Přeskočit na obsah

47 Ursae Majoris

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
47 Ursae Majoris
Souhvězdí Velké medvědice
Souhvězdí Velké medvědice
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíVelká medvědice (Ursa Major)
Rektascenze10h 59m 28,0s
Deklinace+40°25′49,0″
Paralaxa72,0070
Vzdálenost45,3±0,2 ly
(14,06±0,05 pc)
Barevný index (U-B)0,13
Barevný index (B-V)0,61
Zdánlivá hvězdná velikost+5,03
Absolutní hvězdná velikost4,29
Vlastní pohyb v rektascenzi−316,85 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci55,18 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typG1V
Hmotnost1,08 M
Poloměr1,172 R
Zářivý výkon (V)1,48 L
Povrchová teplota5887 ± 4 K
Stáří6×109 let
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 95128
Bonner DurchmusterungBD +41°2147
Bright Star katalogHR 4277
2MASS2MASS J10592802+4025485
SAO katalogSAO 43557
Katalog HipparcosHIP 53721
Tychův katalogTYC 3009-2703-1
General CatalogueGC 15087
Glieseho katalogGl 407
Flamsteedovo označení47
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

47 Ursae Majoris (zkráceně 47 UMa), oficiálně pojmenovaná Chalawan[1], je žlutý trpaslík vzdálený přibližně 45 světelných let od Zeměsouhvězdí Velké medvědice. Patří k hvězdám podobným Slunci (spektrální třída G1V), avšak s o něco vyšší teplotou a větší svítivostí. Její hmotnost se odhaduje na asi 1,08 násobek hmotnosti Slunce a povrchová teplota na 5887 K.[2][3][4] Stáří hvězdy je přibližně 6 miliard let, některé modely však ukazují i 8,7 miliardy let.[5][6]

Fyzikální vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Hvězda 47 Ursae Majoris je o něco jasnější než Slunce, s vizuální jasností asi o 60 % vyšší.[pzn 1] Její metalicita činí zhruba 110 % slunečního obsahu železa.[2] Díky relativně malým projevům magnetické aktivity a menšímu počtu hvězdných skvrn se u ní zmiňuje možnost tzv. Maunderova minima (období velmi nízké aktivity, jaké Slunce zažilo v 17. století).[7]

Planetární systém

[editovat | editovat zdroj]

U této hvězdy byly doposud potvrzeny tři exoplanety:

  • 47 Ursae Majoris b (Taphao Thong) – první objevená exoplaneta v systému (1996). Má nejméně 2,53násobek hmotnosti Jupiteru, obíhá s periodou asi 2,95 roku ve vzdálenosti 2,10 AU.[8][9]
  • 47 Ursae Majoris c (Taphao Kaew) – druhá planeta byla oznámena v roce 2002, s hmotností nejméně 0,54 hmotnosti Jupiteru a oběžnou dobou 6,55 roku ve vzdálenosti 3,6 AU.[10]
  • 47 Ursae Majoris d – třetí planeta objevená roku 2010 s odhadovanou hmotností ≥1,64 hmotnosti Jupiteru, dobou oběhu 38,33 roku a vzdáleností 11,6 AU.[9]

Simulace naznačují, že by vnitřní část obyvatelné zóny hvězdy mohla skýtat stabilní oběžné dráhy pro případné terestrické planety,[11] avšak přítomnost masivní planety uvnitř 2,5 AU pravděpodobně omezila množství vody, které se mohlo dostat k tělesům v této zóně.[12]

Názvosloví

[editovat | editovat zdroj]

Číselné označení 47 Ursae Majoris je jeho Flamsteedovo označení. V roce 2015 zvolila Mezinárodní astronomická unie pro hvězdu vlastní jméno Chalawan, inspirované thajskou mytologií (příběh o krokodýlím králi). Planety v systému byly pojmenovány Taphao Thong a Taphao Kaew.[1][13]

