Přeskočit na obsah

Alois Kleveta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Kleveta
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1868[1]
Ve funkci:
1871 – 1873[1]
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1878[2]
Stranická příslušnost
ČlenstvíMoravská národní str. (staročeši)

Narození16. června 1805
Dědice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. srpna 1885 (ve věku 80 let)
Dědice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Kleveta (16. června 1805 Dědice[3][4]23. srpna 1885 Dědice[5][6]) byl rakouský politik české národnosti z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu.

Pocházel z mlynářského rodu Klevetů, kteří žili původně na Boskovicku ve vesnici Chrudichromy, od konce 18. století ve Vyškově, respektive v Dědicích. I jeho potomci (v rodině se opakovaně vyskytovalo křestní jméno Alois) se věnovali této profesi a to až do poloviny 20. století.[4] Zastával funkci starosty Dědic.[7]

Po obnovení ústavního systému vlády se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm za kurii venkovských obcí, obvod Vyškov, Bučovice, Slavkov. Mandát zde obhájil i ve zemských volbách v lednu 1867 i v krátce poté vypsaných nových volbách na jaře 1867, stejně jako v zemských volbách roku 1870, volbách roku 1871 a opakovaných volbách roku 1871.[8] Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[9]

Zemský sněm ho 10. dubna 1867[7] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii venkovských obcí na Moravě. Patřil k federalistické české Moravské národní straně (staročeši). I proto se na Říšskou radu nedostavil, protože čeští poslanci nesouhlasili s ústavním směřováním státu.[7] 19. června 1867 byl spolu s dalšími českými poslanci vyzván k udání důvodů pro nepřevzetí mandátu.[10] 26. září 1868 pak byly mandáty těchto poslanců v zemském sněmu a tudíž i v Říšské radě prohlášeny za zaniklé.[11] Opětovně ho zemský sněm na Říšskou radu delegoval roku 1871. Nedostavil se zase do sněmovny, proto byl jeho mandát 23. února 1873 prohlášen za zaniklý.[12]

Zemřel v srpnu 1885. Pohřeb se konal 26. srpna 1885 za velké účasti veřejnosti.[6]

  1. a b Fakticky se na práci Říšské rady nepodílel.
  2. V roce 1868 pro absenci zbaven mandátu, pak opakovaně zvolen.
  3. Matriční záznam o narození a křtu
  4. a b Střípky z minulosti regionu: Mlýny a mlynáři [online]. vyskovsky.denik [cit. 2014-10-25]. Dostupné online. 
  5. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  6. a b Poděkování. Moravská orlice. Září 1885, roč. 23, čís. 201, s. 4. Dostupné online. 
  7. a b c Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Kleveta (Alois), s. 114. (německy) 
  8. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  9. Moravská orlice, 21. 2. 1867, s. 2.
  10. Protokol ze schůze Poslanecké sněmovny 19. června 1867, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&page=289
  11. Protokol ze schůze Poslanecké sněmovny 3. listopadu 1868, http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0004&page=4494
  12. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.