Přeskočit na obsah

Židovice (Libčeves)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Židovice
Náves
Náves
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecLibčeves
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel49 (2021)[1]
Katastrální územíŽidovice u Hnojnic (3,21 km²)
PSČ440 01
Počet domů33 (2021)[2]
Židovice
Židovice
Další údaje
Kód části obce40185
Kód k. ú.640182
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovice jsou malá vesnice, část obce Libčeves v okrese Louny. Nachází se asi 1,5 km na východ od Libčevsi. Prochází zde silnice II/249. V roce 2011 zde trvale žilo 55 obyvatel.[3]

Název vesnice je odvozen z osobního jména Žid ve významu ves lidí Židových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: in Zydowiczich (1381), Zidouicz (1406), in Zydowicz (1412), in Zidowicich (1463), Zidowicze (1543), Židovice (1654), Schidowitz (1787), Schiedowitz (1833) a Židovice nebo německy Schidowitz (1848).[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1381.[3]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Židovice leží v katastrálním území Židovice u Hnojnic o rozloze 3,21 km².[5]

Studna ve dvoře bývalého státního statku je zdrojem hořké, vápenato-hořečnaté vody. Podle rozboru z roku 1969 byla celková mineralizace vody 2,7 g·l−1. Kromě jiných látek obsahovala v jednom litru 174,3 mg vápníku, 196,5 mg hořčíku, 278 mg sodíku a 182 mg draslíku.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 148 obyvatel (z toho sedmdesát mužů), z nichž bylo padesát Čechoslováků, 97 Němců a jeden cizinec. Kromě dvou evangelíků a 21 členů církve československé byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 190 obyvatel: 114 Čechoslováků, 75 Němců a jednoho cizince. Převládala římskokatolická většina, ale žil zde také jeden evangelík, 25 členů československé církve, jeden příslušník jiných nezjišťovaných církví a třináct lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[3][9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 205 200 167 177 161 148 190 131 118 89 60 53 40 55 49
Domy 34 37 37 38 36 35 37 40 27 24 26 30 32 33
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Hnojnice.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1921 Židovice byly osadou obce Libčeves, se kterým patřil nejprve do okresu Teplice, ale v letech 1900–1921 v okrese Duchcov. V letech 1930–1950 byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Duchcov, ale v roce 1950 v okrese Bílina. V letech 1961–1977 byly částí obce Hořenec v okrese Louny. Od 31. října 1977 jsou znovu částí obce Libčeves v okrese Louny.[11]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Krucifix u kaple
  • Venkovská usedlost čp. 6
  • Venkovská usedlost čp. 7
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Židovice, Schidowitz, s. 839–840. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-25. 
  6. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 155, 163. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 679. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]