Roztočík včelí
 Roztočík včelí | |
|---|---|
 Roztočíci ve vzdušnici včely | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
| Třída | pavoukovci (Arachnida) |
| Řád | roztoči (Acari) |
| Podřád | sametkovci (Prostigmata) |
| Čeleď | roztočíkovití (Tarsonemidae) |
| Rod | roztočík (Acarapis) |
| Binomické jméno | |
| Acarapis woodi Rennie, 1921 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roztočík včelí (Acarapis woodi, Rennie, 1921) je endoparazitem, jehož hostitelem je včela medonosná. Roztočík parazituje v prvním páru hrudních vzdušnic včely a tím způsobuje onemocnění zvané akarinóza (též akarapidóza), obecně ale není moc patogenní.[1] Tento parazit je velký maximálně 175 µm (obvykle asi 150 µm) a lze ho pozorovat jen mikroskopem.[2] Poprvé byl popsán na ostrově Wight blízko jižního pobřeží Anglie.
Morfologie
[editovat | editovat zdroj]Tělo roztočíka včelího je vejcovité nebo hruškovité, se čtyřmi páry končetin. První pár je robustní, s jedním zahnutým drápem. Druhý a třetí pár je zakončen párovým drápem. Čtvrtý pár je krátký a široký, stehno a holeň s chodidlem fungují jako jeden segment.
Životní cyklus
[editovat | editovat zdroj]Samice naklade 5 až 7 vajíček do vzdušnice včely, kde sama parazituje. Ve vzdušnicích se z nich vylíhnou larvy, které dosahují dospělosti po 11 až 15 dnech.[2] Dospělé samice napadají další včely, které mohou být staré až dva týdny (ale většinou jsou napadeny během prvních osmi dnů života) – tehdy jsou chloupky chránící vzdušnice včely ještě měkké. Poté vzdušnici včely propíchnou svým ústním ústrojím a živí se její hemolymfou a tím ji oslabují. Vzdušnice včely může naplnit více než sto roztočů – při takovém množství parazitů je včela velmi oslabena a není schopna letu, protože její létací svalstvo je špatně zásobeno kyslíkem. Ale takovýto stav je spíše výjimečný, většinou je včela napadena menším počtem jedinců a je pouze oslabena, její život je zkrácen maximálně o několik dní. [3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Přítomnost roztočíka včelího byla zjištěna všude tam, kde se vyskytují včely, kromě Austrálie, Nového Zélandu, Skandinávie a Kanady.[4] Parazit má značný vliv na vymírání včelstev hlavně během krutých zim a napadá i včelí matky.[5] Ovšem ty mohou i po napadení žít ještě několik let.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acarapis woodi na anglické Wikipedii.
- ↑ Archivovaná kopie. www.zocsvsvetla.cz [online]. [cit. 2012-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-20.
- ↑ a b H. A. Denmark, H. L. Cromroy & Malcolm T. Sanford (2000). "Honey bee tracheal mite, Acarapis woodi". Featured Creatures. University of Florida. Retrieved March 10, 2011.
- ↑ http://entnemdept.ufl.edu/creatures/misc/bees/tracheal_mite.htm
- ↑ Definado MD. 1963. Mites of the honey bee in Southeast Asia. Journal of Apicultural Research 2: 113-114.
- ↑ Schmid-Hempel Paul: Parasites in Social Insects - Monographs in behavior and ecology, Princeton Paperbacks, 1998
