Přeskočit na obsah

Alfa Caeli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Alfa Caeli
Alfa Caeli (100x100)
Poloha hvězdy v souhvězdí Rydla
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000)
SouhvězdíRydlo (Caelum)
Rektascenze4h 40m 33,7125s
Deklinace−41°51′49,509″
Paralaxa49,0620±0,0937 mas
Vzdálenost66,48±0,01 ly
(20,382±0,004 pc)
Zdánlivá hvězdná velikost4,45[1]
Radiální rychlost–0,6±0,9 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi-139,843 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci-75,677 mas/rok
Alfa Caeli B
Zdánlivá hvězdná velikost12,5[2]
Fyzikální charakteristiky
Alfa Caeli A
Typ proměnnostipodezření na Delta Scuti
Spektrální typF2V
Hmotnost1,54[3] M
Poloměr1,546 R
Povrchová teplota7 002 K
Stáří1,5 miliard let[3]
Alfa Caeli B
Typ proměnnostipodezření na UV Ceti
Spektrální typM0,5V
Poloměr0,45 R
Povrchová teplota3 355 K
Systém
Primární hvězdaAlfa Caeli A
PrůvodceAlfa Caeli B
Systém2
Doba oběhu460 000 dní
Velká poloosa133,1 AU
Označení
Henry Draper CatalogueHD 29875
Bright Star katalogHR 1502
SAO katalogSAO 216926
Katalog HipparcosHIP 21770
Tychův katalogTYC 7589-1693-1
General CatalogueGC 5708
Bayerovo označeníα Cae
SynonymaA: CCDM J04406-4152A, CD−42°1587, CPD−42°513, FK5 1129, Gl 174.1 A, GJ 9164 A,IDS 04373-4203 A B: CCDM J04406-4152B, CD−42°1587B, CPD−42°513B, Gl 174.1 B, GJ 9164 B, IDS 04373-4203 B
Databáze
SIMBADdata (A)
SIMBADdata (B)
(V) – měření provedena ve viditelném světle

Alfa Caeli (α Cae, α Caeli, Alfa Cae) je se zdánlivou hvězdnou velikostí 4,45m nejjasnější hvězdasouhvězdí Rydla. Vzhledem k deklinaci 41°52' ji lze spatřit pouze jižně od 48° s.š.

Jedná se o dvojhvězdu tvořenou dvěma hvězdami hlavní posloupnosti, z primární hvězdy typu F a jejího průvodce červeného trpaslíka typu M. Na obloze jsou od sebe vzdáleny 6,6“. Podle měření paralaxy provedených sondou Gaia je Alfa Caeli vzdálena asi 67 světelných let. Kolem primární složky systému byl zjištěn prachový disk.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Primární hvězda

[editovat | editovat zdroj]

Primární složka (α Caeli A) má spektrální klasifikaci F2V[4], je to tedy hvězda hlavní posloupnosti, v jejímž jádře v současnosti dochází k fúzi vodíku na helium Její stáří se odhaduje na 1,5 miliardy let, má o 50 % větší hmotnost než Slunce a 1,55násobek poloměru Slunce. Její fotosféra, která vyzařuje pětinásobek sluneční svítivosti, má efektivní teplotu 7 000 K a je tedy teplejší než Slunce. Alfa Caeli A poměrně rychle rotuje kolem vlastní osy rychlostí 47 km/s. Je to proměnná hvězda typu Delta Scuti. Odchylka jasnosti je 0,03 magnitudy.[5]

Vykazuje výrazný infračervený přebytek na vlnové délce 100 μm, což naznačuje, že je obklopena prachovým diskem. Disk se rozprostírá až do poloměru 46 AU od hvězdy a má teplotu 60 kelvinů (-213 °C). Jeho hmotnost se odhaduje na přibližně 1/11000 hmotnosti Země a v době, kdy byla α Caeli stará pouhý 1 milion let, měl disk přibližně 1/7100 hmotnosti Země.[3]

