Přeskočit na obsah

Alfa Lacertae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Α souhvězdí Ješterky)
Alfa Lacertae
Alfa Lacertae (100x100)
Poloha hvězdy v souhvězdí Ještěrky
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíJeštěrka (Lacerta)
Rektascenze22h 31m 17,50131s
Deklinace50°16′56,9682″
Paralaxa31,79 ± 0,12 mas
Vzdálenost102,6 ± 0,4 ly
(31,46 ± 0,12 pc)
Barevný index (U-B)0,00
Barevný index (B-V)0,01
Barevný index (V-R)0,00
Barevný index (R-I)-0,03
Zdánlivá hvězdná velikost3,76
Absolutní hvězdná velikost1,27
Radiální rychlost-4,5 ± 0,9 km/s
Vlastní pohyb v rektascenzi137,51 ± 0,09 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci17,01 ± 0,08 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Spektrální typA1V
Hmotnost2,194 M
Poloměr2,143 R
Zářivý výkon (V)27,7 L
Povrchová teplota9 050 ± 157 K K
Stáří4×10^8 let
Rychlost rotace128 km/s
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 213558
Bonner DurchmusterungBD +49° 3875
Bright Star katalogHR 8585
2MASS2MASS J22311751+5016571
SAO katalogSAO 34542
Katalog HipparcosHIP 111169
Tychův katalogTYC 3628-3193-1
General CatalogueGC 31471
Bayerovo označeníα Lac
Flamsteedovo označení7 Lac
SynonymaCCDM J22313+5017A, FK5 848, GCRV 14154, IDS 22272+4946 A, N30 4963, PLX 5449, PPM 40777, UBV 19265
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfa Lacertae (α Lacertae, zkráceně α Lac) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Ještěrky s zdánlivou jasností 3,76,[1] nacházející se ve vzdálenosti přibližně 103 světelných let od Slunce.[2] Přibližuje se k nám radiální rychlostí -4,5 km/s.[3] Jedná se o hvězdu hlavní posloupnosti spektrální třídy A1 V,[4] což znamená, že produkuje energii přeměnou vodíku v jádře. Je stará přibližně 400 milionů let,[5] má zhruba 2,2násobek hmotnosti Slunce,[5] asi 2,1násobek jeho poloměru[5] a poměrně vysokou rotační rychlost kolem 128 km/s.[6] Ze své fotosféry vyzařuje zhruba 28násobek sluneční svítivosti při teplotě okolo 9 050 K.[5]

V blízkosti hvězdy lze pozorovat vizuální složku CCDM J22313+5017B o magnitudě 11,8,[7] jde však pouze o optickou dvojhvězdu, tedy náhodné promítnutí hvězdy do stejného směru.[8]

  1. ANDERSON, E.; FRANCIS, Ch. XHIP: An extended hipparcos compilation. Astronomy Letters. 2012, s. 331. DOI 10.1134/S1063773712050015. Bibcode 2012AstL...38..331A. arXiv 1108.4971. 
  2. VAN LEEUWEN, F. Validation of the new Hipparcos reduction. Astronomy and Astrophysics. 2007, s. 653–664. DOI 10.1051/0004-6361:20078357. Bibcode 2007A&A...474..653V. arXiv 0708.1752. 
  3. GONTCHAROV, G. A. Pulkovo Compilation of Radial Velocities for 35495 Hipparcos stars in a common system. Astronomy Letters. 2006, s. 759–771. DOI 10.1134/S1063773706110065. Bibcode 2006AstL...32..759G. arXiv 1606.08053. 
  4. COWLEY, A.; COWLEY, C.; JASCHEK, M.; JASCHEK, C. A study of the bright A stars. I. A catalogue of spectral classifications. Astronomical Journal. 1969, s. 375–406. DOI 10.1086/110819. Bibcode 1969AJ.....74..375C. 
  5. a b c d BOYAJIAN, Tabetha S.; VON BRAUN, Kaspar. Stellar Diameters and Temperatures. III. Main-sequence A, F, G, and K Stars. The Astrophysical Journal. 2013, s. 40. DOI 10.1088/0004-637X/771/1/40. Bibcode 2013ApJ...771...40B. arXiv 1306.2974. 
  6. DAVID, Trevor J.; HILLENBRAND, Lynne A. The Ages of Early-type Stars: Strömgren Photometric Methods Calibrated, Validated, Tested, and Applied. The Astrophysical Journal. 2015, s. 146. DOI 10.1088/0004-637X/804/2/146. Bibcode 2015ApJ...804..146D. arXiv 1501.03154. 
  7. Entry 22313+5017, discoverer code BU 703, The Washington Double Star Catalog, United States Naval Observatory.
  8. HR 8585, The Bright Star Catalogue, 5th Revised Ed.

Související články

[editovat | editovat zdroj]