Alušta

Alušta ; Алушта
	Pohled na Aluštu
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	44°40′2″ s. š., 34°23′52″ v. d.
Nadmořská výška	50 m n. m.
Časové pásmo	UTC+4
Stát	Ukrajina
Autonomní republika	Krym
Městská rada	Aluštská
Stát (de facto)	Rusko
Republika	Krym
Městská rada	Aluštská
	Alušta
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	7,0 km²
Počet obyvatel	31 364 (2021)
Hustota zalidnění	4 491,5 obyv./km²
Správa
Vznik	6. století
Oficiální web	www.alushta.crimea.ua
Adresa obecního úřadu	пл. Радянська 1; 298516 м. Алушта
Telefonní předvolba	6560
PSČ	298500
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alušta (ukrajinsky a rusky Алушта, krymskou tatarštinou Aluşta) je lázeňské město na jižním pobřeží Krymu, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale ovládaném od krymské krize Ruskem. V současné době zde žije přibližně 30 000 obyvatel.

Vedle sousední Jalty je Alušta hlavním rekreačním střediskem Krymského poloostrova a východiskem několika turistických tras. Město leží na unikátní trolejbusové trati spojující Simferopol (45 km) a Jaltu (40 km).

Aluštská městská rada

Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také sídlo městského typu Partenit a okolní vesnice.

Partnerská města

Jūrmala, Lotyšsko
Dubna, Rusko

Reference

↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.

Externí odkazy

Galerie Alušta na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alušta na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Alušta v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[61c5e60f29a334ac633ed2f369539ff623eb595b-1] Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.

[1]

Autonomní republika Krym / Republika Krym

Rajóny	Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský

Městské rady	Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká

Města	Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine

Sídla městského typu	Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja

Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym.