10 Lacertae
| 10 Lacertae | |
|---|---|
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Ještěrka (Lacerta) |
| Rektascenze | 22h 39m 15.67804s |
| Deklinace | 39°03′00.9724″ |
| Paralaxa | 2,192 ± 0,131 mas[1] |
| Vzdálenost | ~1800[2] ly (552 ± 32[2] pc) |
| Barevný index (U-B) | -1,01[3] |
| Barevný index (B-V) | -0,21[3] |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 4,88[3] |
| Absolutní hvězdná velikost | -4,17[2] |
| Radiální rychlost | -10,1 ± 0,3 km/s[4] |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | -1,274 mas/rok[1] |
| Vlastní pohyb v deklinaci | -5,605 mas/rok[1] |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Typ proměnnosti | podezření na Beta Cephei[5] |
| Spektrální typ | O9V[6] |
| Hmotnost | 21,6 ± 0,5[2] M☉ |
| Poloměr | 7,4 ± 0,5[2] R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 69 200 (±8 440 / -7 520)[2] L☉ |
| Povrchová teplota | 34 550 ± 300 K[2] K |
| Stáří | ~3,55 (±0,72 / -0,60) mil. let[2] |
| Rychlost rotace | 14 ± 1 km/s[2] |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 214680 |
| Bonner Durchmusterung | BD +38° 4826 |
| Bright Star katalog | HR 8622 |
| 2MASS | 2MASS J22391567+3903011 |
| SAO katalog | SAO 72575 |
| Katalog Hipparcos | HIP 111841 |
| Tychův katalog | TYC 3201-94-1 |
| General Catalogue | GC 31626 |
| Flamsteedovo označení | 10 |
| Synonyma | ADS 16148 A, FK5 852, GCRV 14234, IDS 22348+3832 AB, 2MASS J22391567+3903011, N30 4987, PPM 88031, NSV 25932, UBV 19389, WDS J22393+3903AC |
| Databáze | |
| SIMBAD | data |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
10 Lacertae (10 Lac) je hvězda v souhvězdí Ještěrky. S zdánlivou jasností 4,88[3] se nachází ve vzdálenosti přibližně 1 800 světelných let (550 parseků) od Slunce.[2] Patří do malé hvězdné asociace Lacerta OB1. Je to horká hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy O9V,[6] což znamená, že je masivní a vyrábí energii termonukleární přeměnou vodíku ve svém jádře. Její hmotnost je přibližně 21,6násobek hmotnosti Slunce a poloměr asi 7,4násobek slunečního.[2] Hvězda má povrchovou teplotu okolo 34 550 K a zářivý výkon kolem 69 000násobku sluneční svítivosti.[2] Stáří se odhaduje na asi 3,55 milionu let a rotuje poměrně pomalu s rotační rychlostí kolem 14 km/s.[2]
Hvězda 10 Lacertae je důležitá pro spektrální klasifikaci: spolu s S Monocerotis byla mezi prvními hvězdami typu O, které sloužily jako kotvící body pro Morgan-Keenan-Kellmanův (MK) spektrální klasifikační systém. Od počátku 20. století se používá jako referenční příklad třídy O9V.[7]
Interferometr CHARA naměřil u 10 Lacertae velmi malý úhlový průměr, asi 0,11 milivteřin, což je jeden z nejmenších úhlových průměrů přesně změřených u hvězd tohoto typu.[8]
Asi jednu úhlovou minutu od ní se nachází hvězda 8. magnitudy, jedná se však pouze o optickou dvojhvězdu, která s 10 Lacertae fyzicky nesouvisí.[9]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Gaia Collaboration. VizieR Online Data Catalog: Gaia DR3. VizieR On-line Data Catalog. 2022. Bibcode 2022yCat.1355....0G. 1908095850396090880.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m ASCHENBRENNER, P.; PRZYBILLA, N.; BUTLER, K. Quantitative spectroscopy of late O-type main-sequence stars with a hybrid non-LTE method. Astronomy and Astrophysics. 2023-03-01, s. A36. ISSN 0004-6361. DOI 10.1051/0004-6361/202244906. Bibcode 2023A&A...671A..36A. arXiv 2301.09462.
- ↑ a b c d OJA, T. UBV photometry of stars whose positions are accurately known. VII. Astronomy and Astrophysics Supplement Series. September 1993, s. 591–592. ISSN 0365-0138. Bibcode 1993A&AS..100..591O.
- ↑ GONTCHAROV, G. A. Pulkovo Compilation of Radial Velocities for 35 495 Hipparcos stars in a common system. Astronomy Letters. 2006, s. 759–771. DOI 10.1134/S1063773706110065. S2CID 119231169. Bibcode 2006AstL...32..759G. arXiv 1606.08053.
- ↑ Samus, N. N.; DURLEVICH, O. V. VizieR On-line Data Catalog: General Catalogue of Variable Stars. VizieR On-line Data Catalog. January 2009. Bibcode 2009yCat....102025S.
- ↑ a b Sota, A.; MAÍZ APELLÁNIZ, J.; WALBORN, N. R.; ALFARO, E. J.; BARBÁ, R. H.; MORRELL, N. I.; GAMEN, R. C. The Galactic O-Star Spectroscopic Survey. I. Classification System and Bright Northern Stars in the Blue-violet at R ~ 2500. The Astrophysical Journal Supplement. 2011, s. 24. DOI 10.1088/0067-0049/193/2/24. S2CID 119248206. Bibcode 2011ApJS..193...24S. arXiv 1101.4002.
- ↑ GARRISON, R. F. A Hierarchy of Standards for the MK Process. ASP Conference Series. 1994, s. 3. Bibcode 1994ASPC...60....3G.
- ↑ GORDON, Kathryn D.; GIES, Douglas R.; SCHAEFER, Gail H.; HUBER, Daniel; IRELAND, Michael; HILLIER, D. John. Angular Sizes and Effective Temperatures of O-type Stars from Optical Interferometry with the CHARA Array. The Astrophysical Journal. December 2018, s. 37. ISSN 0004-637X. DOI 10.3847/1538-4357/aaec04. Bibcode 2018ApJ...869...37G. arXiv 1812.05511. (anglicky)
- ↑ Dommanget, J.; NYS, O. Catalogue of the Components of Double and Multiple stars (CCDM). First edition.. Communications de l'Observatoire Royal de Belgique. 1994. Bibcode 1994CoORB.115.....D.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu 10 Lacertae na Wikimedia Commons
