Alois Ugarte (mladší)
| Alois hrabě Ugarte | |
|---|---|
.jpg) | |
| Moravský zemský hejtman a moravskoslezský gubernátor | |
| Ve funkci: 29. listopad 1834 – 25. duben 1845 | |
| Panovník | František I., Ferdinand I. |
| Předchůdce | Karel Inzaghi |
| Nástupce | Rudolf Stadion |
| Předseda hornorakouské zemské vlády v Linci | |
| Ve funkci: 1827 – 1834 | |
| Panovník | František I. |
| Císařský tajný rada | |
| Ve funkci: 1827 – 25. duben 1845 | |
| Panovník | František I., Ferdinand I. |
| Viceprezident českého gubernia | |
| Ve funkci: 6. duben 1823 – ? | |
| Panovník | František I. |
| Skutečný rada dvorské komory | |
| Ve funkci: 1815 – ? | |
| Panovník | František I. |
| Druhý rada generální intendatury italské armády | |
| Ve funkci: 1814 – ? | |
| Panovník | František I. |
| (Neplacený) guberniální rada (v Brně) ? | |
| Ve funkci: 1807 – ? | |
| Panovník | František I. |
| Mimořádný sekretář benátského gubernia | |
| Ve funkci: 1803 – ? | |
| Panovník | František II./I. |
| Narození | 9. března 1784 Brno |
| Úmrtí | 25. dubna 1845 (ve věku 61 let) Brno |
| Choť | Ernestina Troyerová |
| Rodiče | Jan Václav Ugarte Marie Anna Windischgrätzová |
| Děti | Luisa |
| Příbuzní | Maximilian Ugarte a Clemens Ugarte (sourozenci) |
| Zaměstnání | politik, úředník |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1810 rytířský kříž a 1836 velkokříž Císařského rakouského Leopoldova řádu 1814 Občanský čestný kříž velkokříž občanského záslužného řádu (Bavorsko) |
| Commons | Alois Ugarte |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alois hrabě Ugarte (9. března 1784 – 25. dubna 1845) byl rakouský úředník a velkostatkář. Byl mimo jiné viceprezidentem českého gubernia, později stál v čele zemských vlád v Horních Rakousích a na Moravě.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]
| otec | Jan Václav Ugarte 1748–1796 |
|---|---|
| matka | Marie Anna Windischgrätzová 1754–1796 nebo 1831 |
| manželka | Ernestina (Arnoštka) Troyer 1782 nebo 1786–1839 |
| dcera | Luisa, provdaná Chotková, později z Gudenau 1813–1887 |
| bratr | Maxmilián Ugarte 1781–1831 |
| bratr | Klemens Ugarte 1798–1842 |
| děd | Jan Nepomuk Ondřej Ugarte 1707–1756 |
| babička | Marie Vilemína Raduit de Souches 1716–1792 |
| děd | Josef Karel Windischgrätz 1724–1790 |
| babička | Marie Josefa Esterházyová z Galánthy 1728–1795 |
| synovec | Josef Ugarte 1804–1862 |
| strýc | Alois Ugarte 1749–1817 |
| bratranec | Antonín Bedřich I. Mitrovský 1770–1842 |
| zeť | Vilém Chotek 1803–1850 |
| zeť | Klemens z Gudenau 1806–1857 |
Pocházel z původem baskického rodu Ugartů usazeného na Moravě od 17. století. Byl mladším synem Jana Václava Ugarteho (1748–1796), prezidenta dolnorakouského apelačního soudu a ředitele dvorského divadla ve Vídni, a Marie Anny, rozené hraběnky Windischgrätzové. Jeho strýc Alois Ugarte i bratranec Antonín Bedřich Mitrovský zastávali úřad nejvyššího českého a prvního rakouského kancléře. Synem jeho staršího bratra Maximiliána byl říšský a zemský poslanec Josef Ugarte.
Ze sňatku 3. června 1810 s Ernestinou Troyerovou (6. červenec 1782 – 15. leden 1839) měl dceru Luisu (16. březen 1813 – 30. červen 1887 Torre del Greco u Neapole), poprvé 7. června 1836 provdanou za hraběte Viléma Chotka (1803–1850), poté za barona Klemense von Gudenau (1806–1857).
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Jako třináctiletý nastoupil na tereziánskou rytířskou akademii, v šestnácti letech se stal koncepčním praktikantem u znojemského krajského úřadu. V roce 1801 nastoupil k moravskoslezskému guberniu. O dva roky později stal mimořádným sekretářem benátského gubernia, v roce 1805 se však vrátil zpět do Brna. Během francouzské okupace prokázal takové zásluhy, že byl roku 1807 jmenován neplaceným guberniálním radou. Roku 1814 byl jmenován druhým radou generální intendantury italské armády. O rok později se stal skutečným radou dvorské komory. Po osmi letech služby byl 6. dubna 1823 jmenován viceprezidentem českého gubernia. Roku 1827 byl jmenován tajným radou a předsedou hornorakouské zemské vlády a 29. listopadu 1834 stanul v čele moravskoslezského gubernia, kde zůstal až do své smrti. V Linci se se zasloužil o založení ústavů hluchoněmých, slepeckého ústavu a ústavu pro choromyslné, zasloužil se také o vznik tamního muzea. V Brně podporoval rozvoj městských parků, zasloužil se o zkvalitnění cest.
V roce 1810 mu byl udělen rytířský kříž Leopoldova řádu, roku 1836 potom velkokříž téhož řádu. V roce 1814 byl oceněn za civilní zásluhy Občanským čestným křížem. Velkokříž občanského záslužného řádu mu udělil také bavorský král.
Velkostatkář
[editovat | editovat zdroj]Byl majitelem statků Kravsko a Přímětice na Znojemsku.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Constantin von Wurzbach. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Svazek Achtundvierziger Theil, Trzetrzewiński - Ullepitsch. Wien: K.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1883. Dostupné online. Kapitola Ugarte, Alois Graf, s. 230–232. (ger)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois hrabě Ugarte na Wikimedia Commons - Rodokmen
- Portréty:
- Litografie Patrizia Kittnera, Moravská zemské knihovna
- Litografie Johanna Clarota podle předlohy Alexandra Clarota, Moravská zemská knihovna
| Předchůdce: Karel Inzaghi |
|
Moravský zemský hejtman 1834–1845 |
|
Nástupce: Rudolf Stadion |
