Adolf Zimmermann

Adolf Zimmermann; Adolph Gottlob Zimmermann
	Portrét od Karla Oesterlaye st., asi 1825
Narození	1. září 1799; Lodenau-Neusorge (Horní Lužice); Sasko
Úmrtí	17. července 1859 (ve věku 59 let); Vratislav Prusko
Alma mater	Kunstakademie Drážďany
Povolání	malíř, kreslíř
Manžel(ka)	Amalie Geller
Hnutí	romantismus, nazarénismus
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Zimmermann, také Adolph Gottlob Zimmermann (1. září 1799 Lodenau-Neusorge, Horní Lužice – 17. července 1859 Vratislav) byl německý malíř lužickosrbského původu z herrnhutské komunity moravských bratří; autor historických a oltářních obrazů a portrétista, stoupenec romantismu a düsseldorfské skupiny nazarénů.

Život

Absolvoval základní herrnhutskou školu moravských bratří ve městě Niesky u Zhořelce, kde byla v této církvi aktivní také jeho matka Johanna Christina Zimmermannová, rozená Geislerová. Delší dobu tam bydlel a věnoval se uměleckým řemeslům. V letech 1818–1825 vystudoval figurální malířství na Akademii umění v Drážďanech u profesorů Ferdinanda Hartmanna a zhořeleckého rodáka Johanna Carla Rösslera. Za své výsledky získal saské královské stipendium, a se spolužákem – přítelem Carlem Gottliebem Peschelem odcestoval přes Stuttgart a Švýcarsko na studijní pobyt do Říma. Tam se v letech 1825–1829 připojili se ke skupině nazarénů Julia Schnorra z Carolsfeldu a Friedricha Overbecka. Zimmermann se spřátelil také s Josefem Führichem, kterého portrétoval a s nímž podnikl studijní cestu do Neapole a na Capri. Roku 1830 procestoval Toskánsko a přes Švýcarsko se dostal do Pirny, kde nějaký čas vyučoval kreslení. Od protestantské víry konvertoval ke katolicismu. V Německu se názorově přiblížil malířům nazarénům düsseldorfské školy, obrazy od 30. let do roku 1842 označoval místem vzniku Düsseldorf. Proslavil se více svými romanticko-realistickými portréty, jež nejsou tak schematické jako díla nazarénů.

Rodina

Od studentských let dvanáct let čekal na svou nevěstu Amálii Luisu Gellerovou, dceru majitele továrny na mýdlo, než byl schválen jako úspěšný ženich.^[1] Portrétoval ji, podobně jako jejich tři děti. V roce 1855 onemocněl cholerou, trpěl oční chorobou, přestal malovat a zchudl. Roku 1860 byly jeho obrazy a kresby rozprodány v dražbě, většinou jsou nezvěstné. Sbírku jeho náboženských obrazů měl vratislavský kníže-biskup Jindřich Förster.

Výběr z díla

Na lovu, autoportrét s přítelem Carlem Gottliebem Peschelem, Zhořelec 1825
Portrét Josefa Führicha, kresba s obšírnou popiskou (Vera effigies...), Řím asi 1827
Portrét sester Amálie Luisy a Hermíny Matyldy Gellerových, kolem 1825
Bóaz a Rút, kolem 1833
Kristus na návštěvě u Marie a Marty, sakristie kostela P. Marie, Pirna, 1836
Kristus na cestě do Emauz, evangelický kostel sv. Petra, Bad Gottleuba, 1836
Jákob s andělem, 1838; duben–květen 1840: vystaveno v Praze v Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění^[2]
Rinaldo a Armida (hrdinové eposu Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém), 1839
Klanění pastýřů, kolem 1840, Státní umělecké sbírky Drážďany, (varianta ve Friedenskirche, Essen-Steele 1840)
Svatá rodina na cestě do Egypta, kostel v Lennep(u), okres Düsseldorf, 1842
Panna Marie s dítětem, 1842
Judita s hlavou Holofernovou, 1843 ^[3]
Portrét knížete Hanse Ernsta von Haugwitz (1780–1843), Zhořelec
Snímání Krista s kříže, kolem 1844
Svatá Cecílie, kolem 1844
Lazar a boháč, 1844
Klanění pastýřů, kolem 1840, Státní umělecké sbírky Drážďany, (varianta ve Friedenskirche, Essen-Steele 1840)
Poslední modlitba sv. Václava, 1852, oltářní obraz v kostele sv. Kříže, Zhořelec; ke svatováclavské ikonografii Zimmermann přispěl kompozicí, v níž se světec modlí u vrat staroboleslavského kostela (s detailem románského sloupu), zatímco v přítmí se připravují jeho vrazi.

Odkazy

Reference

↑ BOETTICHER 1901, s. 1052–1053
↑ BOETTICH, 1901, s. 1053
↑ Mutualart aukce

Literatura

Hans Geller: Ernste Künstler, fröhliche Menschen. Zeichnungen und Aufzeichnungen deutscher Künstler in Rom zu Beginn des 19. Jahrhunderts. Joseph Führich und seine Freunde. München: Münchner Verlag und Graphische Kunstanstalten 1947.
Marius Winzeler: Adolf Gottlob Zimmermann (1799–1859). Das Werk eines wichtigen Nazareners kehrt in die Oberlausitz zurück. In: Görlitzer Magazin. 18/2005, S. 42–50.

Související články

Nazarénismus

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Zimmermann na Wikimedia Commons
Friedrich BOETICHER: Malerwerke des 19. Jahrhunderts. Beitrag zur Kunstgeschichte. Díl 2/2, část 33–67: Saal–Zwengauer. F. v. Boetticher’s Verlag, Dresden 1901, s. 1052–1053
(německy) Führichovy ilustrace k Ludwig Tieck, „Genovefa“

[1] BOETTICHER 1901, s. 1052–1053

[2] BOETTICH, 1901, s. 1053

[3] Mutualart aukce

[1]

[2]

[3]