Přeskočit na obsah

Aeritalia F-104S Starfighter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aeritalia F-104S Starfighter
F-104S ASA
F-104S ASA
Určenízáchytný stíhač/stíhací bombardér
PůvodSpojené státy americké
VýrobceAeritalia
ŠéfkonstruktérLockheed
První let22. prosince 1966
Zařazeno1969
Vyřazeno2004
Charaktervyřazen ze služby
UživatelAeronautica Militare
Turecké letectvo
Vyrobeno kusů246[1][p 1]
Vyvinuto z typuLockheed F-104 Starfighter
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aeritalia F-104S Starfighter byla licencovaná produkce italské varianty stíhacího letounu Lockheed F-104 Starfighter, která sloužila italskému letectvu Aeronautica Militare (AMI) od pozdních šedesátých let až do počátku 21. století. Do konce devadesátých let F-104S sloužila v Tureckém letectvu.

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]
F-104S s podvěšenými střelami Sparrow a Sidewinder.

Typ začal vznikat pod označením Lockheed CL-901 jako společný projekt společností Lockheed a Aeritalia (původně Fiat Aviazione), která v té době licenčně vyráběla variantu F-104G, jehož cílem mělo být nahradit letouny F-86K Sabre, F-84F Thunderstreak a RF-84F Thunderflash ve výzbroji Aeronautica Militare, letectva italských ozbrojených sil, a v prosinci 1966 vzlétl první prototyp.

Od varianty F-104G se F-104S lišil zejména instalací výkonnější varianty proudového motoru General Electric J79-GE-19, namísto původní J79-GE-11A, a schopností nést protiletecké řízené střely AIM-7E Sparrow[1] s poloaktivním radarovým naváděním. Označení varianty „S“ odkazuje právě na výzbroj střelami „Sparrow“.

Instalace novější pohonné jednotky vedla k změnám tvaru a velikosti vstupů vzduchu i výstupní trysky motoru, a umožnila zvýšení maximální rychlosti a stoupavosti, zkrácení délky startu, a zvětšení doletu, vzhledem k nižší spotřebě.[1]

Turecký letoun F-104S, s kanónem M61 Vulcan v přídi, vystavený v istanbulském muzeu.

Další změny zahrnovaly zvětšení počtu závěsníků výzbroje na celkem devět (dva na koncích křídel, čtyři pod křídly, a tři pod trupem), instalaci dvou kýlových plošek pod zádí trupu a odstranění kanónu M61 Vulcan, aby bylo v trupu získáno místo pro elektronické systémy radarového navádění střel AIM-7 Sparrow.[1] Některé exempláře, užívané jako stíhací bombardéry, však měly kanón nainstalován, a nedisponovaly pak pravděpodobně schopností nést střely Sparrow.[1]

Italské letectvo začalo přebírat první vyrobené exempláře v roce 1968, a posléze převzalo celkem 205 kusů, které u něj tvořily výzbroj celkem 12 gruppi (perutí).[1]

Koncem 80. let prošly italské letouny modernizačním programem „ASA“ (Aggiornamento Sistemi d'Arma - modernizace zbraňových systémů), v jehož rámci získaly možnost výzbroje protileteckými střelami italské výroby Selenia Aspide 1A a protileteckými střelami krátkého dosahu AIM-9L Sidewinder, nahrazujícími starší varianty AIM-9B.[1]

Monument F-104S v Lignano

[editovat | editovat zdroj]
F-104S vystavený v Lignanu.

Stroj Aeritalia F-104S Starfighter najdeme v italském letovisku Lignano Pineta jako součást leteckého monumentu v kruhovém objezdu. Ten zahrnuje i vrtuli z bombardéru B-24 a připomíná tak nález jeho vraku ve vodě.

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]
Třípohledový nákres

Údaje platí pro původní provedení F-104S[2]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 2 334 km/h ve výši 10 970 m
  • Cestovní rychlost: 982 km/h
  • Dolet: 2 494 km
  • Maximální dolet: 2 921 km
  • Akční rádius: 1 247 km
  • Praktický dostup: 17 680 m
  • Stoupavost: 278,33 m/s

Výzbroj

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Jeden kus byl ztracen při nehodě během letových zkoušek ještě před předáním Aeronautica Militare.
  2. ↑ Bez přídavných nádrží na koncích křídel.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i PETZ, Daniel. F-104S - nejvýkonnější Starfighter. Historie a plastikové modelářství. Květen 1993, roč. III., čís. 05, s. 24–25. ISSN 1210-1427. 
  2. ↑ Bowman a Vogelsang 2000, s.108

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BOWMAN, Martin W.; VOGELSANG, Matthias. Lockheed F-104 Starfighter. Ramsbury, Marlborough, Wiltshire: Crowood Press, 2000. 192 s. ISBN 1-86126-314-7. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Související vývoj
Letadla podobného určení a období

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Letadla Aeritalia
V licenci: F-104S
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aeritalia_F-104S_Starfighter&oldid=22283247“