Přeskočit na obsah

Alois Jiří Esterházy z Galanty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Jiří princ Esterházy z Galanty
Kapitán uherské královské gardy
Ve funkci:
1902 – 1912
PředchůdceAndreas Pálffy z Erdödu
NástupceGéza Fejérváry
Vojenská služba
Hodnostgenerál jezdectva (1905), polní podmaršál (1897), generálmajor (1893)

Narození9. března 1844
Vídeň
Úmrtí26. října 1912 (ve věku 68 let) nebo 25. října 1912 (ve věku 68 let)
Vídeň
RodičeMikuláš III. Antonín Esterházy z Galanty a Sarah Frederica Childová-Villiersová
Profesedůstojník
CommonsAlajos Esterházy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Jiří Rudolf princ Esterházy z Galanty (maďarsky Galánthai Esterházy Alajos György, německy Aloys Georg Rudolf Prinz Esterházy von Galántha) (9. března 1844, Vídeň - 26. října 1912 tamtéž) byl uherský šlechtic z mocného rodu Esterházyů. Sloužil u císařské armády a nakonec dosáhl hodnosti generála jezdectva. Uplatnil se také v diplomacii, dále byl členem uherské panské sněmovny a v roce 1908 obdržel Řád zlatého rouna.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vídni jako druhý syn knížete Mikuláše III. Antonína Esterházyho (1817–1894) a jeho manželky Sarah Villiersové (1822–1853) z významné anglické šlechtické rodiny (byla dcerou britského nejvyššího komořího 5. hraběte z Jersey).[1]

Svou vojenskou kariéru začal u druhého dragounského pluku rakouské armády a v roce 1863 byl jmenován poručíkem. Za prusko-rakouské války v roce 1866 byl vyznamenán vojenským záslužným křížem. Po válce odešel z aktivní vojenské služby, ale i později postupoval v hodnostech. V roce 1879 byl jmenován c. k. komořím. V armádě dosáhl postupně hodností generálmajora (1893) a polního podmaršála (1897). Na přelomu 80. a 90. let 19. století působil několik let jako vojenský atašé ve Velké Británii. Mimo jiné se zabýval chovem koní a díky svým kontaktům v Anglii zprostředkoval nákup několika významných koní pro Uherské království. V roce 1902 byl jmenován kapitánem uherské tělesné stráže a c. k. tajným radou. V armádě nakonec dosáhl hodnosti generála jezdectva (1905)[2] a velitele 8. jezdeckého pluku. V roce 1908 získal Řád zlatého rouna a byl též doživotním členem uherské Sněmovny magnátů. Zemřel svobodný a bez potomstva.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gothaischer genealogischer Hofkalender, Gotha, 1885; s. 118 dostupné online
  2. Služební postup prince Aloise Esterházyho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio:Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918, Vídeň 2007; s. 42 dostupné online

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Esterházy Alajos (1844–1912) na maďarské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]