Fluorid stříbrnatý
| Fluorid stříbrnatý | |
|---|---|
-fluoride-3D-ionic.png) Krystalová struktura | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid stříbrnatý |
| Anglický název | Silver(II) fluoride |
| Německý název | Silber(II)-fluorid |
| Sumární vzorec | AgF2 |
| Vzhled | bílý nebo šedý prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7783-95-1 |
| PubChem | 82221 |
| SMILES | [Ag+2].[F-].[F-] |
| InChI | InChI=1S/Ag.2FH/h;2*1H/q+2;;/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 145,865 g/mol |
| Teplota tání | 690 °C |
| Teplota varu | 700 °C (rozklad) |
| Hustota | 4,58 g.cm−3 |
| Rozpustnost ve vodě | rozkládá se |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid stříbrnatý, AgF2,[1] je poměrně vzácný příklad sloučeniny obsahující stříbro v oxidačním stavu +II. Používá se jako silné fluorační činidlo.[2]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Fluorid stříbrnatý můžeme připravit fluorací Ag2O plynným fluorem nebo fluorací AgF, příp. AgCl za vyšší teploty:[3]
- 2 AgF + F2 → 2 AgF2
Vzniká i zahříváním stříbra v proudu fluoru.[2]
Protože se jedná o silné fluorační činidlo, je nutné ho přechovávat v teflonových nádobách nebo nádobách z pasivovaných kovů. Je citlivý na světlo.
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Fluorid stříbrnatý je bílá pevná látka, která se postupně zbarvuje do hněda až černa, což způsobují vznikající nečistoty. Poměr F/Ag je u většiny vzorků menší než dva, zpravidla okolo 1,75. Je to dáno kontaminací kovovým stříbrem a oxidy nebo uhlíkem.[4] V plynné fázi je molekula lineární, má symetrii D∞h.
Je paramagnetický, při teplotě −110 °C se stává feromagnetickým.
Struktura fluoridu byla dlouho nejasná, oxidační číslo II se nezdálo jako nejpravděpodobnější vysvětlení a předpokládalo se, že jde o směsný fluorid AgI[AgIIIF4]. Neutronová difrakce, ale potvrdila oxidační číslo II. Existence struktury AgI[AgIIIF4] byla potvrzena za vysoké teploty, ale její stabilita byla výrazně nižší než stabilita AgF2.[5]
Využití
[editovat | editovat zdroj]AgF2 je silné fluorační a oxidační činidlo. V přítomnosti fluoridových iontů vytváří komplexní ionty, např. AgF -
3 , modrofialový AgF 2-
4 a AgF 4-
6 .
Lze ho využít pro fluoraci aromatických sloučenin, dokonce lze provést i monofluoraci:[6]
- C6H6 + 2 AgF2 → C6H5F + 2 AgF + HF
Dokáže i fluorovat xenon na fluorid xenonatý v bezvodém roztoku HF:[7]
- 2 AgF2 + Xe → 2 AgF + XeF2
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silver(II) fluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ CAS Common Chemistry. commonchemistry.cas.org [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné online.
- ↑ a b GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 1466–1469.
- ↑ PRIEST, Homer F.; SWINEHERT, Carl F. Anhydrous Metal Fluorides. Příprava vydání Ludwig F. Audrieth. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-470-13234-0, ISBN 978-0-470-13162-6. DOI 10.1002/9780470132340.ch47. S. 171–183. DOI: 10.1002/9780470132340.ch47.
- ↑ WOLAN, John T.; HOFLUND, Gar B. Surface characterization study of AgF and AgF2 powders using XPS and ISS. Applied Surface Science. 1998-03, roč. 125, čís. 3–4, s. 251–258. Dostupné online [cit. 2022-07-11]. DOI 10.1016/S0169-4332(97)00498-4. (anglicky)
- ↑ MÜLLER-RÖSING, Hans-Christian; SCHULZ, Axel; HARGITTAI, Magdolna. Structure and Bonding in Silver Halides. A Quantum Chemical Study of the Monomers: Ag 2 X, AgX, AgX 2 , and AgX 3 (X = F, Cl, Br, I). Journal of the American Chemical Society. 2005-06-01, roč. 127, čís. 22, s. 8133–8145. Dostupné online [cit. 2022-07-11]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja051442j. (anglicky)
- ↑ ZWEIG, Arnold; FISCHER, Robert G.; LANCASTER, John E. New method for selective monofluorination of aromatics using silver difluoride. The Journal of Organic Chemistry. 1980-08, roč. 45, čís. 18, s. 3597–3603. Dostupné online [cit. 2022-07-11]. ISSN 0022-3263. DOI 10.1021/jo01306a011. (anglicky)
- ↑ LEVEC, J.; SLIVNIK, J.; ŽEMVA, B. On the reaction between xenon and fluorine. Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry. 1974-05, roč. 36, čís. 5, s. 997–1001. Dostupné online [cit. 2022-07-11]. DOI 10.1016/0022-1902(74)80203-4. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluorid stříbrnatý na Wikimedia Commons
