Přeskočit na obsah

Alfréd Plocek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfréd Plocek
Narození8. ledna 1903
Zbraslavice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. listopadu 1951 (ve věku 48 let)
Věznice Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Památník obětem komunismu 2

Alfréd Plocek (8. ledna 1903 Zbraslavice10. listopadu 1951 Věznice Pankrác) byl český inženýr odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1951.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1903 v Zbraslavicích.[2] Měl tři sourozence.

Pracovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po studiích na elektrotechnické fakultě pracoval řadu let u společnosti Standard Electric, jež vyráběla dálnopisy a různé telefonní přístroje.[3] Firma byla vlastněna vlastníky ze Spojených států amerických. Žil na Vinohradech.[4] Po konci druhé světové války došlo ke znárodnění společnosti, která byla převedena pod československou společnost Tesla. Plocek tehdy usiloval o větší spolupráci se zeměmi ze západu v budování mezinárodní telefonní sítě.[5] Po komunistickém převratu proti režimu aktivně nebojoval, avšak vzhledem ke svým názorům se obával, že mu může být ukončen pracovní poměr.[6] Se svou ženou Bohumilou měl syna Alfréda (* 1933).[7]

Zatčení a smrti[editovat | editovat zdroj]

V únoru 1950 byl Plocek zatčen. Nedlouho po něm došlo i k zatčení jeho ženy a nucenému ukončení studia gymnázia jejich syna. Ve vazbě byl poté Plocek mučen, přičemž po měsících mučení se doznal k řadě trestných činů, jež nikdy nespáchal.[6][8] V politickém procesu byl poté v červnu 1951 za trestné činy velezrady, sabotáže a špionáže odsouzen k trestu smrti.[9][10] Po neúspěšném odvolání k Nejvyššímu soudu a neudělení prezidentské milosti byl popraven v listopadu 1951 spolu s Miloslavem Francem a Jaroslavem Peškem.[11][12] K trestům odnětí svobody včetně trestů doživotních bylo v procesu odsouzeno několik dalších osob.[4] Jeho žena a syn byli poté nuceni pracovat v dělnických profesích a zabaven byl také prakticky veškerý jejich majetek.[13] Rehabilitován byl v roce 1968.[6] V roce 2010 byl o procesu s Plockem natočen dokumentární film.[14][15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alfréd Plocek (1903-1951) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  2. seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  3. Dokument o justiční vraždě | Domov. Lidovky.cz [online]. 2010-12-02 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  4. a b Alfréd Plocek (1933). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  5. Komunistický trest smrti pro inženýra Plocka. TÝDEN.cz [online]. 2010-12-02 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  6. a b c Ani tátovu urnu nám nevydali. Vzpomíná Alfréd Plocek mladší, jemuž komunisté zabili otce. Plus [online]. 2020-09-13 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  7. Alfréd-Plocek-životopis. www.pribehynasichsousedu.cz. Dostupné online. 
  8. VAB. Alfréda Plocka st. popravili komunisté za něco, co neudělal: Syn popsal strastiplný příběh. Blesk.cz [online]. 2020-10-13 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  9. Ani tátovu urnu nám nevydali, vzpomíná Alfréd Plocek mladší. Komunisté mu zabili otce. iROZHLAS [online]. 2020-09-14 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  10. Sny o tátovi, aneb hrdelní proces s českou technickou inteligencí – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  11. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  12. Pomník Miladě Horákové a Obětem komunismu | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  13. Alfréd Plocek (1933). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. 
  14. Sny o tátovi (2010) | Tvůrci | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  15. Sny o tátovi - iVysílání | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.