Trichlorethylen
Trichlorethylen | |
---|---|
Strukturní vzorec trichlorethylenu | |
Model molekuly trichlorethylenu | |
Obecné | |
Systematický název | trichlorethen |
Triviální název | trichlorethylen |
Ostatní názvy | 1,1,2-trichlorethen, 1,1-dichlor-2-chloroethen, 1-chlor-2,2-dichlorethen, acetylentrichlorid, TCE, Trethylene, Triclene, Tri, Trike, Trimar, Trilene |
Anglický název | Trichloroethylene |
Německý název | Trichlorethen |
Funkční vzorec | CHClCCl2, CCl2CHCl |
Sumární vzorec | C2HCl3 |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 79-01-6 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 201-61-04 |
Indexové číslo | 602-027-00-9 |
PubChem | 6575 |
SMILES | ClC=C(Cl)Cl |
InChI | InChI=1S/C2HCl3/c3-1-2(4)5/h1H |
Číslo RTECS | KX4550000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 131,39 g/mol |
Teplota tání | −73 °C |
Teplota varu | 87,2 °C |
Hustota | 1,46 g/cm3 (20 °C, kapalina) |
Index lomu | 1,477 7 (19,8 °C) |
Rozpustnost ve vodě | 1,280 g/l (25 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H350 H341 H319 H315 H336 H412 |
R-věty | R45 R36/38 R52/53 R67 |
S-věty | S53 S45 S61 |
NFPA 704 | 1
2
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trichlorethylen (systematický název trichlorethen) je chlorovaný uhlovodík běžně používaný jako průmyslové rozpouštědlo. Jedná se o bezbarvou nehořlavou kapalinu sladké vůně. V průmyslu se označuje různými zkratkami, například TCE, trichlor, Trike, Tricky nebo tri. Vyráběn pod značkami Trimar a Trilene se dříve používal jako prchavé celkové anestetikum a porodní analgetikum.
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Do 70. let 20. století se většina trichlorethylenu vyráběla dvoufázovým procesem z acetylenu. Nejprve se acetylen nechával při 90 °C reagovat s chlorem za přítomnosti chloridu železitého jako katalyzátoru, čímž vznikal 1,1,2,2-tetrachlorethan podle rovnice:
- HC≡CH + 2 Cl2 → Cl2CHCHCl2
1,1,2,2-tetrachlorethan se poté dehydrochloroval na trichlorethylen. To lze zajistit pomocí vodného roztoku hydroxidu vápenatého:
nebo ve fázi par zahříváním na 300–500 °C na katalyzátoru chloridu barnatém nebo chloridu vápenatém:
- Cl2CHCHCl2 → ClCH=CCl2 + HCl
Dnes se však většina trichlorethylenu vyrábí z ethylenu. Nejdřív se ethylen chloruje na chloridu železitém za vzniku 1,2-dichlorethanu:
- CH2=CH2 + Cl2 → ClCH2CH2Cl
Když se tento zahřívá na zhruba 400 °C s přídavkem dalšího chloru, přechází na trichlorethylen:
- ClCH2CH2Cl + 2 Cl2 → ClCH=CCl2 + 3 HCl
Tuto reakci lze katalyzovat různými látkami. Nejčastěji se používá směs chloridu draselného a chloridu hlinitého. Lze však také používat různé formy porézního uhlíku. Při reakci vzniká jako vedlejší produkt tetrachlorethylen; v závislosti na množství chloru přidaného do reakce může být tetrachlorethylen dokonce i hlavním produktem. Typicky se obě tyto látky odebírají společně a pak se oddělují destilací.
Použití
[editovat | editovat zdroj]Trichlorethylen je účinným rozpouštědlem pro různé organické materiály.
Ve větší míře se trichlorethylen vyrábí od 20. let 20. století. Zpočátku byla hlavní oblastí použití extrakce olejů z rostlin, například ze soji, kokosu nebo palem. Mezi další potravinářské aplikace patří dekofeinizace kávy a příprava ochucovacích extraktů z chmele a koření. Používá se také k odstraňování zbytků vody při výrobě stoprocentního ethanolu.
