Adalbert Widmann

Adalbert Widmann
Adalbert Widmann
	Adalbert svobodný pán Widmann
Moravský zemský hejtman
	Ve funkci:; 1871 – 1884
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz
Nástupce	Felix Vetter z Lilie
	Ve funkci:; 1870 – 1871
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Emanuel Dubský z Třebomyslic
Nástupce	Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz
Člen moravského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1861 – 1884
Panovník	František Josef I.
	Ve funkci:; 1848 – 1849
	Ve funkci:; ? – ?
C. k. tajný rada
C. k. komoří
Stranická příslušnost
Členství	Strana ústavověrného velkostatku
Narození	14. ledna 1804; Brno; Rakouské císařství
Úmrtí	23. srpna 1888 (ve věku 84 let); Plaveč; Rakousko-Uhersko
Choť	I. Julie Puthonová (1804–1852) ; II. Ervína Scharffensteinová (1833–1883)
Rodiče	Vincenz Widmann ; Arnoštka Rodenová z Hirzenau
Děti	Adalbert von Widmann
Příbuzní	bratr: Antonín Widmann ; synovec: Victor Widmann-Sedlnitzky (1836–1886) ; prasynovec: Antonín Widmann-Sedlnitzky (1865–1949)
Zaměstnání	politik
Profese	politik
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1869 velkokříž Řádu Františka Josefa
Commons	Adalbert Widmann
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	1884 čestný občan Brna
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adalbert (Vojtěch) svobodný pán Widmann (15. ledna 1804 Brno^[1] – 23. srpna 1888 Plaveč^[2]) byl moravský politik a velkostatkář. V letech 1870–1884 zastával funkci moravského zemského hejtmana.

Rodina

Narodil se v rodině Widmannů usídlené na Moravě od 18. století (statek Plaveč) jako syn Vincenze Widmanna a jeho ženy Ernestiny Rodenové z Hirzenau. Byl dvakrát ženatý, poprvé s Julií Puthonovou (1804–1852) a podruhé s Ervínou Scharffensteinovou (1833–1883). Jeho syn Adalbert se stal později ministrem zemědělství v Bienerthově a Gautschově vládě, a poté slezským zemským prezidentem. Jeho bratr Antonín, stejně jako synovci Antonín a Viktor byli také poslanci moravského zemského sněmu.

Politická kariéra

Téměř celý svůj život byl politicky aktivní. Již ve 30. letech spoluinicioval založení moravské spořitelny, později se stal členem moravského sněmu, tehdy ještě stavovského.

Byl aktivní i během roku 1848. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků.^[3]

Do voleného zemského sněmu byl vybrán hned po obnovení ústavního života v roce 1861 a setrval v něm až do roku 1884. Přes blízkost ke straně ústavověrného velkostatku zůstával nadstranickým politikem. Snažil se nalézat kompromis nejen mezi jednotlivými politickými, ale i národnostními tábory, kdy například navrhoval střídání jazyků při čtení sněmovních protokolů. Roku 1869 navrhoval také obnovu univerzity v Brně. Od roku 1870 až do roku 1884 zastával (s výjimkou části roku 1871) pozici moravského zemského hejtmana, tedy předsedy zemského sněmu.

Spolková činnost

Byl prezidentem Vlasteneckého zemského pomocného spolku, kurátorem Moravského ústavu hluchoněmých, ředitelem Moravskoslezského ochranného spolku.

Ocenění

Za své zásluhy byl jmenován c. k. komořím a tajným radou, roku 1869 vyznamenán velkokřížem Řádu Františka Josefa, roku 1884 se stal čestným občanem Brna.

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Správa o úmrtí A.Wildmana, Arbeiterfreund , ročník 1888 , 9.9.1888 , stránka č.5
↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253.

Literatura

Martin Markel. Widmann, Vojtěch. In: Jiří Malíř a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 789–790.