Přeskočit na obsah

Agrolesnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kombinace luční a dřevařské produkce ve Wisconsinu (USA)
Agrolesnictví (kukuřice a kaštan)
Agrolesnictví (kukuřice a kaštan)

Agrolesnictví je způsob hospodaření na zemědělské nebo lesní půdě, který kombinuje pěstování dřevin s některou formou zemědělské produkce na jednom pozemku, a to buď prostorově, nebo časově. Podmínkou je, že složky agrolesnického systému (dřeviny, plodiny, zvířata, případně jiné) jsou pěstovány, resp. chována s hospodářským a/nebo environmentálním záměrem.[1]

Společné pěstování bavlníku a pekanových ořechů na Floridě

Kombinací lesní a zemědělské výroby, kde významnou roli hraje i člověk jako aktivní hospodář, odběratel produktu i správce krajiny, vznikají jedinečné agrolesnické systémy (ALS) nebo také agrolesnické praktiky. Agrolesnictví je též vědní obor zabývající se výzkumem agrolesnických systémů, jejich přínosy a podstatou jejich fungování, což může vést k jejich inovaci. V neposlední řadě je agrolesnictví spojeno s určitým způsobem přístupu člověka k přírodě, krajině a vůbec bytí.[2]

Výhody agrolesnictví lze rozdělit do několika kategorií:

  • ekonomické výhody – diverzifikace příjmů z různých zdrojů (dřevo, plodiny, živočišná produkce), zvýšení celkové produktivity půdy,
  • environmentální výhody – zlepšení kvality půdy a její ochrana před erozí, podpora biodiverzity a ekologické stability, zachycování uhlíku a přispění k mitigaci klimatických změn,
  • sociální výhody – estetické a rekreační hodnoty krajiny, zachování tradičních způsobů hospodaření a kulturního dědictví.
  • Obavy z nižších zemědělských a finančních výnosů
  • Stromy komplikují mechanizaci
  • Ekonomické a ekologické přínosy se považují za dlouhodobé
  • Agrolesnické systémy jsou složité, pracně náročné a vyžadují další dovednosti a znalosti
  • Finanční výhody se projeví až po vyhodnocení produkce dřeva, v střednědobém a dlouhodobém horizontu
  • Výsadba stromů na nelesních pozemcích je obtížná
  • Nedostatek informací o agrolesnických praktikách
  • Nedostatek informací o ekonomických faktorech
  • Složitost administrativních kroků spojených se zaváděním agrolesnictví
  1. CO JE AGROLESNICTVÍ? – Český spolek pro agrolesnictví [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online. 
  2. MARTINÍK, Antonín. Když se řekne agrolesnictví: didaktická pomůcka - stručně a přehledně o agrolesnictví. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2020, 65 s. ISBN 978-80-7509-748-4.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]