Alessandro Verri
Alessandro Verri | |
---|---|
Narození | 9. listopadu 1741 Milán |
Úmrtí | 23. září 1816 (ve věku 74 let) Řím |
Povolání | prozaik, dramatik a překladatel |
Národnost | italská |
Literární hnutí | klasicismus, preromantismus |
Partner(ka) | Margherita Sparapani Gentili Boccapadule (1736-1820) |
Rodiče | Gabriele Verri (1695-1782) a Barbara Dati della Somaglia (1708-1788)[1] |
Příbuzní | bratři Pietro, Carlo a Giovanni, sestra Teresa[1] |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alessandro Verri (9. listopadu 1741, Milán – 23. září 1816, Řím) byl italský prozaik, dramatik a překladatel, který ve svém díle spojil klasicistický rámec s preromantickou citovostí.[2]
Původ
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z vlivné aristokratické rodiny, narodil se jako třetí z pěti dětí. Jeho otec Gabriele Verri byl významný diplomat a daňový právník[3] a jeho bratři sehráli důležitou roli v italských dějinách:
- Pietro Verri (1728–1797) byl ekonom, historik, právník, filosof a novinář, zakladatel osvícenské školy v Miláně.[2]
- Carlo Verri (1743–1823) byl politik, prefekt a senátor.[4]
- Giovanni Verri (1745–1818) působil jako cicisbeo (společník a často i milenec vdaných žen) a je považován za biologického otce spisovatele Alessandra Manzoniho.[5]
Život
[editovat | editovat zdroj]V mládí sdílel Alessandro radikalismus a profrancouzské cítění svého staršího bratra Pietra Verriho, se kterým a s dalšími přáteli založil roku 1761 v Miláně kulturní učenou společnosti Accademia dei Pugni a v letech 1764 až 1766 byl velice aktivním spolupracovníkem bratrova časopisu Il Caffè, který patřil ve své době k nejvýznamnější kulturním periodikům. Ze třiceti dvou článků, které do časopisu napsal, vzbudil největší rozruch Rinunzia avanti notaio al vocabolario della Crusca (Notářsky ověřené odstoupení autorů tohoto listu od slovníku Cruscy),[2] obsahující polemiku s učenci z lingvistické vědecké společnosti Accademia della Crusca. V článku zesměšňuje jazykový purismus zmíněné instituce a vyjadřuje touhu mladé generace vyjadřovat své myšlenky svými (klidně i novými) slovy.[6] Stal se tzv. ochráncem vězňů (protettore dei carcerati), důvěrně poznal tehdejší vězeňskou praxi a svými zkušenostmi byl nápomocen Cesarovi Beccariovi při tvorbě jeho eseje O zločinech a trestech.[2]
V letech 1766-1767 pobýval ve Francii a v Anglii a po návratu se usadil v Římě. Opustil myšlenky osvícenství a věnoval se literární a divadelní činnosti. Přeložil Shakespearovy tragédie Hamlet a Othelo a Longův starořecký milostný román Dafnis a Chloé a napsal také dvě vlastní divadelní hry. Jeho hlavním dílem jsou však tři sentimentální romány evokující prostředí starověkého Řecka a Říma.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Saggio sulla Storia d'Italia (1766, Esej o italské historii).
- Pantea (1779), tragédie na motivy z Xenofóntovy knihy O Kýrově vychování.
- La congiura di Milan (1779, Milánské spiknutí), tragédie inspisrovaná středověkou tematikou.
- Le avventure di Saffo, poetessa di Militene (1782, Dobrodružství Saphó, básnířky z Militénu), román, ve kterém autor na pozadí popsání řeckých mravů vylíčil tragickou lásku básnířky Sapfó k mladému Faonovi.
- Le notti romane al sepolcro degli Scipioni (1792 a 1804, Římské noci u hrobu Scipiónů), román (dva díly, třetí část zůstala nepublikována až do roku 1967),[7] ve kterém duchové slavných mužů minulosti (Cicero, Caesar a jiní) popisují násilné prostředí typické pro starověký Řím v kontrastu s podstatou křesťanské civilizace.
- La vita di Erostrato (1815, Život Hérostratův), román obsahující psychologický portrét žháře Hérostrata.
- Vicende memorabili de' suoi tempi dal 1789 al 1801 (1858, Pamětihodné události let 1799 až 1801), posmrtně vydané historické dílo.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Alessandro Verri - GENI.com
- ↑ a b c d e Slovník italských spisovatelů, Praha: Libri 2004, S. 719.
- ↑ Verri, Gabriele - Enciclopedia Treccani
- ↑ Cronologia della vita di Pietro Verri, avec des mentions concernant Carlo Verri
- ↑ Giulia Beccaria - Enciclopedia delle donne
- ↑ Verri, Alessandro - Rinunzia avanti notaio al vocabolario della Crusca
- ↑ La terza parte Delle "Notti romane" di Alesandro Verri
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alessandro Verri na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alessandro Verri
- Autor Alessandro Verri ve Wikizdrojích (italsky)
- (italsky) Verri, Alessandro – Enciclopedia Treccani
- (italsky) Alessandro Verri –Dizionario Italiano