Alfa Caeli
Alfa Caeli | |
---|---|
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000) | |
Souhvězdí | Rydlo (Caelum) |
Rektascenze | 4h 40m 33,7125s |
Deklinace | −41°51′49,509″ |
Paralaxa | 49,0620±0,0937 mas |
Vzdálenost | 66,48±0,01 ly (20,382±0,004 pc) |
Zdánlivá hvězdná velikost | 4,45[1] |
Radiální rychlost | –0,6±0,9 km/s |
Vlastní pohyb v rektascenzi | -139,843 mas/rok |
Vlastní pohyb v deklinaci | -75,677 mas/rok |
Alfa Caeli B | |
Zdánlivá hvězdná velikost | 12,5[2] |
Fyzikální charakteristiky | |
Alfa Caeli A | |
Typ proměnnosti | podezření na Delta Scuti |
Spektrální typ | F2V |
Hmotnost | 1,54[3] M☉ |
Poloměr | 1,546 R☉ |
Povrchová teplota | 7 002 K |
Stáří | 1,5 miliard let[3] |
Alfa Caeli B | |
Typ proměnnosti | podezření na UV Ceti |
Spektrální typ | M0,5V |
Poloměr | 0,45 R☉ |
Povrchová teplota | 3 355 K |
Systém | |
Primární hvězda | Alfa Caeli A |
Průvodce | Alfa Caeli B |
Systém2 | |
Doba oběhu | 460 000 dní |
Velká poloosa | 133,1 AU |
Označení | |
Henry Draper Catalogue | HD 29875 |
Bright Star katalog | HR 1502 |
SAO katalog | SAO 216926 |
Katalog Hipparcos | HIP 21770 |
Tychův katalog | TYC 7589-1693-1 |
General Catalogue | GC 5708 |
Bayerovo označení | α Cae |
Synonyma | A: CCDM J04406-4152A, CD−42°1587, CPD−42°513, FK5 1129, Gl 174.1 A, GJ 9164 A,IDS 04373-4203 A B: CCDM J04406-4152B, CD−42°1587B, CPD−42°513B, Gl 174.1 B, GJ 9164 B, IDS 04373-4203 B |
Databáze | |
SIMBAD | data (A) |
SIMBAD | data (B) |
(V) – měření provedena ve viditelném světle |
Alfa Caeli (α Cae, α Caeli, Alfa Cae) je se zdánlivou hvězdnou velikostí 4,45m nejjasnější hvězda v souhvězdí Rydla. Vzhledem k deklinaci 41°52' ji lze spatřit pouze jižně od 48° s.š.
Jedná se o dvojhvězdu tvořenou dvěma hvězdami hlavní posloupnosti, z primární hvězdy typu F a jejího průvodce červeného trpaslíka typu M. Na obloze jsou od sebe vzdáleny 6,6“. Podle měření paralaxy provedených sondou Gaia je Alfa Caeli vzdálena asi 67 světelných let. Kolem primární složky systému byl zjištěn prachový disk.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Primární hvězda
[editovat | editovat zdroj]Primární složka (α Caeli A) má spektrální klasifikaci F2V[4], je to tedy hvězda hlavní posloupnosti, v jejímž jádře v současnosti dochází k fúzi vodíku na helium Její stáří se odhaduje na 1,5 miliardy let, má o 50 % větší hmotnost než Slunce a 1,55násobek poloměru Slunce. Její fotosféra, která vyzařuje pětinásobek sluneční svítivosti, má efektivní teplotu 7 000 K a je tedy teplejší než Slunce. Alfa Caeli A poměrně rychle rotuje kolem vlastní osy rychlostí 47 km/s. Je to proměnná hvězda typu Delta Scuti. Odchylka jasnosti je 0,03 magnitudy.[5]
Vykazuje výrazný infračervený přebytek na vlnové délce 100 μm, což naznačuje, že je obklopena prachovým diskem. Disk se rozprostírá až do poloměru 46 AU od hvězdy a má teplotu 60 kelvinů (-213 °C). Jeho hmotnost se odhaduje na přibližně 1/11000 hmotnosti Země a v době, kdy byla α Caeli stará pouhý 1 milion let, měl disk přibližně 1/7100 hmotnosti Země.[3]
Stáří Alfa Caeli se odhaduje na 1,5 miliardy let.[3]. Obíhá v Mléčné dráze v průměrné vzdálenosti 8 kpc od galaktického centra s excentricitou dráhy 0,07. Tato dráha je tedy blízko galaktické roviny a soustava se pohybuje maximálně 0,05 kpc nad nebo pod touto rovinou.[6] Alpha Caeli je pravděpodobně členem pohyblivé skupiny hvězd Velké medvědice, které mají podobné kinematické vlastnosti a zřejmě pochází ze stejné hvězdokupy.[7]
Průvodce
[editovat | editovat zdroj]Průvodce (α Caeli B) je červený trpaslík se spektrální třídou M0,5V a absolutní hvězdnou velikostí 9,80[8]. U hvězdy dochází k náhlým zvýšením jasnosti a patří mezi proměnné hvězdy typu UV Ceti.[9] V roce 2008 byla tato hvězda od primární oddělena úhlem 6,6 úhlových vteřin, ale tato vzdálenost se v průběhu času mění[10]. Fyzicky je dělí vzdálenost 133 AU a trvá 1 300 let, než se plně oběhnou.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alpha Caeli na anglické Wikipedii.
