Přeskočit na obsah

Almourol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrad Almourol
Základní informace
Slohrománská architektura
Výstavba1171
Poloha
AdresaPraia do Ribatejo, PortugalskoPortugalsko Portugalsko
Nadmořská výška310 m
Souřadnice
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Almourol (portugalsky Castelo de Almourol) je středověký hrad na ostrůvku Almourol na řece Tajo v občině Praia do Ribatejo, čtyři kilometry od správního střediska Vila Nova da Barquinha v portugalském regionu Oeste e Vale do Tejo. Hrad byl součástí obranné linie ovládané templáři a pevností využívanou během portugalské reconquisty.[1]

Pohled z hradu na řeku Tajo

Předpokládá se, že hrad byl postaven na místě původního lusitánského castra, později v 1. století př. n. l. dobytého Římany.[1] Byl postupně přestavován různými dobyvateli včetně Alanů, Vizigótů a Arabů, není však jasné, kdy vznikla současná podoba hradu. Při vykopávkách uvnitř i vně hradu byly objeveny různé pozůstatky římského osídlení včetně mincí, milníků a římských základů, zatímco v okolí hradu byly nalezeny také středověké pozůstatky jako medailony a dva mramorové sloupy.

Hrad Almourol je jednou z nejvýznamnějších vojenských památek reconquisty a jedním z nejlepších příkladů vlivu templářů v Portugalsku.[1] Když byl v roce 1129 dobyt silami věrnými portugalské šlechtě, byl znám jako Almorolan a byl svěřen do péče Gualdima Paise, mistra templářského řádu v Portugalsku, který ho pak přebudoval.[2]

Poté, co ztratil strategický význam, byl hrad opuštěn a zpustl. V 19. století byl objeven romantiky. Obnovený zájem turistů nakonec vedl k rekonstrukcím ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století a prohlášení hradu za oficiální rezidenci Portugalské republiky.[1][2] V tomto období proběhlo mnoho rekonstrukcí, které změnily fyzický vzhled stavby, včetně přidání cimbuří a ochozů. První stavební zásahy provedlo v roce 1939 Generální ředitelství pro budovy a národní památky, které postavilo nové ochozy ze zdiva a železobetonu, rozebralo a znovu postavilo roh hlavní věže, opravilo a zpevnilo cimbuří a zrekonstruovalo interiér. Kolem roku 1940-1950 byly prostory hradu upraveny pro využití jako oficiální rezidence Portugalské republiky, kdy byl pořízen mobiliář a zavedena elektřina.[2] Další opravy byly prováděny později ve dvacátém století.

Hlavní brána zevnitř a schodiště vedoucí k ochozům

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Hrad se tyčí na žulovém výchozu vysokém osmnáct metrů, dlouhém přibližně 310 metrů a širokém 75 metrů uprostřed řeky Tajo, několik metrů pod jejím soutokem s řekou Zêzere před městem Tancos.[2]

Má nepravidelný obdélníkový půdorys sestávající ze dvou částí: vnější nižší část míří proti proudu, má postranní bránu a hradby zpevněné devíti vysokými okrouhlými věžemi; vnitřní část, položená výše, má zdi přístupné hlavní bránou k hlavní věži (donjonu).[1][2] Hlavní věž je třípatrová a zachovaly se v ní původní podpěry. Ostatní strážní věže jsou rozmístěny nepravidelně podle terénu.

Donjon na tomto hradě je jedním z nejstarších vůbec, vznikl ve 12. století podle obranné věže hradu Tomar, hlavní pevnosti templářů v Portugalsku. Podobně i strážní věže byly inovacemi, které templáři přinesli na západ Pyrenejského poloostrova a použili v Almourolu.[1]

Interiér je rozdělen několika zděnými průchody, které spojují různé části hradu. Dva kamenné nápisy připomínají historii hradu a jeho přestavbu Gualdimem Paisem (nad hlavní bránou) a také jeho křesťanskou historii (kříž vytesaný nad oknem donjonu).[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Castle of Almourol na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Castelo de Almourol [online]. Redakce IGESPAR. Lisbon, Portugal: IGESPAR - Instituto de Gestão do Património Arquitectónico e Arqueológico, 2011 [cit. 2012-02-15]. Dostupné online. (portugalsky) 
  2. a b c d e f GORDALINA, Rosário. Castelo do Almourol [online]. Redakce Seabra João. Lisbon, Portugal: SIPA – Sistema de Informação para o Património Arquitectónico, 1997. Dostupné online. (portugalsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ALMEIDA, António José Ferreira de. Tesouros Artísticos de Portugal. Lisbon, Portugal: [s.n.], 1980. (portugalsky) 
  • ALMEIDA, João de. Roteiro dos Monumentos Militares Portugueses. Lisbon, Portugal: [s.n.], 1948. (portugalsky) 
  • CORDEIRO, Luciano. Inscripções Portuguesas. Lisbon, Portugal: [s.n.], 1895. (portugalsky) 
  • Relatório da Actividade do Ministério no ano de 1955. Redakce MOP. Lisbon, Portugal: Ministério das Obras Públicas, 1956. (portugalsky) 
  • Monumentos. Redakce DGEMN. Lisbon, Portugal: [s.n.], 2004. (portugalsky) 
  • OSORIO, Manuel. Revista de Engenharia Militar. [s.l.]: [s.n.], 1896. Kapitola O Castelo de Almourol. (portugalsky) 
  • SEQUEIRA, Gustavo de. Inventário Artístico de Portugal - Distrito de Santarém. Lisbon, Portugal: [s.n.], 1949. (portugalsky) 
  • TEIXEIRA, F.A. Carcez. Serões. [s.l.]: [s.n.], September 1908. Kapitola O Castelo de Almourol. (portugalsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu hrad Almourol na Wikimedia Commons