Jedle cilicijská
 Jedle cilicijská | |
|---|---|
 Jedle cilicijská (Abies cilicica) v Libanonu | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Podčeleď | jedlové (Abietoideae) |
| Rod | jedle (Abies) |
| Binomické jméno | |
| Abies cilicica (Antoine & Kotschy) Carrière, 1855 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedle cilicijská (Abies cilicica) je jehličnatý, značně proměnlivý strom se vzpřímenými větvemi, rostoucí v horách jihozápadní Asie.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- Picea cilicica
- Pinus cilicica
- Abies kotschyana
- Abies rinzii
- Abies selinusia
- Abies tchugatskoi
- Pinus tchugatskoi.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Stálezelený, jehličnatý, rychle rostoucí (více než 30 cm za rok a více než 4,5 m za deset let) strom dorůstající 25–35 m. Koruna je úzce pyramidální. Větve jsou stoupající. Borka je šedá a zpočátku hladká, později rozpraskaná do šupinovitých plátů. Letorosty jsou hladké, červenožlutošedohnědé, nepravidelně chlupaté (poddruh cilicica) či bez chlupů (poddruh isaurica). Pupeny jsou vejčité, bez pryskyřice (poddruh cilicica) či s pryskyřicí (poddruh isaurica) a hnědé. Jehlice jsou 2–4 cm dlouhé, 1,5–3 mm široké, seshora tmavě zelené, zespodu s bílými pruhy, spirálovitě uspořádané, tupé. Samčí šištice jsou krátké, válcovité, 10–15 mm dlouhé. Samičí šištice (šišky) jsou přímé, válcovité, 15–30 cm dlouhé a 4–6 cm široké, s tupým vrcholem, zpočátku zelenavé, dozráváním červenohnědé. Semena jsou červenohnědá, 10–12 mm dlouhá a 5 mm široká, se světle hnědým, 20 mm dlouhým křídlem.
Příbuznost
[editovat | editovat zdroj]Jedle cilicijská Abies cilicica se vyskytuje ve 2 poddruzích[2]:
- Abies cilicica poddruh cilicica.
- Abies cilicica poddruh isaurica.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Domovinou stromu je:
- Abies cilicica poddruh cilicica: Libanon (severní část pohoří Libanon), Sýrie (město Lázikíja) a Turecko (východní část pohoří Taurus).
- Abies cilicica poddruh isaurica: Endemit v jihozápadním Turecku (bývalá Isaurie - historické území s jádrem v dnešní turecké provincii Konya).
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Strom roste v nadmořských výškách 1000–2100 m, často ve společenství cedru libanonského a jalovců. Jedle cilicijská upřednostňuje plné oslunění, vlhké, kamenité a dobře odvodňované půdy s pH 6.1 - 7.5 (mírně kyselé až neutrální), nicméně v přírodě přesto dokáže prosperovat, a často též roste, v půdách vápenatých. Jedle cilicijská je mrazuvzdorná do −28 °C.
Choroby a nepřátelé
[editovat | editovat zdroj]Strom je někdy napadán houbou kořenovníkem vrstevnatým (Heterobasidion annosum), především v monokulturních porostech.
Využití člověkem
[editovat | editovat zdroj]Místně je používán pro dřevo, ze kterého se vyrábí překližka, používaná ve stavebnictví na vnitřní konstrukce.
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Populace stromu (všechny poddruhy) je klesající[2]:
- Abies cilicica poddruh cilicica je hodnocena jako téměř ohrožený: V Libanonu: populace je roztříštěná a degraduje pod současným tlakem urbanizace a s ní spojenou zástavbou, vesničané jej též nadměrně kácí pro palivové dříví a téměř celoročně v lesích pasou hospodářská zvířata; v minulosti byl strom kácen pro dřevo při budování železnic (výroba železničních pražců). V Sýrii: degradace populace v důsledku urbanizace, požárů, občasného kácení lidmi a spásáním kozami, populace stromu zde vyžaduje naléhavě ochranu. V Turecku: zde je ohrožení menší než v Libanonu a Sýrii, nicméně divoké kozy také představují pro strom nebezpečí. Ve všech třech zemích je nicméně strom chráněn v národních parcích.
- Abies cilicica poddruh isaurica je hodnocena jako zranitelný: Riziko představují stáda divokých koz, jež nadměrně spásají semenáče a mladé větve stromu. Též lesní požáry (přírodní i následkem turistiky) a patogeny (některé druhy hub a přemnoženého hmyzu), představují riziko pro strom. Jsou též zaznamenány případy zhoršeného zdravotního stavu a náhlého úmrtí stromů způsobované vzrůstajícími letními teplotami a ubýváním srážek, jejichž pravděpodobnou příčinou je globální oteplování.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jedle cilicijská, samičí šištice, v přírodní rezervaci Horsh Ehden, Libanon. -
Jedle cilicijská, jehličí, Aladağlar Mountains, pohoří Taurus, Turecko. -
Jedle cilicijská, les, Aladağlar Mountains, pohoří Taurus, Turecko.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- http://www.conifers.org/pi/Abies_cilicica.php
- http://botany.cz/cs/abies-cilicica/
- http://conifersociety.org/conifers/conifer/abies/cilicica/
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2015-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-14.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jedle cilicijská na Wikimedia Commons - Web Botany
- http://www.biolib.cz/cz/taxonnames/id301142/
- https://web.archive.org/web/20150918222540/http://threatenedconifers.rbge.org.uk/taxa/details/abies-cilicica-subsp.-cilicica
- http://threatenedconifers.rbge.org.uk.s110492.gridserver.com/taxa/details/abies-cilicica-subsp-isaurica[nedostupný zdroj]
