Alexandr Vasiljevič Alexandrov

Alexandr Vasiljevič Alexandrov
Alexandr Vasiljevič Alexandrov
Narození	1.jul. / 13. dubna 1883greg.; Plachino, Rjazanská oblast, Ruské impérium
Úmrtí	8. července 1946 (ve věku 63 let); Berlín, Sovětská okupační zóna Německa
Příčina úmrtí	ruptura srdečního svalu
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Alma mater	Petrohradská konzervatoř; Moskevská státní konzervatoř
Povolání	hudební skladatel, dirigent, sbormistr, hudební pedagog a voják
Zaměstnavatelé	Academic Music College of the Moscow Conservatory (1919–1930); Moskevská státní konzervatoř (od 1919)
Ocenění	zasloužilý umělec RSFSR (1933); Řád rudé hvězdy (1935); národní umělec SSSR (1937); Řád rudého praporu práce (1939); Stalinova cena 1. třídy (1942); … více na Wikidatech
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Děti	Boris Alexandrovič Alexandrov
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Vasiljevič Alexandrov (rusky Александр Васильевич Александров) (1. dubna^jul./ 13. dubna 1883^greg., Plachino – 8. červenec 1946, Berlín) byl ruský sovětský hudební skladatel, dirigent, sbormistr a hudební pedagog. V roce 1928 založil a následně po mnoho let vedl slavný pěvecký sbor Alexandrovci. Složil též hymnu Sovětského svazu, platnou od roku 1944 až do zániku tohoto státu. Od roku 2000 je s pozměněným textem hymnou Ruska. Napsal i slavnou píseň Svatá válka, neoficiální hymnu Velké vlastenecké války. Byl profesorem Moskevské státní konzervatoře.

Byl národním umělcem SSSR (1937) a laureátem dvou Stalinových cen první třídy (1942, 1946). Získal hodnost generálmajor. V září 1946 mu byl posmrtně udělen Československý řád Bílého lva III. stupně.^[1]

Jeho ženou byla Ksenija Morozova.

Odkazy

↑ Československý řád Bílého lva – jmenný rejstřík nositelů [online]. Archiv Kanceláře prezidenta republiky [cit. 2022-06-08]. Řád byl udělen 25. září 1946, pořadové číslo 1244, matriční číslo 862, číslo jednací B 761/46. Dostupné online.

NOSKOVÁ, Michaela. Soubor Alexandrovci v Rusku a ve světě. Bakalářská diplomová práce. Vedoucí práce: Prof. Ludmila Stěpanova, CSc. Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2018. 50 s. Dostupné online. Kapitola „Zakladatel Alexandr Vasiljevič Alexandrov", s. 12–15. }
PACLT, Jaromír. Slovník světových skladatelů. Praha: Editio Supraphon, 1972. 368 s. Heslo „ALEXANDROV, Alexandr Vasiljevič", s. 15–16.
TOBOLKA, Zdeněk Václav, ed. Naučný slovník aktualit 1938. [Ročník první]. V Praze: L. Mazáč, 1938. 519 s. Heslo „Alexandrov, Alexander Vasiljevič", s. 9.