Adolf Hauffen

Adolf Hauffen
Adolf Hauffen
Narození	30. listopadu 1863; Lublaň
Úmrtí	2. února 1930 (ve věku 66 let); Smíchov
Povolání	literární historik a vysokoškolský učitel
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Hauffen (30. listopadu 1863 Lublaň – 4. února 1930 Praha) byl literární historik, spisovatel, vysokoškolský učitel (profesor) německého folklóru, jazyka a literatury na Německé univerzitě v Praze.

Život

Adolf Hauffen studoval od roku 1883 němčinu, angličtinu, historii a zeměpis ve Vídni, Lipsku a Berlíně. Doktorát filozofie získal v roce 1886 ve Štýrském Hradci a habilitoval se v roce 1889 na Německé univerzitě v Praze, kde se stal v roce 1898 mimořádným profesorem německého jazyka a literatury a v roce 1919 řádným profesorem. Věnoval se též folkloru. Od roku 1902 byl také lektorem na Německé vysoké škole technické v Praze. Stal se propagátorem vzdělávání dospělých a sběratelem tradic a lidových písní.

Dílo (výběr)

Beiträge zur deutsch-böhmischen Volkskunde, vycházející od roku 1896
Prager Deutsche Studien, spoluredaktor od r. 1913
Kaspar Scheidt, 1889
Theodor Körner, 1891
Die deutsche Sprachinsel Gottschee. Geschichte und Mundart, Lebensverhältnisse, Sitten und Gebräuche, Sagen, Märchen und Lieder. Graz 1895 (Google Books).
Die deutsche Mundartdichtung in Böhmen, 1903

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adolf Hauffen na německé Wikipedii.