  1. Bolometrická svítivost se vypočte ze vztahu: L = 4 × π × R² × σ × Teff4, kde L je celková (bolometrická) svítivost, R je poloměr hvězdy, σ je Stefanova–Boltzmannova konstanta a Teff označuje efektivní teplotu fotosféry.
  1. a b IAU Catalog of Star Names [online]. [cit. 2016-07-28]. Dostupné online. 
  2. a b Stars Table [online]. [cit. 2008-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-17. 
  3. G. T. van Belle; K. VON BRAUN. Directly Determined Linear Radii and Effective Temperatures of Exoplanet Host Stars. The Astrophysical Journal. 2009, s. 1085–1098. doi:10.1088/0004-637X/694/2/1085. S2CID 18370219. Bibcode 2009ApJ...694.1085V. arXiv 0901.1206. 
  4. V. V. Kovtyukh; C. SOUBIRAN; S. I. BELIK; N. I. GORLOVA. High precision effective temperatures for 181 F-K dwarfs from line-depth ratios. Astronomy and Astrophysics. 2003, s. 559–564. doi:10.1051/0004-6361:20031378. S2CID 18478960. Bibcode 2003A&A...411..559K. arXiv astro-ph/0308429. 
  5. C. Saffe; M. GÓMEZ; C. CHAVERO. On the Ages of Exoplanet Host Stars. Astronomy and Astrophysics. 2005, s. 609–626. doi:10.1051/0004-6361:20053452. S2CID 11616693. Bibcode 2005A&A...443..609S. arXiv astro-ph/0510092. 
  6. E. E. Mamajek; L. A. HILLENBRAND. Improved Age Estimation for Solar-Type Dwarfs Using Activity-Rotation Diagnostics. Astrophysical Journal. 2008, s. 1264–1293. doi:10.1086/591785. S2CID 27151456. Bibcode 2008ApJ...687.1264M. arXiv 0807.1686. 
  7. LUBIN, Dan; TYTLER, David; KIRKMAN, David. Frequency of Maunder Minimum Events in Solar-type Stars Inferred from Activity and Metallicity Observations. The Astrophysical Journal Letters. March 2012, s. L32. doi:10.1088/2041-8205/747/2/L32. Bibcode 2012ApJ...747L..32L. 
  8. R. P. Butler; G. W. MARCY. A Planet Orbiting 47 Ursae Majoris. Astrophysical Journal Letters. 1996, s. L153–L156. doi:10.1086/310102. Bibcode 1996ApJ...464L.153B. 
  9. a b P. C. Gregory; D. A. FISCHER. A Bayesian periodogram finds evidence for three planets in 47 Ursae Majoris. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2010, s. 731–747. doi:10.1111/j.1365-2966.2009.16233.x. S2CID 16722873. Bibcode 2010MNRAS.403..731G. arXiv 1003.5549. 
  10. D. A. Fischer; G. W. MARCY; R. P. BUTLER; G. LAUGHLIN; S. S. VOGT. A Second Planet Orbiting 47 Ursae Majoris. Astrophysical Journal. 2002, s. 1028–1034. doi:10.1086/324336. S2CID 18090715. Bibcode 2002ApJ...564.1028F. 
  11. B. Jones; D. R. UNDERWOOD; P. N. SLEEP. Prospects for Habitable "Earths" in Known Exoplanetary Systems. Astrophysical Journal. 2005, s. 1091–1101. doi:10.1086/428108. S2CID 119089227. Bibcode 2005ApJ...622.1091J. arXiv astro-ph/0503178. 
  12. S. Raymond. The Search for other Earths: limits on the giant planet orbits that allow habitable terrestrial planets to form. Astrophysical Journal Letters. 2006, s. L131–L134. doi:10.1086/505596. S2CID 14298813. Bibcode 2006ApJ...643L.131R. arXiv astro-ph/0605136. 
  13. Final Results of NameExoWorlds Public Vote Released [online]. [cit. 2015-12-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]