Želiezovce
| Želiezovce maďarsky Zselíz | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°2′55″ s. š., 18°39′37″ v. d. |
| Nadmořská výška | 137 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Levice |
| Tradiční region | Tekov |
  Želiezovce | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 56,523 km²[1] |
| Počet obyvatel | 6 708 (2021[2]) |
| Hustota zalidnění | 118,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Primátor | Ing. Ondrej Juhász |
| Oficiální web | www |
| mesto | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Želiezovce SNP 2 937 01 Želiezovce |
| Telefonní předvolba | 036 |
| PSČ | 937 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | LV |
| NUTS | 502987 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želiezovce (maďarsky Zselíz, zřídka německy Zelis) jsou město v okrese Levice na jižním Slovensku v Nitranském kraji. Město je součástí euroregiónu Ister Granum.[3] Národnostně je město smíšené, podíl Slováků i Maďarů je těsně pod 50 % (zbytek obyvatel uvedl jinou národnost, nebo ji neuvedl vůbec).
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Město leží na řece Hron, nedaleko státních hranic s Maďarskem. Nachází se cca 30 km od Levic a cca 30 km od Štúrova.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městě pochází z roku 1274. V městě žilo v roce 2013 7 115 obyvatel, většinou slovenské a maďarské národnosti (47 % a 51 % v roce 2001).
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- kaštel Želiezovce – v letech 1818 a 1824 zde pobýval rakouský hudební skladatel Franz Schubert, narodil se zde vídeňský hoteliér Eduard Sacher.[4]
- kostel sv. Jakuba staršího – jednolodní gotická stavba s polygonálně ukončeným presbytářem a malou střešní věží, z období kolem roku 1332. Byl upraven v 15. století. Dále byl upravován v roce 1884 a v roce 1954 ( po poškození věže během druhé světové války). V interiéru se dochovaly gotické nástěnné malby z období kolem roku 1390 a kamenná gotická křtitelnice. Jako oltářní menza je sekundárně umístěn římský sarkofág ze 2. století. Věž s modernistickým tvaroslovím s pravoúhlými rezonančními otvory a terčíkem je ukončena stanovou střechou.[5]
- Hrobka Esterházyů – neogotická stavba z roku 1790 na polygonálním půdorysu. Přestavěna byla ve druhé polovině 19. století. Fasády jsou členěny opěrnými pilíři s pultovými střechami, okna mají neogotická ostění. Vstup je řešen jako krytá předsíň s lomeným obloukem.[6]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Želiezovce leží na železniční trati Štúrovo–Levice a na silnici I/76.
Věznice
[editovat | editovat zdroj]Počátkem 50. let byl v Želiezovcích vybudován nápravně-pracovní tábor, kde byly vězněny ženy, odsouzené mj. za protistátní trestné činy.[7] Vězněna zde byla např. Dagmar Šimková, která místní otřesné podmínky popsala ve své knize Byly jsme tam taky.[8]
Školy
[editovat | editovat zdroj]Základní školy
[editovat | editovat zdroj]- Základní škola s vyučovacím jazykem slovenským
- Základní škola s vyučovacím jazykem maďarským
Střední školy – Gymnázia
[editovat | editovat zdroj]- Gymnázium s vyučovacím jazykem slovenským
- Gymnázium J. A. Komenského s vyučovacím jazykem maďarským Želiezovce
Mateřské školy
[editovat | editovat zdroj]- Mateřská škola, SNP 9
- Mateřská škola s vyučovacím jazykem maďarským, SNP 9
- Mateřská škola, SNP 93
- Základní umělecká škola Franza Schuberta
- Spojená škola, Úzka 4, Želiezovce
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Barcs, Maďarsko (od roku 1999)[9]- Makó, Maďarsko (od roku 1996)[9]
Miercurea Ciuc, Rumunsko (od roku 1991)[9]
Trstená, Slovensko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Želiezovce na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 999 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2014-10-05]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-24. (slovensky)
- ↑ DATAcube.. datacube.statistics.sk [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Želiezovce (Zselíz) [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ CZEIKE, Felix. Historisches Lexikon Wien : in 5 Bänden. Wien: Kremayr & Scheriau 5 volumes s. ISBN 3-218-00543-4, ISBN 978-3-218-00543-2. OCLC 27458914
- ↑ Szent Jakab római katolikus templom, [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Eszterházy Kripta [online]. [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ Ústav na výkon trestu odňatia slobody, Želiezovce. www.zvjs.sk [online]. Zbor väzenskej a justičnej stráže [cit. 2022-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-15. (slovensky)
- ↑ ŠIMKOVÁ, Dagmar. Byly jsme tam taky. Praha: Nakladatelství Monika Le Fay, 2015. ISBN 978-80-905589-1-5.
- ↑ a b c Partnerské mestá - Oficiální stránky mesta Želiezovce. www.zeliezovce.sk [online]. Mestský úrad Želiezovce [cit. 2022-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-31. (slovensky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želiezovce na Wikimedia Commons
