, Františka. Moc a sláva zkřížených ostrví. Kariéra Ronovců v době lucemburské. Praha, 2008. 181 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Lenka Bobková. Dostupné online.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online.
- URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-579-X.
- BLÁHOVÁ, Marie. Dějiny panství Žleby (od počátku do roku 1634). Hradec Králové, 2015. 117 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zdeněk Beran. Dostupné online.