Italské království (středověk)
| Italské království Regnum Italiae / Italicum (la)
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
Rozloha
|
159 194 km²
| ||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
774 – dobytí Langobardské říše Karlem Velikým
| ||||||||
Zánik
|
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.png)
.svg){kind=small}
Italské království (latinsky Regnum Italiae nebo Regnum Italicum, italsky Regno d'Italia) byl v letech 888–962 nezávislý státní útvar zahrnující většinu Apeninského poloostrova (Benevento přijalo lenní svazky). Výjimku tvořil Papežský stát, včetně Romagne a Pentapole, dále Benátsko a jih poloostrova, který ovládala Byzanc. Po dělení Franské říše roku 843 bylo Italské království součástí středního údělu, po roce 880 je ovládl Karel III. (abdikoval 887).
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Italské království je historický státní útvar vytvořený Karlem Velikým po dobytí Langobardského království. Karel sám se nechal sice korunovat langobardskou korunou, ale svého syna Pipina prohlásil roku 781 králem Itálie. V nastalém zápasu vévodů z Friaulu a Spoleta, do něhož zasahovaly cizí vlivy i vpády Maďarů a Arabů, Italské království značně mocensky zesláblo a za výbojů Ottonů v důsledku toho přijalo lenní vztah k Římsko-německé říši, když zároveň došlo i k odtržení Friaulu.
Dynastie Karlovců[editovat | editovat zdroj]
(pozn. * = zároveň císař)
- 774 - 814 *) Karel Veliký
- 781 - 810 Pipin Italský, spoluvládce
- 814 - 817 Bernard, od 813 spoluvládce
- 817 - 840 *) Ludvík Pobožný
- 840 - 855 *) Lothar I., od 818 spoluvládce
- 855 - 875 *) Ludvík II., od 840 spoluvládce
- 875 - 876 *) Karel II.
- 876 - 880 Karloman
- 879 - 887 *) Karel III. Tlustý (konec dynastie)
- 888 - 924 *) Berengar I., od 916 císař
- 894 - 896 Arnulf
- 889 - 894 Guido (Wido), vévoda ze Spoleta (vzdorokrál, 891 korunován císařem)
- 894 - 897 *) Lambert, vévoda ze Spoleta
- 894 - 898 Ludvík z Provence (vzdorokrál, korunován 892)
- 900 - 905 *) Ludvík III. Slepý, od 901 císař
- 922 - 934 Rudolf II. Burgundský (vzdorokrál)
- 926 - 945 Hugo z Arlés (Provence)
- 926 - 931 Eberhart Bavorský
- 945 - 950 Lothar II. z Provence (od 931 spoluvládce)
- 945 - 964 Berengar II.
- 950 - 964 Adalbert II. Ivrejský (spoluvládce)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková - Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997