- ↑ CDS-Vizier. HD 29875. vizier.cds.unistra.fr [online]. [cit. 2024-10-24]. Dostupné online.
- ↑ a b RODRIGUEZ, D. R.; ET AL. Stellar multiplicity and debris discs: an unbiased sample. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2015-05-01, s. 3160–3170. ISSN 0035-8711. DOI 10.1093/mnras/stv483. Bibcode 2015MNRAS.449.3160R. arXiv 1503.01320. Alpha Caeli v online DB Vizier.
- ↑ a b c d GÁSPÁR, András; RIEKE, George H.; BALLERING, Nicholas. The Correlation between Metallicity and Debris Disk Mass. The Astrophysical Journal. 2016-08-01, s. 171. ISSN 0004-637X. DOI 10.3847/0004-637X/826/2/171. Bibcode 2016ApJ...826..171G. arXiv 1604.07403. Alpha Caelis v DB Vizier.
- ↑ TAMAZIAN, V. S.; MALKOV, O. Yu. Catalog of Binary UV Ceti Type Flare Stars. Acta Astronomica. 2014-12-01, s. 359–369. Dostupné online. ISSN 0001-5237. Bibcode 2014AcA....64..359T. Vizier - online DB
- ↑ The International Variable Star Index. NSV 16147. www.aavso.org [online]. [cit. 2024-10-22]. Dostupné online.
- ↑ HOLMBERG, J. The Geneva-Copenhagen survey of the Solar neighbourhood II. New uvby calibrations and rediscussion of stellar ages, the G dwarf problem, age-metallicity diagram, and heating mechanisms of the disk. Astronomy and Astrophysics. November 2007, s. 519–537. DOI 10.1051/0004-6361:20077221. S2CID 119054949. Bibcode 2007A&A...475..519H. arXiv 0707.1891. Alpha Caeli v online DB Vizier.
- ↑ King, Jeremy R. Stellar Kinematic Groups. II. A Reexamination of the Membership, Activity, and Age of the Ursa Major Group. The Astronomical Journal. April 2003, s. 1980–2017. DOI 10.1086/368241. Bibcode 2003AJ....125.1980K.
- ↑ Hawley, Suzanne L.; Gizis, John E.; Reid, Neill I. Erratum: The Palomar/MSU Nearby Star Spectroscopic Survey.II.The Southern M Dwarfs and Investigation of Magnetic Activity. Astronomical Journal. April 1997, s. 1458. DOI 10.1086/118363. Bibcode 1997AJ....113.1458H.
- ↑ Gershberg, R. E. Catalogue and bibliography of the UV Cet-type flare stars and related objects in the solar vicinity. Astronomy and Astrophysics Supplement. November 1999, s. 555–558. DOI 10.1051/aas:1999407. Bibcode 1999A&AS..139..555G.
- ↑ Jim Kaler. ALPHA CAE (Alpha Caeli). stars.astro.illinois.edu [online]. [cit. 2024-10-22]. Dostupné online.