Almourol
Hrad Almourol | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Sloh | románská architektura |
Výstavba | 1171 |
Poloha | |
Adresa | Praia do Ribatejo, ![]() |
Nadmořská výška | 310 m |
Souřadnice | 39°27′43″ s. š., 8°23′1,79″ z. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Almourol (portugalsky Castelo de Almourol) je středověký hrad na ostrůvku Almourol na řece Tajo v občině Praia do Ribatejo, čtyři kilometry od správního střediska Vila Nova da Barquinha v portugalském regionu Oeste e Vale do Tejo. Hrad byl součástí obranné linie ovládané templáři a pevností využívanou během portugalské reconquisty.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Praia_do_Ribatejo_-_Castle_of_Almourol_-_20150621114621.jpg/220px-Praia_do_Ribatejo_-_Castle_of_Almourol_-_20150621114621.jpg)
Předpokládá se, že hrad byl postaven na místě původního lusitánského castra, později v 1. století př. n. l. dobytého Římany.[1] Byl postupně přestavován různými dobyvateli včetně Alanů, Vizigótů a Arabů, není však jasné, kdy vznikla současná podoba hradu. Při vykopávkách uvnitř i vně hradu byly objeveny různé pozůstatky římského osídlení včetně mincí, milníků a římských základů, zatímco v okolí hradu byly nalezeny také středověké pozůstatky jako medailony a dva mramorové sloupy.
Hrad Almourol je jednou z nejvýznamnějších vojenských památek reconquisty a jedním z nejlepších příkladů vlivu templářů v Portugalsku.[1] Když byl v roce 1129 dobyt silami věrnými portugalské šlechtě, byl znám jako Almorolan a byl svěřen do péče Gualdima Paise, mistra templářského řádu v Portugalsku, který ho pak přebudoval.[2]
Poté, co ztratil strategický význam, byl hrad opuštěn a zpustl. V 19. století byl objeven romantiky. Obnovený zájem turistů nakonec vedl k rekonstrukcím ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století a prohlášení hradu za oficiální rezidenci Portugalské republiky.[1][2] V tomto období proběhlo mnoho rekonstrukcí, které změnily fyzický vzhled stavby, včetně přidání cimbuří a ochozů. První stavební zásahy provedlo v roce 1939 Generální ředitelství pro budovy a národní památky, které postavilo nové ochozy ze zdiva a železobetonu, rozebralo a znovu postavilo roh hlavní věže, opravilo a zpevnilo cimbuří a zrekonstruovalo interiér. Kolem roku 1940-1950 byly prostory hradu upraveny pro využití jako oficiální rezidence Portugalské republiky, kdy byl pořízen mobiliář a zavedena elektřina.[2] Další opravy byly prováděny později ve dvacátém století.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Castelo-de-Almourol_interior.jpg/220px-Castelo-de-Almourol_interior.jpg)
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Hrad se tyčí na žulovém výchozu vysokém osmnáct metrů, dlouhém přibližně 310 metrů a širokém 75 metrů uprostřed řeky Tajo, několik metrů pod jejím soutokem s řekou Zêzere před městem Tancos.[2]
Má nepravidelný obdélníkový půdorys sestávající ze dvou částí: vnější nižší část míří proti proudu, má postranní bránu a hradby zpevněné devíti vysokými okrouhlými věžemi; vnitřní část, položená výše, má zdi přístupné hlavní bránou k hlavní věži (donjonu).[1][2] Hlavní věž je třípatrová a zachovaly se v ní původní podpěry. Ostatní strážní věže jsou rozmístěny nepravidelně podle terénu.
Donjon na tomto hradě je jedním z nejstarších vůbec, vznikl ve 12. století podle obranné věže hradu Tomar, hlavní pevnosti templářů v Portugalsku. Podobně i strážní věže byly inovacemi, které templáři přinesli na západ Pyrenejského poloostrova a použili v Almourolu.[1]
Interiér je rozdělen několika zděnými průchody, které spojují různé části hradu. Dva kamenné nápisy připomínají historii hradu a jeho přestavbu Gualdimem Paisem (nad hlavní bránou) a také jeho křesťanskou historii (kříž vytesaný nad oknem donjonu).[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Castle of Almourol na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Castelo de Almourol [online]. Redakce IGESPAR. Lisbon, Portugal: IGESPAR - Instituto de Gestão do Património Arquitectónico e Arqueológico, 2011 [cit. 2012-02-15]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ a b c d e f GORDALINA, Rosário. Castelo do Almourol [online]. Redakce Seabra João. Lisbon, Portugal: SIPA – Sistema de Informação para o Património Arquitectónico, 1997. Dostupné online. (portugalsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ALMEIDA, António José Ferreira de. Tesouros Artísticos de Portugal. Lisbon, Portugal: [s.n.], 1980. (portugalsky)
- ALMEIDA, João de. Roteiro dos Monumentos Militares Portugueses. Lisbon, Portugal: [s.n.], 1948. (portugalsky)
- CORDEIRO, Luciano. Inscripções Portuguesas. Lisbon, Portugal: [s.n.], 1895. (portugalsky)
- Relatório da Actividade do Ministério no ano de 1955. Redakce MOP. Lisbon, Portugal: Ministério das Obras Públicas, 1956. (portugalsky)
- Monumentos. Redakce DGEMN. Lisbon, Portugal: [s.n.], 2004. (portugalsky)
- OSORIO, Manuel. Revista de Engenharia Militar. [s.l.]: [s.n.], 1896. Kapitola O Castelo de Almourol. (portugalsky)
- SEQUEIRA, Gustavo de. Inventário Artístico de Portugal - Distrito de Santarém. Lisbon, Portugal: [s.n.], 1949. (portugalsky)
- TEIXEIRA, F.A. Carcez. Serões. [s.l.]: [s.n.], September 1908. Kapitola O Castelo de Almourol. (portugalsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu hrad Almourol na Wikimedia Commons