Almach
| Almach | |
|---|---|
  Poloha hvězdy v souhvězdí Andromedy | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Andromeda (Andromeda) |
| Rektascenze | 2h 3m 53,953s |
| Deklinace | 42°19′47,009″ |
| Paralaxa | 8,30 ± 1,04 mas[1] |
| Vzdálenost | 399,2 ± 49,9 ly (122,4 ± 15,3 pc) |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 2,10[1] |
| Radiální rychlost | −11,5 km/s[1] |
| Almach A (γ1 And) | |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 2,10[1] |
| Almach BC (γ2 And) | |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 5,82[2] |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Almach A (γ1 And) | |
| Spektrální typ | K3IIb[3] |
| Hmotnost | 14,5[3] M☉ |
| Poloměr | 80 R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 620[3] L☉ |
| Povrchová teplota | 4248 K[4] K |
Almach BC (γ2 And) | |
| Spektrální typ | B8V+B9V[3] |
| Označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 12533/12534 |
| Bonner Durchmusterung | BD+41 395 |
| Bright Star katalog | HR 603/604 |
| 2MASS | 2MASS J02035397+4219471 |
| SAO katalog | SAO 37734/37735 |
| Katalog Hipparcos | HIP 9640 |
| Tychův katalog | TYC 2837-2311-1/2837-2311-2 |
| Bayerovo označení | γ |
| Flamsteedovo označení | 57 |
| Synonyma | Almak, Mayer 7, FK5 73 |
| Databáze | |
| SIMBAD | data |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Almach (γ And, γ Andromedae, Gama And) je jméno[5][6] hvězdy Gama Andromedae, třetí nejjasnější hvězdy v souhvězdí Andromedy. Je to čtyřhvězdný systém a také jedna z nejznámějších vizuálních dvojhvězd na severní obloze.
Historie pozorování
[editovat | editovat zdroj]V roce 1777 objevil česko-německý astronom Christian Mayer, že Almach je dvojhvězda, ačkoliv neučinil žádné zvláštní poznámky o barvách hvězd. Při pohledu malým dalekohledem se hvězda jeví jako jasná zlatavě žlutá (resp. oranžová) hvězda s modravým průvodcem vzdáleným přibližně 10 vteřin. První měření provedl William Herschel v roce 1779. Následně Otto Struve na Pulkovské observatoři v roce 1842 zjistil, že složka B je sama o sobě dvojitá. Ve 20. století bylo zjištěno, že hvězda B je spektroskopická dvojhvězda s periodou je 2,670 dne.[3]
Složky systému
[editovat | editovat zdroj]
Systém Almach obsahuje čtyři hvězdy:
- Gama And A (γ¹ And): Oranžový jasný obr spektrálního typu K3IIb s teplotou povrchu 4 248 K, poloměrem přibližně 80 R☉, hmotností 14,5 M☉ a svítivostí 620 L☉.
- Gama And BC (γ² And): Tato složka obsahuje tři hvězdy:
- γ² Ba a γ² Bb: Dvojice hvězd spektrálních typů B8V a B9V, které tvoří spektroskopickou dvojhvězdu s oběžnou periodou 2,67 dne.[7] Složka Ba má hmotnost 3,1 M☉ a svítivost 40 L☉, složka Bb má hmotnost 2,5 M☉ a svítivost 15 L☉[3]
- γ² C: Hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu A0V a hmotnosti 2,9 M☉[3].
Orbitální vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Složky γ1 a γ2 Andromedae obíhají kolem společného těžiště s odhadovanou periodou 5 000 let. Vzdálenost mezi těmito složkami činí přibližně 10 úhlových vteřin, což odpovídá 1 200 AU při vzdálenosti systému 399 světelných let.[1]
Kulturní odkazy
[editovat | editovat zdroj]Vznik jména Almach začíná arabským názvem této hvězdy: ʿanaq al-ard, „karakal“ (pouštní rys)[8]. Arabové toto jméno uváděli také ve zkrácené podobě jako al-ʿanaq, což se do středověké latiny přeložilo jako alamac. V renesanční době se odvozenina alamac mylně připisovala domnělému arabskému slovu al-maq (správně al-muq) pro „botu“ nebo „křoví“, nikoliv al-ʿanaq. Následně bylo chybné slovo jako „Almaak“ použito jako název hvězdy γ And. V roce 2016 Mezinárodní astronomická unie schválila jméno Almach jako oficiální název hvězdy γ And A.[6]
V čínské astronomii byla hvězda známa jako 天大將軍 (*Tiān Dà Jiāng Jūn*), což znamená „Velký generál nebes“.
Pozorování amatérskými astronomy
[editovat | editovat zdroj]Systém Almach je populární mezi amatérskými astronomy díky svému barevnému kontrastu. Primární složka se jeví jako zlatavě žlutá, zatímco průvodce γ2 Andromedae má modravý odstín. Tato dvojhvězda je snadno viditelná i v malých dalekohledech.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e gam01 And. simbad.u-strasbg.fr [online]. SIMBAD [cit. 2025-01-12]. Dostupné online.
- ↑ gam02 And. simbad.u-strasbg.fr [online]. SIMBAD [cit. 2025-01-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g ARGYLE, R. W.; SWAN M.; JAMES, A. An anthology of visual double stars. [s.l.]: Cambridge University Press, 2019. ISBN 9781316629253. S. 112. (anglicky)
- ↑ LUCK, R. Earle. Parameters and Abundances in Luminous Stars. The Astronomical Journal. 2014, roč. 147, čís. 6, s. 137. doi:10.1088/0004-6256/147/6/137.
- ↑ Kunitzsch, P.; Smart,T. A Dictionary of Modern Star Names (2.ed.). [s.l.]: Sky Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 9781931559447. (anglicky)
- ↑ a b IAU. IAU-Catalog of Star Names. exopla.net [online]. [cit. 2025-01-12]. Dostupné online.
- ↑ MAESTRE, L. A., Wright, J. A. A Preliminary Study of the Spectroscopic Binary Gamma Andromedae B. The Astrophysical Journal. 1960, roč. 131, čís. 1, s. 119. doi:10.1086/146813.
- ↑ Star Tales - Andromeda [online]. Ian Ridpath [cit. 2025-01-12]. Dostupné online.