Žlutice (nádraží)
| Žlutice | |
|---|---|
 Nádražní budova ve Žluticích | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Město | Žlutice |
| Souřadnice | 50°5′3,84″ s. š., 13°9′33,12″ v. d. |
  Žlutice | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 733659 |
| Trať | Rakovník – Bečov nad Teplou |
| Nadmořská výška | 480 m n. m. |
| V provozu od | 20. listopadu 1898 |
| Zabezpečovací zařízení | dopravna dirigovaná z Blatna u Jesenice |
| Dopravní koleje | 2 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
| Služby ve stanici | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žlutice jsou dopravna D3 (někdejší stanice) v jižní části města Žlutice v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, nedaleko řeky Střely. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Rakovník – Bečov nad Teplou.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stanici otevřela 27. června 1897 společnost Místní dráha Rakovník-Bochov-Bečov v úseku z Rakovníku do Žlutic, odtud byla 20. listopadu 1898 trať prodloužena do Bečova nad Teplou. Z Bečova bylo pak možné pokračovat po nové dráze v severním směru na Karlovy Vary či v jižním na Mariánské Lázně. Budova žlutického nádraží vznikla dle typizovaného stavebního vzoru.
Po zestátnění železničních společností po roce 1908 v Rakousku-Uhersku pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nacházejí se zde dvě jednostranná úrovňová nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechod přes koleje.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žlutice na Wikimedia Commons - Historie Místní dráhy Rakovník-Bochov-Bečov
- Článek o trati 161
- Profil stanice na stránkách Českých drah
