Přeskočit na obsah

Žena z Haraldskæru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tělo ženy z Haraldskæru

Žena z Haraldskæru je tělo ženy nalezené v bažině v Jutsku v Dánsku. Tělesné pozůstatky jsou datovány přibližně do roku 490 př. n. l. (do předřímské doby železné).[1][2] Tělo bylo objeveno dělníky v roce 1835 při těžbě rašeliny na panství Haraldskær. Anaerobní podmínky a kyseliny rašeliniště přispěly k výbornému zachování organismu. Zachovala se nejen neporušená kostra, ale také kůže a vnitřní orgány. Spory o identitu a stáří takto dobře zachovalého těla vědci vyřešili v roce 1977 pomocí radiokarbonové metody datování. Výsledky této metody určily, že k úmrtí ženy došlo přibližně v 5. století př. n. l. Toto tělo je trvale vystaveno ve skleněném sarkofágu v Kulturním muzeu v centru Vejle v Dánsku.[3][4]

Nález a analýzy

[editovat | editovat zdroj]
Žena z Haraldskæru vystavená ve skleněném sarkofágu v dánském Vejle

Tělo leželo v poloze na zádech a bylo ve výborném stavu. Žena byla nahá a její šaty, skládající se z kožešinové pláštěnky a tří vlněných oděvů, byly položeny na těle.[5] Tělo bylo v bažině zatíženo větvemi a dřevěnými tyčemi.[6] V době nálezu byla neporušená nejen kůže, ale i vnitřní orgány. Na těle byla viditelná bodná rána v oblasti kolenního kloubu, kde nějaký předmět, možná jeden z ostrých kůlů, pronikl do těla.[7] Kůže měla bronzový odstín díky tříslovinám v rašelině a všechny klouby byly pokryté kůží, takže tělo vypadalo, jakoby žena zemřela teprve nedávno. Podle lékařské analýzy bylo ženě přibližně 50 let. V době smrti byla zdravá bez známek degenerativních chorob, jako je například artritida, které jsou pro tento věk obvyklé.[6]

V roce 1979 lékaři v nemocnici v Århusu provedli další forenzní vyšetření. Od doby nálezu do doby této analýzy se tělo vysušilo a scvrklo a kůže se stala kožovitou, silně vrásčitou a složenou.[8] CT lebky přesněji určil její věk na asi 40 let.[9] V době analýzy měřilo tělo pouze 133 cm, ale lékaři použili původní popis z roku 1835 a odhadli její výšku na 150 cm.[10]

V roce 2000 provedli Lone Hvass z Muzea Elsinore, Miranda Aldhouse-Green z Cardiffské univerzity a Katedra forenzních věd Aarhuské univerzity opětovnou analýzu těla této ženy. Forenzní rozbor odhalil obsah žaludku, ve kterém bylo objeveno neloupané proso a ostružiny. Na jejím krku byla slabá rýha, jakoby někdo použil provaz k mučení nebo jejímu uškrcení. Vědci také dospěli k závěru, že bažinné kyseliny způsobily otok kolenního kloubu a že žena byla pravděpodobně již mrtvá, když ji větve zatížily v bažině. Vzhledem k jejímu pečlivému umístění a tomu, že kremace byla v tomto období v Jutsku převládajícím způsobem pohřbu, vědci usoudili, že žena byla lidskou obětí.[6]

Vztah k dalším nálezům těl v bažinách

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní evropské lokality, na kterých byla objevena těla v bažinách leží v Německu, Nizozemsku, ve Spojeném království, v Irsku a zejména v Dánsku.[11] Nejstarší z těchto těl se datuje do doby přibližně 8000 př. n. l., ačkoliv většina dánských nálezů pochází z doby předřímské až římské doby železné (asi 500 př. n. l. až 400 n. l.).[12] Do roku 2006 bylo objeveno více než 700 takových těl (některé zdroje uvádějí jejich počty až na tisíce).[13] Pro vědce je obtížné zjistit přesné číslo, protože mnoho těl bylo ztraceno nebo zničeno. Než začali archeologové aktivně pátrat po tělech z bažin, byla těla většinou objevena při běžné těžbě rašeliny a poté znovu pohřbena.[14] Po zjištění, že systematickou ochranu ostatků z doby železné lze připsat kyselému anaerobnímu prostředí, došlo v Jutsku k velkým vykopávkám.[15] Mezi dalšími těly nalezenými na Jutském poloostrově a která prošla podobně rozsáhlou analýzou jako tělo ženy z Haraldskæru patří tollundský muž, grauballský muž, žena z Ellingu, žena z Huldremose či těla z Borremose.

