Přeskočit na obsah

Židovský hřbitov v Karlových Varech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Židovský hřbitov
v Karlových Varech
Obřadní síň karlovarského židovského hřbitova
Obřadní síň karlovarského židovského hřbitova
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
OkresKarlovy Vary
ObecKarlovy Vary
AdresaDrahovice, Hřbitovní 432/11
Zeměpisné souřadnice50°13′50,16″ s. š., 12°53′15,72″ v. d.
Map
Specifikace
Náboženstvíjudaismus
Architektihřbitovní kaple – plány
Karl Heller (před 1892)[1]
Výstavba1869[1][2] či 1870[3]
Užívání1869 – 9. října 1939
1945 – do současnosti
Počet hrobůpřes 700 náhrobních kamenů[1]
Rozloha9 743 m2[4]
Odkazy
Oficiální webŽidovská obec Karlovy Vary
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov v Karlových Varech se nachází ve čtvrti Drahovice v těsném sousedství Ústředního hřbitova, dříve katolického a evangelického. Byl založen v roce 1869[2] nebo 1870.[3] Roku 1892 zde byla podle plánů Karla Hellera postavena hřbitovní kaple v maursko-orientálním stylu. Hřbitov zaujímá plochu 9 743 m2, na které se nachází přes 700 náhrobních kamenů.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Založení

[editovat | editovat zdroj]

Karlovarský židovský hřbitov byl založen v roce 1869,[2] a to ještě před oficiálním vznikem Židovské náboženské obce Karlovy Vary, která byla ustanovena v témže roce, ale až 31. října. Podle jiného zdroje byl hřbitov založen až v roce 1870.[3] Do té doby byli zemřelí, většinou lázeňští hosté židovského původu, pohřbíváni na hřbitově u Ondřejské kaple nebo v nedalekém Hroznětíně. Již od roku 1862 v Karlových Varech však působil Izraelitský humanistický spolek, který dne 20. března 1869 schválil zakoupení pozemku na úpatí Ottovy výšiny vedle evangelického hřbitova. První pohřeb se zde uskutečnil 21. května 1869, úmrtí však nebylo zapsáno v židovské matrice zemřelých pro Karlovy Vary, nýbrž pro Hroznětín. Takto nepřesně zaevidováno bylo celkem šest osob pohřbených na tomto hřbitově.[1][2]

Původně se židovský hřbitov rozkládal na menší ploše a sousedil pouze se hřbitovem evangelickým. Později byl rozšířen až do současné podoby, kde jeho nová část sousedí s rovněž zvětšeným katolickým hřbitovem.[pozn. 1][2]

Před druhou světovou válkou

[editovat | editovat zdroj]

Podle karlovarské matriky zemřelých se poslední pohřeb konal v září 1938. Předpokládá se však, že byly pohřbeny i další osoby, ale zatím se je nepodařilo v archivních záznamech dohledat. V rozmezí let 1869 až 1938 bylo podle matričních záznamů na hřbitově pohřbeno přes 2 176 osob. Je zde uvedeno i 38 osob, které byly v letech 1934 až 1938 zpopelněny v krematoriu v Rybářích.[2]

Během Křišťálové noci v listopadu 1938 byl pravděpodobně poničen i karlovarský židovský hřbitov. Dne 9. října 1939 byla činnost Židovské náboženské obce Karlovy Vary oficiálně ukončena a pozemek hřbitova přešel do vlastnictví města. Vedlejší pozemek, který na židovský hřbitov navazoval, byl převeden tamtéž v květnu 1940.[2][5]

Po druhé světové válce

[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení druhé světové války zaslal doktor Arnošt Wolf na Místní správní komisi v Karlových Varech požadavek, aby byly Židovské náboženské obci Karlovy Vary hřbitov a márnice navráceny. Tento akt byl pro židovskou náboženskou obec zpočátku problematický, protože během války zde bylo pohřbeno více než 320 osob, které nevyznávaly judaismus. Židé nesmí být pohřbeni společně s osobami jiného vyznání, a proto komise předpokládala, že by Židovská náboženská obec Karlovy Vary požadovala exhumaci těl na náklady města. Správa hřbitova tedy navrhla Místní správní komisi navrátit hřbitov s podmínkou, že finanční zátěž s tím spojená bude uhrazena Židovskou náboženskou obcí Karlovy Vary.[pozn. 2] Tento údaj však nesouhlasí s informacemi uloženými u Židovské obce Karlovy Vary. Ty uvádějí, že na židovském hřbitově bylo 25. dubna 1945 pohřbeno 205 osob z pochodu smrti. Mezi pochovanými byli též tři vězňové, kteří dříve zemřelé pohřbívali. Později byla jejich těla exhumována a v červnu 1945 pohřbena na karlovarském obecním hřbitově. Původní hromadný hrob je na židovském hřbitově označen; nachází se v jihovýchodní části pozemku.[2][5]

Současný stav

[editovat | editovat zdroj]

Na karlovarském židovském hřbitově je přes 700 náhrobních kamenů. Nejstarší náhrobky pocházejí z konce 19. století.[5] Jsou zde pohřbeny významné osobnosti židovského obyvatelstva, ale i řada lázeňských hostů z různých zemí, jako byl otec bývalého vrchního rabína Richarda Federa.[6] Hrobku v podobě kamenné pyramidy zde má rodina zakladatele sklárny Moser Ludwiga Löwi Mosera. Nachází se zde i jediná tumba, v níž je pohřben doktor Arnošt Wolf.[2][4]
Seznam významných pohřbených viz níže.

