Adam Jędrzejowicz

Adam Jędrzejowicz
Adam Jędrzejowicz
Poslanec Haličského zem. sněmu
	Ve funkci:; 1883 – ???
Poslanec rakouské Říšské rady
	Ve funkci:; 1891 – 1907
Panovník	František Josef I.
Ministr pro haličské záležitosti
	Ve funkci:; 7. března[zdroj?] 1898 – 2. října 1899
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	František z Thun-Hohensteinu
Předchůdce	Hermann von Loebl
Nástupce	Kazimierz Chłędowski
Člen Panské sněmovny ; rakoské Říšské rady
	Ve funkci:; 1907 – ???
Stranická příslušnost
Členství	Polský klub; Strana národní pravice
Narození	17. prosince 1847; Zaczernie; Rakouské císařství
Úmrtí	4. května 1924 (ve věku 76 let); Krakov; Polsko
Alma mater	Jagellonská univerzita
Profese	politik
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Adam Jędrzejowicz (17. prosince 1847 Zaczernie – 4. května 1924 Krakov) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský (haličský) státní úředník a politik, koncem 19. století ministr pro haličské záležitosti ve vládě Franze Thuna.

Biografie

Vystudoval právo na univerzitě v Krakově a v roce 1872 zde získal titul doktora práv. Pracoval pak jako státní úředník na místodržitelství ve Lvově. Od roku 1876 působil na ministerstvu zemědělství. V roce 1883 byl zvolen do haličského zemského sněmu, kde v letech 1888-1890 zasedal i v zemském výboru.^[1] Ve volbách do Říšské rady roku 1891 byl zvolen za městskou kurii (obvod Jarosław, Rzeszów atd.) poslancem Říšské rady (celostátní parlament), v níž od roku 1894 působil jako místopředseda frakce Polský klub.^[1]^[2] Poslanecké křeslo obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1897 (nyní za velkostatkářskou kurii v Haliči) a volbách do Říšské rady roku 1901 (opět za velkostatkářskou kurii). Ve vídeňském parlamentu setrval do konce jejího funkčního období, tedy do roku 1907.^[2]

Vrchol jeho politické kariéry nastal za vlády Franze Thuna, v níž se stal ministrem pro haličské záležitosti. Funkci zastával v období 7. března 1898 – 2. října 1899.^[3]

Od roku 1907 byl členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady). Zůstal loajální vůči monarchii až do jejího zániku. Ještě v říjnu 1918 se odmítl připojit k prohlášení Polského klubu, v kterém jeho členové deklarovali, že od nynějška se považují pouze za občany polského státu. Po vzniku samostatného Polska žil v Krakově a angažoval se ve vedení Strany národní pravice.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, J, s. 92. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-03-05]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Biographien-1] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, J, s. 92. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-03-05]. Dostupné online. (německy)

[alex.onb.ac.at-2] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[3] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589.

[1]

[2]

[3]

Vláda Franze Thuna (1898–1899)

Předseda vlády Předlitavska	František z Thun-Hohensteinu (5. března 1898 – 2. října 1899)

Ministři Předlitavska	František z Thun-Hohensteinu (vnitro; správce) • Josef Kaizl (finance) • Artur Bylandt-Rheidt (kult a vyučování) • Ignaz von Ruber (spravedlnost) • Josef Baernreither (obchod) •→ Josef von Dipauli (obchod) • Michael Kast von Ebelsberg (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Heinrich von Wittek (železnice) • Adam Jędrzejowicz (haličské záležitosti)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Edmund von Krieghammer (válka) • Benjámin Kállay (finance)