Adam Albert z Neippergu
| Adam Albert z Neippergu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. dubna 1775 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 22. února 1829 (ve věku 53 let) Parma  Parmské vévodství |
| Choť | Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská (od 1821) Teresa Pola |
| Děti | Vilém Albrecht z Montenuovo Alfred z Neippergu Albertina z Montenuovo Ervín František z Neippergu |
| Rodiče | Leopold z Neippergu a Marie Vilemína z Hatzfeld-Wildenburgu |
| Příbuzní | Vilém Reinhard z Neippergu (děd) Alfred z Montenuovo, Albertina z Montenuovo[1] a Marie z Montenuovo[1] (vnoučata) |
| Civilní činnost | vyslanec |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | polní maršál |
| Doba služby | 1790– |
| Sloužil | armáda Habsburské monarchie armáda Rakouského císařství |
| Bitvy | obléhání Mohuče (1793) bitva u Marenga (14. června 1800) |
 multimediální obsah na Commons | |
Adam Albert hrabě z Neippergu (německy Adam Albert Graf von Neipperg, 8. dubna 1775, Vídeň – 22. února 1829, Parma) byl rakouský šlechtic, generál a státník.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se do hraběcího rodu Neippergů, který od dob jeho dědečka Wilhelma Reinharda Neipperga sloužil Habsburkům. Jeho otcem byl Leopold Josef Johann Nepomuk, hrabě z Neippergu (1728–1792) a matkou Marie Vilemína z Hatzfeldu a Wildenburgu (1750–1784)[2]. Adam Albert byl vychován na Karlově škole ve Stuttgartu a v roce 1790 vstoupil do císařské armády. Roku 1794 byl těžce raněn a přišel o pravé oko. Od roku 1805 bojoval v Itálii. Roku 1809 byl povýšen na generálmajora. V letech 1811–1813 působil jako vyslanec u švédského královského dvora. Roku 1813 se stal polním podmaršálem.[3]
V srpnu 1814 byl pověřen ochranou bývalé císařovny Marie Luisy Rakouské, manželky Napoleona Bonaparte. V té době byl už Napoleon zbaven trůnu a vypovězen na ostrov Elba; rakouská diplomacie chtěla zabránit tomu, aby jej Marie Luisa do vyhnanství následovala (přestože manželství s Napoleonem bylo vynucené, Marie Luisa cítila jako svou povinnost stát při manželovi). Tohoto úkolu se Neipperg zhostil dokonale: s 23letou ex-císařovnou se spřátelil, cestu za manželem jí rozmluvil a posléze (nejpozději po smrti své první ženy) se stal jejím milencem.
Na jaře 1815 se podílel na porážce Napoleonových stoupenců v Itálii, nejprve 1. května porazil neapolské vojsko u Scaporezza a následně zamířil podpořit generála Bianchiho do bitvy u Tolentina, čímž donutil neapolského krále Murata ukončit slibně se vyvíjející bitvu a kvapně ustoupit. Po Muratově porážce se Bianchi s Neippergem zúčastnili okupace jižní Francie. Poté Neipperg odcestoval do Parmy, kterou Vídeňský kongres přiřkl jako odstupné Marii Luise Rakouské. Ta svého milence a pozdějšího manžela Neipperga pověřila správou panství a velením parmských vojenských oddílů.
V roce 1816 císař František I. jmenoval Neipperga tajným radou.
Manželství
[editovat | editovat zdroj]Adam Albert se poprvé oženil v roce 1806 s Teresií, hraběnkou Polovou (2. 4. 1778, Treviso – 23. 4. 1814) pocházející z prastarého hraběcího rodu Polů. Porodila čtyři syny, ale v dubnu 1815 zemřela.
- 1. Alfred, hrabě z Neippergu (26. 1. 1807, Schwaigern, Bádensko-Württembersko – 16. 11. 1865), I. manž. 1835 Giuseppina Grisoni (1808–1837), II. manž. 1840 Marie Württemberská (30. 10. 1816, Stuttgart – 4. 1. 1887, tamtéž)
- 2. Ferdinand, hrabě z Neippergu (1. 11. 1809 – 22. 4. 1843), svobodný a bezdětný
- 3. Gustav, hrabě z Neippergu (10. 9. 1811 – 27. 12. 1850, Stuttgart), svobodný a bezdětný
- 4. Ervín František hrabě z Neippergu (6. 4. 1813, Schwaigern, Bádensko-Württembersko – 2. 3. 1897, tamtéž), I. manž. 1845 Henriette von Waldstein (23. 12. 1823 – 18. 7. 1845), II. manž. 1852 Marie Rosa z Lobkovic (13. 6. 1832, Vídeň – 15. 2. 1905, tamtéž)
Roku 1821 se oženil podruhé, tentokrát s Marií Luisou Habsbursko-Lotrinskou (12. 12. 1791, Vídeň – 17. 12. 1847, Parma), vdovou po císaři Napoleonu Bonaparte. Z tohoto morganatického sňatku vzešel rod pozdějších knížat Montenuovo. Zřejmě již od roku 1815 byl čerstvě ovdovělý Adam Albert milencem Marie Luisy, která mu porodila dvě nemanželské děti:
- 5. Albertinu (1. 5. 1817, Parma – 26. 12. 1867, tamtéž), manž. 1833 Luigi Sanvitale di Fontanellato (8. 11. 1798, Parma – 3. 1. 1876, tamtéž)
- 6. Vilém Albrecht, kníže Montenuovo (8. 8. 1819, Parma – 7. 4. 1895, Vídeň), zemský velitel v Sedmihradsku 1861–1866 a v Českém království 1866–1870, manž. 1850 Juliana Batthyányová (10. 6. 1827, Vídeň – 19. 11. 1871, tamtéž)
- 7. Mathilda (*/† 1822)
Po smrti Napoleona se mohli konečně vzít a jejich třetí dítě, dcera Mathilda již byla legitimní.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ https://www.geni.com/people/Adam-Adalbert-Graf-von-Neipperg/6000000002188409096
- ↑ Služební postup Adama Alberta Neipperga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k. k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 68 dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Schzl.: Neipperg, Adam Adalbert Graf von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 23. Duncker & Humblot, Leipzig 1886, S. 408–412.
- Peter Fuchs: Neipperg, Adam Adalbert Graf von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 19. Duncker & Humblot, Berlin 1999, S. 49 f.
- Frank Raberg: Biographisches Handbuch der württembergischen Landtagsabgeordneten 1815–1933. Kohlhammer, Stuttgart 2001, ISBN 3-17-016604-2, S. 604.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adam Albert z Neippergu na Wikimedia Commons
