Alfred Pfeill-Scharffenstein
| Alfred Pfeill-Scharffenstein | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1871 – 1872[1] | |
| Ve funkci: 1879 – 1884 | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – 1867 | |
| Ve funkci: 1870 – 1872 | |
| Ve funkci: 1883 – 1891 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Český klub (Strana konzervativního velkostatku) |
| Narození | 25. září 1836 Padova |
| Úmrtí | 30. dubna 1891 (ve věku 54 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita |
| Profese | státní úředník a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alfred svobodný pán von Pfeill-Scharffenstein (25. září 1836 Padova[2] – 30. dubna 1891 Praha[3]) byl rakouský a český šlechtic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Jeho otec Karel August Pfeill-Scharffenstein byl důstojníkem druhého rakouského dragounského pluku.[4] Alfred vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1860 pracoval ve státní správě na Českém místodržitelství. V roce 1861 nastoupil k okresnímu soudu v Liberci. Byl aktuárem na okresním hejtmanství v Kutné Hoře. Roku 1862 odešel ze státní služby a působil jako velkostatkář. Patřil mu statek Nalžovice na Sedlčansku. V roce 1879 získal titul komořího. Od roku 1884 zastával funkci intendanta Německého divadla v Praze.[2][4]
V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[5] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[6] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883[7] a mandát obhájil i v zemských volbách roku 1889. Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.[8] Byl náhradníkem zemského výboru, od roku 1883 do roku 1889 pak členem zemského výboru.[2] Podle jiného zdroje ale v zemském výboru zasedal až do své smrti roku 1891. Zasadil se o úpravu zemského sadu Královská obora.[4]
Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý. Uspěl pak v přímých volbách do Říšské rady roku 1879. Rezignaci oznámil na schůzi 22. ledna 1884.[9] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[10]
Zemřel svobodný a bezdětný po krátké nemoci v dubnu 1891 jako poslední mužský člen rodu Pfeill-Scharffenstein.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Fakticky se na práci Říšské rady nepodílel.
- ↑ a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 230.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Františka, sign. FR Z8, s. 67
- ↑ a b c d Úmrtí. Národní listy. Květen 1891, roč. 31, čís. 119, s. 3. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
- ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.