Alžběta Čihařová-Odehnalová
| Alžběta Čihařová-Odehnalová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Alžběta Odehnalová |
| Narození | 13. listopadu 1894 Brno |
| Úmrtí | srpen 1983 (ve věku 88 let) Brno |
| Povolání | vydavatelka, loutkářka a sběratelka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alžběta Čihařová-Odehnalová, roz. Odehnalová (13. listopadu 1894, Brno – srpen 1983, Brno)[1] byla sběratelka lidové slovesnosti, autorka a redaktorka scénářů loutkových her.
Život
[editovat | editovat zdroj]Rodiče Alžběty Čihařové-Odehnalové, Anna Odehnalová (roz. Lipková) a Antonín Odehnal, pocházeli z Blanenska a Boskovicka, což patrně výrazně ovlivnilo budoucí směřování Alžběty Čihařové-Odehnalové jakožto sběratelky pověstí, neboť právě na tyto oblasti se zaměřila nejvíce. Otec Antonín Odehnal (5. ledna 1855, Bořitov – 11. července 1936, Bořitov) byl knihtiskařem – nejprve v Boskovicích, v 90. let 19. století se Odehnalova rodina přesunula do Brna, kde dále provozoval tiskárnu na ulici Veselá 39. Alžběta se 8. září 1917 provdala v Brně u sv. Jakuba za Josefa Čihaře. Manželství bylo bezdětné.[2] Alžběta Čihařová-Odehnalová se dožila 89 let a je pohřbena na Ústředním hřbitově v Brně.[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Alžběta Čihařová-Odehnalová měla dva hlavní kulturní zájmy – loutkové divadlo (byla členkou loutkářského spolku Alešova loutková scéna) a sbírání lidové slovesnosti, zejména pověstí, v Brně a okolí. V rámci loutkové scény vystupovala Alžběta pod jménem "Tulla Čihařová-Odehnalová". V rámci Alešovy loutkové scény působila A. Čihařová-Odehnalová jako pořadatelka a nakladatelka, přičemž brožury jednotlivých představení tiskla tiskárna jejího otce Antonína Odehnala. Několik her také sama napsala. Námětem mnoha loutkových her, na jejichž přípravě se podílela, byly lidové pověsti.[2] Sběry jejích pověstí, pocházející převážně z 60. let 20. století, jsou dnes uložené v archivu brněnské pobočky Etnologického ústavu Akademie věd České republiky a posloužily již mnohým autorům knih pověstí jako zdroj informací (např. Brněnské kolo a drak. Pověsti z Brna od Oldřicha Sirovátky a Marty Šrámkové).
Loutkové hry:[2]
- Krásná Katarina (1919)
- Báj o slobode: kúzelná pohádka pre lútky (1919)
- Iskierka (1929)
Články v časopisech:
- Divé ženy a hastrmani na Boskovsku (Český lid, 1925)
- Nejkrásnější vzpomínka (Naše rodina, 1971)
- Houby v poezii (Časopis československých houbařů, 1971)
- Houby v poezii a lidové pranostice (Časopis československých houbařů, 1972)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Čihařová-Odehnalová, Tulla, 1894-1983 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2025-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c VAŠEK, Leoš. Vzpomínka na loutkářku a sběratelku pověstí Alžbětu Čihařovou-Odehnalovou. Národopisná revue. 2013, roč. 23, čís. 2, s. 138–140. Dostupné online.
- ↑ Brněnské hřbitovy |. gis.brno.cz [online]. [cit. 2025-01-02]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Oldřich Sirovátka a kol.: Město pod Špilberkem. O lidové kultuře, tradicích a životě lidí v Brně a okolí. Brno 1993.
