Žuan Ta-čcheng

Žuan Ta-čcheng
Žuan Ta-čcheng
Pseudonym	Jüan-chaj
Jiná jména	Žuan Ťi-č’
Narození	1587; An-čching, Nan č’-li, říše Ming
Úmrtí	1646
Tituly a úřady;
ministr vojenství
Období	1644–1645
Panovník	Ču Jou-sung
Umělecká činnost
Znám jako	dramatik v žánru kchun-čchü, básník
Významná díla	Jen-c’ ťien (Vlaštovčí posel); Čchun-teng-mi (Hádanka o Svátku lampionů)
Národnost	chanská
Země	říše Ming
Bydliště	An-čching
Vzdělání	ťin-š’ (1616)
Povolání	úředník
Děti	Ruan Lizhen
Otec	Ruan Yixun
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žuan Ta-čcheng (čínsky pchin-jinem Ruǎn Dàchéng, znaky zjednodušené 阮大铖, tradiční 阮大鋮; 1587–1646), byl čínský dramatik a básník, přední představitel kultury mingské Číny v posledních desetiletích existence říše Ming.

Jméno

Žuan Ta-čcheng používal zdvořilostní jméno Ťi-č’ (čínsky pchin-jinem Jízhī, znaky 集之) a literární pseudonym Jüan-chaj (čínsky pchin-jinem Yuánhǎi, znaky zjednodušené 圆海, tradiční 圓海).

Život a dílo

Žuan Ta-čcheng pocházel z prefektury An-čching v Nan č’-li (dnes městská prefektura v provincii An-chuej). jeho rodina byla bohatá a vlivná, studoval konfucianismus, přihlásil se k úřednickým zkouškám, roku 1603 složil zkoušky provinční a roku 1616 i metropolitní a palácové. Poté sloužil v nižších úřednických postech. Roku 1624 se v souvislosti s jmenováním hlavním tajemníkem úřadu dohledu na ministerstvu obřadů (li-kche tu ťi-š’-čung, 禮科都給事中) proti němu postavili stoupenci hnutí Tung-lin, kteří prosazovali vlastního kandidáta.^[1] Ačkoliv do té doby byl s hnutím spojován (děd jeho manželky patřil aktivní členy hnutí), poté byl počítán k frakci eunucha Wej Čung-siena. Po eunuchově pádu a popravě (roku 1627) byl následujícího roku 1628 povýšen na náměstka ministra dvora císařských zábav (kuang-lu šao-čching), někdy v letech 1629/1630 byl odvolán, obviněn ze spolupráce s Wej Čung-sienem a jako prostý poddaný poslán domů An-čchingu, přičemž v očích mnohých vzdělanců se stal jedním ze „zlých úředníků“^[1] zodpovědných za úpadek země.

Po návratu do rodného kraje se soustředil na psaní divadelních her, jeho nejstarší dochovaná hra pochází z roku 1633. Roku 1635 se z obavy před vmáhajícím se banditismem i s rodinou přestěhoval do Nankingu.^[1] Napsal přes 2000 básní a písní, ale proslavil se jako dramatik v žánru kchun-čchü.^[1] Napsal devět her.^[2] Nejznámější je Jen-c’ ťien (燕子笺, Vlaštovčí posel) z roku 1642, příběh milostného trojúhelníku učence, kurtizány a dcery ministra zasazeny do období An Lu-šanova povstání proti říši Tchang. Zápletka je sice obvyklé klišé, nicméně kvalitně zpracované a dojímavě podané. Další známou hrou Žuan Ta-čchenga je Čchun-teng-mi (春灯谜, Hádanka o Svátku lampionů).

Po dobytí Pekingu a severní Číny mandžuskou říší Čching roku 1644 v Nankingu mingští loajalisté vyhlásili císařem jednoho z knížat císařského rodu, režim historikové nazvali Jižní Ming. Žuan Ta-čcheng ve vládě Jižní Ming zaujal post ministra vojenství.^[3] Nankingský režim se udržel pouze několik měsíců. Žuan Ta-čcheng uprchl z Nankingu ještě před jeho dobytím Čchingy, v Če-ťiangu nenašel bezpečné útočiště a na podzim 1646 se vzdal Čchingům. Byl přidělen ke štábu jednotky, která ho zajala, po několika měsících však zemřel, když nevydržel zátěž pochodu v horách na pomezí Če-ťiangu a Fu-ťienu.^[4]

Neměl syna, jeho dcera Žuan Li-čen († cca 1653) byla také talentovanou spisovatelkou a napsala několik oper.^[3]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d HARDIE, Alison. Self-representation in the dramas of Ruan Dacheng (1587–1646). In: DRYBURGH, Marjorie; DAUNCEY, Sarah. Writing Lives in China, 1600-2010: Histories of the Elusive Self. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2013. ISBN 1137368578, ISBN 9781137368577. S. 57–85. (anglicky)
↑ HU, John. Ming Dynasty Drama. In: MACKERRAS, Colin. Chinese Theater: From Its Origins to the Present Day. Honolulu: University of Hawaii Press, 1983. ISBN 0-8248-0813-4. S. 60–91, s. 75. (anglicky)
↑ ^a ^b LIN, Yanqing. Ruan Lizhen. In: LEE, Lily Xiao Hong; WILES, Sue. Biographical Dictionary of Chinese Women, Volume II: Tang Through Ming 618 - 1644. Abington, Oxon: Routledge, 2015. ISBN 1317515625, ISBN 9781317515623. S. 326–327. (anglicky)
↑ WAKEMAN, Frederic. The Great Enterprise: The Manchu Reconstruction of Imperial Order in Seventeenth-century China. Svazek 1. Berkeley: University of California Press, 1985. 680 s. ISBN 0520048040, ISBN 9780520048041. S. 721–722. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Žuan Ta-čcheng na Wikimedia Commons

[hardie-1] HARDIE, Alison. Self-representation in the dramas of Ruan Dacheng (1587–1646). In: DRYBURGH, Marjorie; DAUNCEY, Sarah. Writing Lives in China, 1600-2010: Histories of the Elusive Self. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2013. ISBN 1137368578, ISBN 9781137368577. S. 57–85. (anglicky)

[hu_75-2] HU, John. Ming Dynasty Drama. In: MACKERRAS, Colin. Chinese Theater: From Its Origins to the Present Day. Honolulu: University of Hawaii Press, 1983. ISBN 0-8248-0813-4. S. 60–91, s. 75. (anglicky)

[lin-3] LIN, Yanqing. Ruan Lizhen. In: LEE, Lily Xiao Hong; WILES, Sue. Biographical Dictionary of Chinese Women, Volume II: Tang Through Ming 618 - 1644. Abington, Oxon: Routledge, 2015. ISBN 1317515625, ISBN 9781317515623. S. 326–327. (anglicky)

[wakeman_721_722-4] WAKEMAN, Frederic. The Great Enterprise: The Manchu Reconstruction of Imperial Order in Seventeenth-century China. Svazek 1. Berkeley: University of California Press, 1985. 680 s. ISBN 0520048040, ISBN 9780520048041. S. 721–722. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]