Přeskočit na obsah

Alois Matoušek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Matoušek
Základní informace
Narození18. října 1853
Tejnka
Úmrtí25. února 1898 (ve věku 44 let)
Košíře
Žánrypochod
Povoláníkancelářský úředník, sportovní funkcionář a textař
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Matoušek (18. října 1853 Tejnka[1]25. února 1898 Košíře[2]) byl český úředník, sokolský funkcionář a textař. Spoluzakládal a podílel se na vedení sokolské jednoty v Košířích. Byl autorem příležitostných písní, mimo jiné Čtvrtého července.

Narodil se 18. října 1853 v Tejnce (zaniklá osada na území dnešní pražské čtvrti Břevnov) jako syn ševcovského tovaryše.[1] V dospělosti bydlel na různých adresách v Košířích.[3][4] Pracoval jako písař ve smíchovské textilní továrně – kartounce.[5][4] V dokumentech byl uváděn jako úředník,[6][6] písař,[3][4] v úmrtní matrice jako dělník.[2] byl zakladatelem a prvním jednatelem Sokola v Košířích.[5] Pro tento spolek skládal příležitostné písně (viz Dílo).[5]

28. října 1877 se oženil s dcerou krejčího Kateřinou Fialovou.[6] Měli syna,[3] ale jak ten, tak manželka brzy zemřeli. Druhé manželství uzavřel 19. září 1880 s Annou Marií Jungovou, osiřelou dcerou zednického pomocníka,[7] se kterou měl pět synů a tři dcery.[4]

Zemřel v tíživých finančních poměrech, které statečně snášel,[5] 25. února 1898 v Košířích na „vysychání míchy“.[2]

Byl autorem řady písní, které skládal pro společný zpěv na sokolských výletech nebo jimi reagoval na aktuální události.[5] Šířily se převážně ústním podáním, v bližším či vzdálenějším okolí, a mnohé rychle upadly do zapomnění.[5] Jen několik bylo otištěno ve zpěvnících, ale zpravidla bez uvedení autora.[5] Jeho totožnost a životní data připomněl až článek v časopise Věstník sokolský v srpnu 1911.[5]

K jeho známým skladbám patří nebo patříly:

  • Čtvrtého července[p 1] (1886), píseň košířských účastníků národní slavnosti v Břevnově, spojené se svěcením tamního sokolského praporu.[5][p 2] Pozdější generace ji někdy zpívaly s úvodními slovy Šestého července,[8] výjimečně Osmý listopade.[9] Hudba pochází z lidové písně Trucovitá milá.[10]
  • Čeští rebelanti (Kdyby tak tatík Žižka vstal)[5][p 3]
  • Měla jsem milého sokolíka[5][p 4]
  • Sokolové, pěkné peří máte[5][p 5]
  1. NEUBERT, Alois. Sokolský zpěvník. Jilemnice: Al. Neubert, cca 1901-1925. 240 s. Dostupné online. Kapitola Čtvrtého července, s. 125. 
  2. Průběh oslav popisuje např. Druhá národní slavnost ve prospěch Ústřední matice školské. Národní listy. 1886-07-05, roč. 26, čís. 184, s. 1–2. Dostupné online [cit. 2023-03-02]. 
  3. NEUBERT, Alois. Sokolský zpěvník. Jilemnice: Al. Neubert, cca 1901-1925. 240 s. Dostupné online. Kapitola Čeští rebelanti, s. 189–190. 
  4. NEUBERT, Alois. Sokolský zpěvník. Jilemnice: Al. Neubert, cca 1901-1925. 240 s. Dostupné online. Kapitola Měla jsem milého, s. 147–148. 
  5. NEUBERT, Alois. Sokolský zpěvník. Jilemnice: Al. Neubert, cca 1901-1925. 240 s. Dostupné online. Kapitola Sokolové, s. 158. 
  1. a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Markéty v Břevnově, sign. BŘV N9, s. 114
  2. a b c Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Košíře, sign. KOŠ Z4, s. 142
  3. a b c Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 382, obraz 767
  4. a b c d Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 382, obraz 768
  5. a b c d e f g h i j k l Čtvrtého července. Věstník sokolský. 1911-08-10, roč. 15, čís. 15–16, s. 446–447. Dostupné online [cit. 2023-03-02]. 
  6. a b c Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných fary Košíře, sign. KOŠ O2, s. 45
  7. Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných fary Košíře, sign. KOŠ O2, s. 87
  8. STEHLÍK, Oldřich, ed. České a francouzské mudrosloví: obdoby a rozdíly = Recueil de proverbes tchèques et français: analogies et contrastes. V Praze: Vesmír, 1937. 233 stran. Šestého července, s. Dostupné online.
  9. Sokolský den – 6. července – Sokolíci (vlast.cz)
  10. VÁCLAVEK, Bedřich a SMETANA, Robert. Český národní zpěvník: písně české společnosti 19. století. Vyd. 2., (dopl.), Praha: Svoboda, 1949. 468 s. Píseň Čtvrtého července, s. 367. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]