Alena Kreuzmannová
| Alena Kreuzmannová | |
|---|---|
| Narození | 15. října 1929  Praha |
| Úmrtí | 12. dubna 1993 (ve věku 63 let) Praha |
| Vzdělání | Státní konzervatoř Praha |
| Choť | Jaroslav Hrdinka Felix le Breux bývalý manžel |
| Děti | František Kreuzmann mladší syn Alena Hrdinková dcera |
| Rodiče | František Kreuzmann starší otec |
| Příbuzní | Adolf Kreuzmann děd Anna Kreuzmannová teta |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alena Kreuzmannová (15. října 1929 Praha – 12. dubna 1993 Praha) byla česká herečka, dcera herce Františka Kreuzmanna staršího [1], matka herce Františka Kreuzmanna mladšího a manželka herce Felixe le Breux.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Pocházela z hereckého prostředí. Její děd, otec, teta i manžel byli herci. Během studia herectví na pražské konzervatoři hostovala v Národním divadle. Po ukončení studií krátce hrála na několika oblastních a méně významných divadelních scénách. V roce 1954 ji Emil František Burian angažoval do svého experimentálního souboru D 34. Po předčasné smrti E. F. Buriana přešla do pražského Divadla ABC, kde již zakotvila natrvalo. Divadlo ABC se posléze stalo součástí Městských divadel pražských, kde setrvala v letech 1962–1990[2], tj. až do svého odchodu do penze.
V českém filmu a následně i v Československé televizi vytvořila přibližně 50 různých rolí a svůj hlas poměrně často propůjčovala i jiným herečkám, jejichž hlas nevyhovoval režisérským požadavkům. Jednalo se také o úspěšnou rozhlasovou a dabingovou herečku.
Divadelní role, výběr
[editovat | editovat zdroj]- 1961 Max Frisch: Horká půda, služebná Anna, Divadlo ABC, režie Eva Sadková j. h.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 248
- ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 287, ISBN 978-80-200-1502-0
- Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 156, 183, 191, ISBN 80-7243-121-8
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 260, 312, ISBN 80-85625-19-9
