Albrechtův jev
Albrechtův jev popisuje, jak oblak kondenzačních jader (KJ), možná pocházející z antropogenního znečištění, může zvýšit životnost mraků a tím zvyšovat množství slunečního záření, které se od mraků odráží. Protože přímo nereaguje s dopadajícím nebo odraženým zářením, má nepřímý vliv na klima.
Aerosolové částice působí jako kondenzační jádra vytvářením většího počtu kapiček menší velikosti. Tyto potřebují delší čas, než splynou s dešťovými kapkami velikosti (> 100 μm), což snižuje účinnost srážek, a tudíž zvyšuje životnost mraku. Zvýšený rozptyl dopadajícího záření vede k ochlazení o 0,3 až 1,4 W/m². [1] Tento jev zatím není pochopen tak dobře jako Twomeyův jev.
Existuje mnoho dalších jevů, nepřímé jevy a semi-přímé aerosolové jevy vyplývající z velké nejistoty radiačního působení aerosolů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albrecht effect na anglické Wikipedii.
- ↑ IPCC čtvrtá hodnotící zpráva, 2005
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky) ALBRECHT, B.A. Aerosols, Cloud Microphysics, and Fractional Cloudiness. Science. 1989, s. 1227–30. DOI 10.1126/science.245.4923.1227. PMID 17747885. Bibcode 1989Sci...245.1227A.
- (anglicky) Lohmann, U. Aerosol Effects on Clouds and Climate. Space Sci Rev. 2006, s. 129–137. Dostupné online. DOI 10.1007/s11214-006-9051-8. Bibcode 2006SSRv..125..129L.[nedostupný zdroj]
- (anglicky) Rosenfeld, D. Aerosol-Cloud Interactions Control of Earth Radiation and Latent Heat Release Budgets. Space Sci Rev. 2006, s. 149–157. Dostupné online. DOI 10.1007/s11214-006-9053-6. Bibcode 2006SSRv..125..149R.[nedostupný zdroj]
