AZP S-60
| AZP S-60 | |
|---|---|
 S-60 v izraelském muzeu Chacerim | |
| Typ | Protiletadlový kanón |
| Místo původu |  Sovětský svaz |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1950-dosud |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Vasiliy Grabin |
| Varianty | AK-725 ZIF-72 MT-LB ZSU-57-2 S-60MB AU-220M Baikal BM-57 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 4,66 t |
| Délka hlavně | 4,4 m |
| Typ náboje | 57×347mmSR |
| Ráže | 57 mm |
| Náměr | −4° to +85° |
| Odměr | 360° |
| Kadence | 105–120 ran/min (nejvyšší) 70 ran/min (udržitelná) |
| Úsťová rychlost | 1 000 m/s |
| Účinný dostřel | 6 km s radarem 4 km s optickým zaměřovačem |
AZP S-60 (rusky Автоматическая зенитная пушка С-60, zkr. АЗП (AZP); doslova: Automatický protiletadlový kanón S-60) je sovětský 57mm jednohlavňový protiletadlový kanón krátkého až středního dosahu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vývoj zbraně začal v bývalém Sovětském svazu v polovině 40. let jako náhrada za kanóny ráže 37 mm. Byly představeny tři různé modely a vítězným se stal návrh konstruktéra V. Grabina. Podle západních zpravodajských zdrojů posloužil jako základ pro zbraň prototyp německého kanonu "5,5 cm Gerät 58". Sověti měli k dispozici také německé zbraně "5 cm Flak 41", které byly ukořistěny po bitvě u Stalingradu. Prototyp absolvoval testy v roce 1946 a po několika drobných úpravách byl přijat do služby v roce 1950. Zbraň dostala název "57 mm AZP S-60". Grabin pokračoval ve vývoji a v roce 1955 byla k dispozici verze pro samohybný systém ZSU-57-2. Zbraň byla rozšířená v členských státech Varšavské smlouvy a zemích třetího světa, kde je částečně ve službě dodnes. Licenční výroba probíhala v Polsku a Číně.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu S-60 na Wikimedia Commons - Galerie S-60 na Wikimedia Commons
- S-60 na stránce FAS (anglicky)
- Technický popis (rusky)
