2B18 Nona-M
| 2B18 Nona-M | |
|---|---|
| Typ | tažený minomet |
| Místo původu |  Rusko |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | CNIITOČMAŠ[1] |
| Navrženo | konec 90. let 20. století[1] |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 390 kg |
| Délka hlavně | 2800 mm |
| Obsluha | 4 osoby |
| Ráže | 120 mm |
| Kadence | 8–10 výstřelů / min. |
| Úsťová rychlost | 367 m/s |
| Maximální dostřel | 12,8 km |
2B18 Nona-M (rusky 2Б18 «Нона-М» podle indexu GRAU) byl ruský tažený minomet ráže 120 mm vyvinutý v Ústředním vědecko-výzkumném institutu přesného strojírenství (CNIITOČMAŠ) v Podolsku. Vyrobily se pouze prototypy, do sériové výroby se nedostal mj. kvůli nedostatku financí. Posloužil jako základ pro výkonnější verzi 2B23 Nona-M1, jejíž prototypy zahájily testy v roce 2003.[1][2]
2B18 vážil 390 kg. K obsluze bylo potřeba čtyř vojáků. Minimální dostřel byl 7,1 km, maximální pak 12,8 km. Roli tahačů měly vykonávat automobily GAZ-66 a UAZ-469.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Lukáš Visingr: Současné ruské minomety[nedostupný zdroj], militarybox.cz, vyd. 15. 4. 2015, cit. 14. 5. 2023
- ↑ Федосеев С. 120-мм буксируемый казнозарядный миномёт «Нона-М1» // Техника и вооружение. Вчера, сегодня, завтра / Муратов М.. — 2008. — № 5. — С. 14—16. — ISSN 1682-7597 (rusky)