Obřadní síň

[editovat | editovat zdroj]

U vchodu do hřbitova byla v roce 1892 postavena v maursko-orientálním stylu[6] hřbitovní kaple. Plány vypracoval karlovarský architekt a stavitel Karl Heller. Objekt slouží jako obřadní síň židovského hřbitova. V interiéru kaple se dochovala původní šablonová nástěnná i nástropní výmalba.[1]

Pomník obětem 1. světové války

[editovat | editovat zdroj]

Po 1. světové válce byl na hřbitově postaven pomník padlým židovským mužům města. Nalézá se hned u vstupní branky.[2]

Památník k uctění obětem šoa

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1956 byl na místě vypálené Velké synagogy v Sadové ulici odhalen památník k uctění obětem šoa. V roce 1983 musel památník ustoupit výstavbě hotelu Družba[pozn. 3] a byl přemístěn na židovský hřbitov. Počátkem 21. století byl navrácen do Sadové ulice na malé prostranství před vilou Lauretta.[2][6]

Významné osobnosti zde pochované

[editovat | editovat zdroj]

Seznam zemřelých[7] (řazen abecedně) a plán hřbitova[8]:

  • Josef Feder – † 19. června 1916 – otec bývalého vrchního zemského rabína Richarda Federa[6][4]
  • Arthur Maier – † 8. října 1935 – sběratel umění, výrobce porcelánu, hoteliér
  • Ludwig Löwi Moser – † 27. září 1916 – zakladatel sklárny Moser, představený židovské obce
  • JUDr. Arnošt Wolf – jediná tumba na hřbitově

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Židovský hřbitov v Karlových Varech v roce 2024
  • Vstup na hřbitov
    Vstup na hřbitov
  • Hřbitovní kaple
    Hřbitovní kaple
  • Pomník obětem 1. světové války
    Pomník obětem 1. světové války
  • Jména padlých mužů s rokem narození na Pomníku obětem 1. světové války
    Jména padlých mužů s rokem narození na Pomníku obětem 1. světové války
  • Hlavní cesta, v pozadí uprostřed rodinný hrob Ludwiga Löwi Mosera
    Hlavní cesta, v pozadí uprostřed rodinný hrob Ludwiga Löwi Mosera
  • Rodinná hrobka doktora Arnošta Wolfa
    Rodinná hrobka doktora Arnošta Wolfa
  • Hrob Ludwiga Löwi Mosera a jeho rodiny
    Hrob Ludwiga Löwi Mosera a jeho rodiny
  • Hroby rodiny Arthura Maiera (vlevo) a Ludwiga Löwi Mosera (vpravo)
    Hroby rodiny Arthura Maiera (vlevo) a Ludwiga Löwi Mosera (vpravo)
  • Místo původního hromadného hrobu
    Místo původního hromadného hrobu
  • Pamětní deska na místě původního hromadného hrobu
    Pamětní deska na místě původního hromadného hrobu
  • Hroby
    Hroby
  • Hroby
    Hroby
  • Hroby
    Hroby
  • Hroby
    Hroby
  • Hroby
    Hroby
  • Hroby
    Hroby
  • Hroby
    Hroby
  • Hroby
    Hroby
  • Hroby
    Hroby
  • Karlovarští kameníci v roce 2021 obnovili hrob rodiny Maier
    Karlovarští kameníci v roce 2021 obnovili hrob rodiny Maier

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Katolický i evangelický hřbitov společně tvoří Ústřední hřbitov Karlovy Vary (spravuje příspěvková organizace Správa lázeňských parků, od 1. února 2023 Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary).
  2. ↑ Dle zdroje: ŘEHÁČEK, Karel: Nacionálně socialistická personální politika v letech 1938–1945 na západě Čech. In:Sborník muzea Karlovarského kraje 29 (2021). Muzeum Cheb, Cheb 2021, s.115.[2]
  3. ↑ Hotel Družba – dnes hotel Bristol, součást Bristol Palace – byl postaven v letech 1984–1985. Na fasádě budovy je umístěna pamětní deska připomínající Velkou synagogu.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Obřadní síň židovského hřbitova – Hřbitovní kaple, s. 374. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l SVOBODA, Lukáš. Židovské hřbitovy v Karlovarském kraji. 1. vyd. Karlovy Vary: Muzeum Karlovy Vary, 2023. 102 s. ISBN 978-80-87458-23-5. Kapitola Karlovy Vary, s. 36–40. 
  3. ↑ a b c WOLF, Arnošt; BURACHOVIČ, Stanislav. Židé v Karlových Varech a Židé a Karlovy Vary [online]. Karlovy Vary: Židovská obec Karlovy Vary [cit. 2024-10-19]. Kapitola Židé v Karlových Varech. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c ROZKOŠNÁ, Blanka, JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
  5. ↑ a b c HEŘMAN, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.
  6. ↑ a b c d FIEDLER, Jiří Židovské památky v Čechách a na Moravě. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2011-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-23. 
  7. ↑ Seznam pohřbených na Židovském hřbitově v Karlových Varech [online]. Karlovy Vary: Židovská obec Karlovy Vary [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Plán Židovského hřbitova v Karlových Varech [online]. Karlovy vary: Židovská obec Karlovy Vary [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Židovský_hřbitov_v_Karlových_Varech&oldid=24399011“