Alois Brinz
Alois Brinz | |
---|---|
![]() Alois Brinz | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1861 – 1865 | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – 1866 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana |
Narození | 25. února 1820 Weiler ![]() |
Úmrtí | 13. září 1887 (ve věku 67 let) Mnichov ![]() |
Místo pohřbení | Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′46″ s. š., 11°33′55″ v. d.) |
Alma mater | Mnichovská univerzita Berlínská univerzita |
Profese | pedagog, vysokoškolský učitel, politik a právník |
Ocenění | Čestné občanství města Liberec |
Commons | Alois von Brinz |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alois von Brinz (25. února 1820 Weiler – 13. září 1887 Mnichov[1][2]) byl rakouský vysokoškolský pedagog, právník a politik německé národnosti původem z Bavorska, působící po jistou dobu v Čechách, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]
Jeho otec byl soudním protokolistou v Kemptenu. Alois vystudoval gymnázium a navštěvoval studia filozofie a právní vědy na Mnichovské univerzitě a Berlínské univerzitě. V letech 1844–1850 působil na právnické praxi v Mnichově, roku 1849 získal titul doktora práv a dále se zabýval přednostně římským právem, v kterém se habilitoval roku 1850 na Mnichovské univerzitě. Na přelomu 40. a 50. let byl jmenován řádným profesorem na Univerzitě v Basileji a roku 1852 mimořádným profesorem na Univerzitě v Erlangenu (v Erlangenu mu roku 1853, podle jiného zdroje roku 1854, byla udělena řádná profesura). V roce 1855 měl přejít na univerzitu do Mnichova, ale akademický senát a vedení fakulty v Erlangenu mu to neumožnilo. Roku 1857 byl jmenován profesorem římského práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Napsal několik právních monografií a studií (například Lehrbuch der Pandekten). V Praze setrval na učitelském postu až do ukončení svého zdejšího působení v roce 1866.[1][2][3]
Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do rakouské politiky. V zemských volbách v Čechách roku 1861 byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu za městskou kurii, obvod Karlovy Vary, Jáchymov. Respektive ve volbách samotných původně mandát získal Ferdinand Stamm, který byl ale zároveň zvolen i v jiném volebním okrsku, takže zde ihned rezignoval a na jeho místo byl v doplňovací volbě vybrán právě Alois Brinz, coby oficiální kandidát německého volebního výboru.[4] Ztratil mandát před zářím 1866 kvůli vystěhování do zahraničí.[5] Zemský sněm Brinze roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Čechy (kurie měst a průmyslových míst, obvod Karlovy Vary a Jáchymov).[6] K roku 1861 se uvádí jako profesor, bytem v Praze.[7]
Profiloval se jako příslušník německorakouské liberální levice (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). Na Říšské radě vystoupil několikrát v důležitých rozpravách o zrušení lenního svazku (roku 1861) nebo šlesvickoholštýnské krizi (1864). Podporoval vládu Antona von Schmerlinga, ale postupně ztrácel podporu o jiných předáků německých liberálů, kteří se mezitím dostávali do opozice vůči Schmerlingovi pro jeho politiku vůči německé otázce.[2]
Po odchodu z české a rakouské politiky přešel roku 1866 na univerzitu v Tübingenu, kde vyučoval do roku 1871, kdy přijal profesuru na univerzitě v Mnichově. Od roku 1866 byl spolupracovníkem listu Kritische Vierteljahrsschrift für Gesetzgebung und Rechtswissenschaft.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Brinz na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Brinz v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 11. Wien: [s.n.], 1864. Dostupné online. Kapitola Brinz, Alois, s. 372. (německy)
- ↑ a b c d Ottův slovník naučný. 4. díl. Praha: [s.n.], 1891. Dostupné online. Kapitola Brinz, s. 684.
- ↑ Přehled personálních spisů profesorů a docentů pražské (od 1882 české a německé) univerzity uložených v Rakouském státním archivu ve Vídni [online]. nacr.cz [cit. 2014-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-11.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1861skc/stenprot/002schuz/s002009.htm
- ↑ Národní listy 17. 9. 1866, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=7185320&picp=&idpi=11162025
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&size=45&page=113
- Absolventi Humboldtovy univerzity
- Švýcarští vysokoškolští pedagogové
- Pedagogové na Mnichovské univerzitě
- Pedagogové na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
- Rakouští právníci
- Čeští právníci
- Němečtí právníci
- Sudetští Němci
- Poslanci českého zemského sněmu
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Členové Ústavní strany
- Politici Rakouského císařství německé národnosti
- Čestní občané města Liberec
- Narození v roce 1820
- Narození 25. února
- Narození v Bavorsku
- Úmrtí v roce 1887
- Úmrtí 13. září
- Úmrtí v Mnichově
- Pohřbení v Mnichově
- Pedagogové na Univerzitě Tübingen