Adolf Hrstka
| MUDr. Adolf Hrstka | |
|---|---|
.JPG) MUDr. Adolf Hrstka | |
| Narození | 7. března 1864 Klešice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. května 1931 (ve věku 67 let) Moravská Ostrava  Československo |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | lékař, sběratel, kulturní pracovník a vlastivědec |
| Děti | Břetislav Hrstka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf Hrstka (7. března 1864 Klešice[1] – 19. května 1931 Moravská Ostrava[2]) byl český lékař a vlastivědný pracovník.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Klešicích 27 v rodině hospodského Jana Hrstky[1][3]. V letech 1884–1893 studoval na Karlově Univerzitě medicínu[4] a následně působil ve Štramberku, nejprve jako obvodní lékař (od 1. listopadu 1893), později byl městským radním (od 18. listopadu 1897) a starostou (1907–1911). Od 1895 vedl místní pobočku Klubu českých turistů, která se významnou měrou podílela na záchraně pozůstatků štramberského hradu. Podílel se na činnosti a vzniku (19. května 1899) Musejní a průmyslové jednoty ve Štramberku, které daroval sbírku zkamenělin. 3. května 1899 na jeho podnět vznikla štramberská jednota Sokol. Díky jeho působení byly uspořádány ve štramberské „nové škole“ umělecké výstavy. Od roku 1919 usiloval o vybudování Národního sadu – městského parku na vrchu Kotouč s galerií soch a jeskyní Šipkou.
Získal i čestné občanství města Kopřivnice.[5]
S ženou Marii roz. Baarovou (nar. 23. října 1877[6]), pocházející se staré štramberské rodiny, se oženil[3] roku 1895 a měli spolu tři syny. Jeho žena Marie byla mladší sestra[pozn. 1] spisovatele Zdeňka Bára.
- Syn Oldřich (nar. 12. června 1896) se stal bankovním úředníkem, 27. května 1943 byl popraven za odbojovou činnost v Obraně národa. (zajímavost: Jeho vilu postavili architekti bratři Šlapetové hned nad Liskovou vilou ve Slezské Ostravě.)
- Syn Břetislav (nar. 21. prosince 1900) byl herec.
- Syn Jaromír (nar. 13. ledna 1910) zemřel v devatenácti letech na tuberkulózu.
Adolf Hrstka zemřel v Moravské Ostravě[2] u svého nejstaršího syna Oldřicha, jeho hrob je na štramberském hřbitově, kde byla 25. května 1931 uložena urna s popelem za účasti velkého zástupu (cca 5 000 lidí [7]). „…prapory národních barev vlály z Trúby, ze škol i soukromých domů, všechna pouliční světla hořela, za okny chalup plály rozžehnuté svíce. Všechny spolky, Sokolové, Orli, DTJ, hasiči ve slavnostních krojích a s prapory, žáci a učitelstvo obou škol a všichni občané štramberští jej provázeli na poslední cestě. Žádný z bývalých pánu Štramberka nebyl pochován s takovou úctou jako dr. Hrstka. On, který byl jeho objevitelem a vtiskl mu navždy pečeť krásy, které vždy tak rád sloužil. Ano, on, který byl za svého života skutečným pánem Štramberka, pánem všemi milovaným …“[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Patrně se nejednalo o sestru, ale sestřenici.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu, farnost Jezbořice
- ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, farnost Moravská Ostrava
- ↑ a b Matriční záznam o sňatku MUDr. Adolfa Hrstky s Marií Baarovou, farnost Štramberk
- ↑ Matriky Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy – Hrstka Adolf (*7. 3. 1864, Klešice)
- ↑ http://www.koprivnice.cz/index.php?id=cestni-obcane-koprivnice&idm=m Archivováno 6. 8. 2007 na Wayback Machine. www.koprivnice.cz
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Marie Baarové, farnost Štramberk
- ↑ a b ADAMEC, Josef. Adolf Hrstka a Štramberk, část 8., Dr. Hrstka a jeho rodina. Zpravodaj města Štramberka. 2002, čís. 4, s. 28–30. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-03. Archivováno 3. 3. 2007 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. www.stramberk.cz [online]. [cit. 2008-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ADAMEC, Josef. Adolf Hrstka a Štramberk, část 5., úsilí dr. Hrstky o získání a přetvoření hradu. Zpravodaj města Štramberka. 2002, čís. 1, s. 18–20. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-03. Archivováno 3. 3. 2007 na Wayback Machine.
- ADAMEC, Josef. Adolf Hrstka a Štramberk, část 6., Dr. Hrstka a spolky. Zpravodaj města Štramberka. 2002, čís. 2, s. 25–26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-03. Archivováno 3. 3. 2007 na Wayback Machine.
- ADAMEC, Josef. Adolf Hrstka a Štramberk, část 7., Dr. Hrstka a Jaroněk. Zpravodaj města Štramberka. 2002, čís. 3, s. 29–30. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-03. Archivováno 3. 3. 2007 na Wayback Machine.
- ADAMEC, Josef. Adolf Hrstka a Štramberk, část 8., Dr. Hrstka a jeho rodina. Zpravodaj města Štramberka. 2002, čís. 4, s. 28–30. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-03. Archivováno 3. 3. 2007 na Wayback Machine.
- KRESTA, Bohumil. MUDr. Adolf HRSTKA – Štramberk a Kotouč, část I.. Zpravodaj města Štramberka. 2004, čís. 4, s. 14–15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-03. Archivováno 3. 3. 2007 na Wayback Machine.
- KRESTA, Bohumil. MUDr. Adolf HRSTKA – Štramberk a Kotouč, část II.. Zpravodaj města Štramberka. 2004, čís. 4, s. 14–15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-03. Archivováno 3. 3. 2007 na Wayback Machine.
- KRESTA, Bohumil. MUDr. Adolf HRSTKA – Štramberk a Kotouč, část III.. Zpravodaj města Štramberka. 2004, čís. 4, s. 28–30. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-03. Archivováno 3. 3. 2007 na Wayback Machine.
- PALÁK, Milan. Dr. Adolf Hrstka a jeho vliv na přeměnu Štramberka. Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy. 1994, roč. 20, čís. 1, s. 30–32.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Hrstka na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Hrstka
- Velmi stručná životopisná data