Záměna její identity

[editovat | editovat zdroj]

Po objevení těla této ženy se objevily rané teorie o tom, že by se mohlo jedna o tělo norské královny Gunnhild, která žila kolem 900 až 1000. Podle ságy Jomsvikinga Harald I. Modrozub z Dánska nařídil, aby byla královna Gunnhild utopena v bažině. Vzhledem k tomu, že stopy na většině nalezených těl z rašelinišť naznačují, že lidé zemřeli násilnou smrtí nebo jako rituální oběti, byly tyto teorie v souladu s tím, že bylo tělo ženy uloženo do bažiny na rozdíl o tehdy běžné kremace a odpovídalo by to i zmíněné sáze.[16] Na základě přesvědčení, že se jedná o tělo královny, přikázal král Frederik VI. vyhotovení náročně vyřezávaného sarkofágu pro uložení jejího těla. Díky tomu bylo tělo výborně konzervováno. V roce 1842 mladý dánský archeolog Jens Jacob Asmussen Worsaae zpochybnil identifikaci této ženy jako královny Gunnhild.[17] Worsaae, průkopník metody archeologické stratigrafie, předložil důkazy, že tělo této ženy pochází z doby železné. Pozdější radiokarbonové datování toto tvrzení potvrdilo.[1][2]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haraldskær Woman na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b EBBESEN, Klaus. Døden i mosen. 1. udg., 1. opl. vyd. Copenhagen: Carlsen, 1986. 127 s. ISBN 978-87-562-3369-9. S. 7. 
  2. ↑ a b ALDHOUSE-GREEN, Miranda J. An archaeology of images: iconology and cosmology in Iron Age and Roman Europe. 1st issued in paperback. vyd. London: Routledge, 2004. 281 s. ISBN 978-0-415-25253-9, ISBN 978-0-415-51846-8. S. 93. 
  3. ↑ Fodor, John D. Rambow, ed. (2002). Denmark [the guide for all budgets, completely updated]. Fodor's Scandinavia. New York/London: Fodor's ISBN 0-676-90203-0
  4. ↑ The Cultural Museum Vejle. vejlemuseerne.dk [online]. [cit. 2025-04-23]. Dostupné online. (dánsky) 
  5. ↑ HVASS, Lone. Dronning Gunhild - et moselig fra jernalderen. København: Sesam, 1998. 87 s. ISBN 978-87-7801-725-3. S. 26. 
  6. ↑ a b c ALDHOUSE-GREEN, Miranda J. Boudica Britannia: rebel, war-leader and queen. 1st ed. vyd. Harlow, England ; New York: Pearson Longman, 2006. 286 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4058-1100-2. OCLC ocm70778394 S. 95–96. OCLC: ocm70778394. 
  7. ↑ Aldhouse-Green 2004, s. 93
  8. ↑ Hvass 1998, s. 58
  9. ↑ Hvass 1998, s. 62
  10. ↑ Hvass 1998, s. 61
  11. ↑ Lang, Karen E., Tales from the Bog, National Geographic Magazine, September (2008)
  12. ↑ Fischer, Christian: Tollundmanden. Gaven til guderne. Mosefund fra Danmarks forhistorie. Hovedland 2007.
  13. ↑ The Bog Bodies of Europe - Archeological Finds. ThoughtCo [online]. [cit. 2025-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Knudsen, Anne, Moselig, Weekendavisen, Nr. 40, 5–11, Oct. 2007.
  15. ↑ HAMEROW, Helena. Early medieval settlements: the archaeology of rural communities in Northwest Europe 400-900. Oxford: Oxford University Press, 2003. 1 s. (Medieval history and archaeology). ISBN 978-0-19-924697-7, ISBN 978-0-19-191752-3. 
  16. ↑ Ashley, Julian; Lock (1998). The Mammoth Book of British Kings and Queens. New York: Carroll & Graf. s. 443 ISBN 978-0-7867-0405-7
  17. ↑ ROWLEY-CONWY, Peter. From genesis to prehistory: the archaeological three age system and its contested reception in Denmark, Britain, and Ireland. Oxford; New York: Oxford University Press 362 s. ISBN 978-0-19-922774-7. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žena_z_Haraldskæru&oldid=24848083“