Přeskočit na obsah

Adolf Svoboda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adolf Svoboda
Adolf Svoboda (vpravo) s J. Gagarinem
Adolf Svoboda (vpravo) s J. Gagarinem
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1952 – 1953
8. primátor hlavního města Prahy
Ve funkci:
1954 – 1964
PředchůdceVáclav Vacek
NástupceLudvík Černý
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSDSD
KSČ

Narození16. června 1900
Chvaly
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. února 1969 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníBubenečský hřbitov
Profesepolitik
OceněníŘád republiky
CommonsAdolf Svoboda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Svoboda (16. června 1900 Chvaly[1]9. února 1969 Praha[2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a od 50. do 60. let primátor hlavního města Prahy.

Narodil se do chudé dělnické rodiny.

Vyučil se strojním zámečníkem, již od mladých let se začal angažovat v politice a odborovém hnutí. V roce 1916 vstoupil do Svazu kovodělníků, později usedl do krajského výboru sociálně demokratické mládeže. Roku 1921 se stal jedním ze zakládajících členů KSČ. Působil na regionální i celostátní stranické úrovni. Po okupaci Československa nacisty byl zatčen a většinu války strávil v koncentračních táborech.[3][4]

Po válce jeho politická kariéra pokračovala. Stal se předsedou OV KSČ v Praze a členem rady národního výboru v Praze. Zasedal v ústředním výboru Svazu československo-sovětského přátelství, působil jako tajemník KV KSČ, později předseda a vedoucí tajemník MV KSČ.[4] V prosinci 1952 byl na celostátní konferenci KSČ zvolen kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Členem ÚV KSČ ho zvolil X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ. XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho dosadil do funkce člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.[5] Byl mu udělen Řád republiky.[4]

Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát nabyl až dodatečně v březnu 1952 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec František Vais. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1954.[6]

V letech 19541964 zastával pozici primátora hlavního města Prahy. V době jeho primátorství sice v Praze vzniklo několik významných staveb, celkově však podinvestované město chátralo zejména ve svých centrálních částech. Během jeho působení byl na Letné odhalen a po sedmi letech opět zbořen monumentální Stalinův pomník, největší skupinové sousoší v Evropě.[3]

Zemřel v únoru 1969.[4]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Cvaly
  2. Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921-1992). Praha: Národní archiv, 2010. ISBN 978-80-86712-87-1. 
  3. a b Listy hl. m. Prahy, Červenec 2010, s. 7 [nefunkční odkaz] [online]. listypraha.cz [cit. 2015-03-06]. Dostupné online. (česky [nefunkční odkaz]) [nedostupný zdroj]
  4. a b c d Zemřel soudruh Adolf Svoboda. Rudé právo. Únor 1969, roč. 49, čís. 35, s. 2. Dostupné online. 
  5. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]