Stáří Alfa Caeli se odhaduje na 1,5 miliardy let.[3]. Obíhá v Mléčné dráze v průměrné vzdálenosti 8 kpc od galaktického centra s excentricitou dráhy 0,07. Tato dráha je tedy blízko galaktické roviny a soustava se pohybuje maximálně 0,05 kpc nad nebo pod touto rovinou.[6] Alpha Caeli je pravděpodobně členem pohyblivé skupiny hvězd Velké medvědice, které mají podobné kinematické vlastnosti a zřejmě pochází ze stejné hvězdokupy.[7]

Průvodce (α Caeli B) je červený trpaslík se spektrální třídou M0,5V a absolutní hvězdnou velikostí 9,80[8]. U hvězdy dochází k náhlým zvýšením jasnosti a patří mezi proměnné hvězdy typu UV Ceti.[9] V roce 2008 byla tato hvězda od primární oddělena úhlem 6,6 úhlových vteřin, ale tato vzdálenost se v průběhu času mění[10]. Fyzicky je dělí vzdálenost 133 AU a trvá 1 300 let, než se plně oběhnou.[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpha Caeli na anglické Wikipedii.

  1. CDS-Vizier. HD 29875. vizier.cds.unistra.fr [online]. [cit. 2024-10-24]. Dostupné online. 
  2. a b RODRIGUEZ, D. R.; ET AL. Stellar multiplicity and debris discs: an unbiased sample. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2015-05-01, s. 3160–3170. ISSN 0035-8711. DOI 10.1093/mnras/stv483. Bibcode 2015MNRAS.449.3160R. arXiv 1503.01320.  Alpha Caeli v online DB Vizier.
  3. a b c d GÁSPÁR, András; RIEKE, George H.; BALLERING, Nicholas. The Correlation between Metallicity and Debris Disk Mass. The Astrophysical Journal. 2016-08-01, s. 171. ISSN 0004-637X. DOI 10.3847/0004-637X/826/2/171. Bibcode 2016ApJ...826..171G. arXiv 1604.07403.  Alpha Caelis v DB Vizier.
  4. TAMAZIAN, V. S.; MALKOV, O. Yu. Catalog of Binary UV Ceti Type Flare Stars. Acta Astronomica. 2014-12-01, s. 359–369. Dostupné online. ISSN 0001-5237. Bibcode 2014AcA....64..359T.  Vizier - online DB
  5. The International Variable Star Index. NSV 16147. www.aavso.org [online]. [cit. 2024-10-22]. Dostupné online. 
  6. HOLMBERG, J. The Geneva-Copenhagen survey of the Solar neighbourhood II. New uvby calibrations and rediscussion of stellar ages, the G dwarf problem, age-metallicity diagram, and heating mechanisms of the disk. Astronomy and Astrophysics. November 2007, s. 519–537. DOI 10.1051/0004-6361:20077221. S2CID 119054949. Bibcode 2007A&A...475..519H. arXiv 0707.1891.  Alpha Caeli v online DB Vizier.
  7. King, Jeremy R. Stellar Kinematic Groups. II. A Reexamination of the Membership, Activity, and Age of the Ursa Major Group. The Astronomical Journal. April 2003, s. 1980–2017. DOI 10.1086/368241. Bibcode 2003AJ....125.1980K. 
  8. Hawley, Suzanne L.; Gizis, John E.; Reid, Neill I. Erratum: The Palomar/MSU Nearby Star Spectroscopic Survey.II.The Southern M Dwarfs and Investigation of Magnetic Activity. Astronomical Journal. April 1997, s. 1458. DOI 10.1086/118363. Bibcode 1997AJ....113.1458H. 
  9. Gershberg, R. E. Catalogue and bibliography of the UV Cet-type flare stars and related objects in the solar vicinity. Astronomy and Astrophysics Supplement. November 1999, s. 555–558. DOI 10.1051/aas:1999407. Bibcode 1999A&AS..139..555G. 
  10. Jim Kaler. ALPHA CAE (Alpha Caeli). stars.astro.illinois.edu [online]. [cit. 2024-10-22]. Dostupné online.