Od třicátých do sedmdesátých let se trichlorethylen používal jako prchavé celkové anestetikum, a to jak v Evropě, tak v Severní Americe. Ve 40. letech nahradil dříve používaný chloroform a diethylether, byl však v 50. letech sám nahrazen novějším halotanem, který umožňoval rychlejší vyvolání i ukončení anestezie. Ve Velké Británii byl barven modře (barvivem zvaným waxolenová modř (1-amino-2-bromo-4-(4-methylanilino)anthracene-)[2]) k prevenci záměny s podobně vonícím chloroformem.
Používal se také jako rozpouštědlo pro chemické čištění, byl však v 50. letech nahrazen tetrachlorethylenem (též známým jako perchlorethylen).
Trichlorethylen se prodával do roku 2009 jako 'Ecco 1500 Anti-Static Film Cleaner and Conditioner' pro použití v automatických strojích na čištění filmů a též pro ruční čištění pomocí polštářků neuvolňujících vlákna.[zdroj?]
Životní prostředí
[editovat | editovat zdroj]Trichlorethylen je nebezpečným polutantem. Snadno kontaminuje půdu a obtížně se odstraňuje. Silně zamořena je například půda v okolí Kennedyho vesmírného střediska a letecké základny na mysu Canaveral. V letech 1959 až 1968 zde byl trichlorethylen vyléván přímo na zem, celkem se jednalo o zhruba 40 tun. NASA na čištění oblasti vynaloží v příštích 30 letech celkem 96 mil. USD, letectvo do roku 2017 dalších 50 mil. USD.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trichloroethylene na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Trichloroethylene. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 1-amino-2-bromo-4-(4-methylanilino)anthracene-9,10-dione CAS NO (128-83-6)-Molbase. www.molbase.com [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Space program's environmental cleanup could take decades
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATSDR). 1997. Toxicological Profile for Trichloroethylene. link
- Doherty, R.E. 2000. A History of the Production and Use of Carbon Tetrachloride, Tetrachloroethylene, Trichloroethylene and 1,1,1-Trichloroethane in the United States: Part 2 - Trichloroethylene and 1,1,1-Trichloroethane. Journal of Environmental Forensics (2000) 1, 83–93. link
- Lipworth L, Tarone RE, McLaughlin JK. The epidemiology of renal cell carcinoma. J. Urol.. December 2006, roč. 176, čís. 6 Pt 1, s. 2353–8. Dostupné online. DOI 10.1016/j.juro.2006.07.130. PMID 17085101.[nedostupný zdroj]
- U.S. Environmental Protection Agency (USEPA). 2001. Trichloroethylene Health Risk Assessment: Synthesis and Characterization (External Review Draft) link
- U.S. National Academy of Sciences (NAS). 2006. Assessing Human Health Risks of Trichloroethylene – Key Scientific Issues. Committee on Human Health Risks of Trichloroethylene, National Research Council. link
- U.S. National Toxicology Program (NTP). 2005. Trichloroethylene, in the 11th Annual Report of Carcinogens. link
- Comment on Voluntary Scheme for users of Trichloroethylene at [1] Archivováno 20. 1. 2011 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu trichlorethylen na Wikimedia Commons
- (anglicky) Q&A on trichloroethylene from Euro Chlor – ECSA (European Chlorinated Solvent Association)
- (anglicky) ATSDR – Case Studies in Environmental Medicine: Trichloroethylene Toxicity U.S. Department of Health and Human Services (public domain)
- (anglicky) Assessing Human Health Risks of Trichloroethylene – Key Scientific Issues, National Academy of Sciences
- (anglicky) EPA's Trichloroethylene web site
- (anglicky) Eleventh Report on Carcinogens: Trichloroethylene Monograph
- (anglicky) NIOSH Safety and Health Topic: Trichloroethylene