Přeskočit na obsah

Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třemešná ve Slezsku – Osoblaha
705 916-5 při objíždění soupravy v Osoblaze
705 916-5 při objíždění soupravy v Osoblaze
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 319
Provozovatel dráhy Správa železnic
Dopravce České dráhy
Slezské zemské dráhy
Technické informace
Délka 20,218 km
Rozchod koleje 760 mm (bosenský)
Napájecí soustava neelektrizovaná
Maximální sklon 27 ‰
Minimální poloměr oblouku 75 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 40 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
depo úzkokol. vlaků
trať Krnov - Šumperk
0,00 Třemešná ve Slezskudříve Röwersdorf 395 m
Mušlov
nejvyšší bod
Silnice I/57
4,46 Liptaňdříve Großliebental 341 m
Liptaňský potok
7,63 Dívčí Hraddříve Maidelberg 295 m
8,74 Horní Povelicedříve Ober-Paulowitz 295 m
Povelický potok
10,30 Amalíndříve Amalienfeld 295 m
11,83 Slezské Rudolticedříve Roßwald 285 m
14,46 Kobernodříve Kawarn 245 m
15,14 Ostrá Horadříve Eichmühle 242 m
Lužná
16,77 Bohušovdříve Füllstein 235 m
Hrozová
20,22 Osoblahadříve Hotzenplotz 225 m
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha je jednokolejná úzkorozchodná železniční trať s číslem 319, vedoucí z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. Je poslední úzkorozchodnou tratí, na které provozují pravidelnou osobní dopravu České dráhy. Na trati se nachází 26 železničních přejezdů, 8 mostů, 102 oblouků (z nich 20 má poloměr 100 m a menší). Zajímavosti této tratě je nejostřejší oblouk na české železniční síti, má poloměr 75 m, oblouk se nachází konkrétně v bodě o souřadnicích 50.2156017N, 17.5878806E.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

V sedmdesátých letech 19. století se majitelé osoblažského cukrovaru snažili napojit město na železnici.[2] Z ekonomického hlediska bylo nejvýhodnější napojení na síť pruských železnic, úřady ve Vídni však tuto variantu zamítly. 14. prosince 1898 byla otevřena trať z Třemešné.

Během 2. světové války trať připadla Německé říšské dráze, po 2. světové válce byla trať znovu zprovozněná 28. října 1945. V zimě 1946/1947 byla trať jediným spojením s okolím protože tuto zimu napadlo tolik sněhu, že silnice byly neprůjezdné.[3][4] V letech 1985 až 1989 proběhla na trati generální oprava.

Dne 11. listopadu 2014 se po trati projel prezident České republiky Miloš Zeman v doprovodu hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Palase.[5]

V roce 2021 byly renovovány staniční budovy v Osoblaze, Liptani, Bohušově a Koberně za celkem 26 milionů korun, které byly poskytnuty z dotačního programu Evropské unie. Budovy patří neziskovému sdružení Osoblažská úzkorozchodná dráha, která je v roce 2018 získala od Správy železnic. Budovy byly obnoveny do historického stavu z doby první Československé republiky. Budova v Osoblaze dostala bývalé dvojjazyčné značení Hotzenplotz / Osoblaha.[6][7] Čeští i polští železniční fanoušci výhledově sní o prodloužení železniční tratě přes hranice do Polska na nádraží Racławice Śląskie, kdy k tomu dojde ale není jasné.[8][9] V roce 2024 byla trať na mnoha místech značně poškozena povodní.[10]

Provoz na trati

[editovat | editovat zdroj]

V GVD 2007/2008 bylo na úzkorozchodce vedeno 7 párů spojů, v GVD 2020/2021 byly provozovány 4 páry vlaků.[11] Všechny osobní vlaky jsou vedeny lokomotivou ČD řady 705.9 a jedním nebo dvěma vozy řady Btu. V letní sezóně a ve vybraných dnech je na úzkorozchodce veden jeden pár historických vlaků, vedených v sobotu parní lokomotivou U46.002 a v neděli historickou motorovou lokomotivou TU 38.001. Výletní vlaky provozuje společnost Slezské zemské dráhy. Dne 16. června 2022 musely České dráhy zastavit pravidelný provoz a nahradit jej autobusy, protože již nebyly k dispozici žádné provozuschopné lokomotivy. Po opravě lokomotivy a osobního vagonu byla osobní doprava obnovena 26. ledna 2023.[12][13] Obce Bohušov, Slezské Rudoltice, Liptaň, Dívčí Hrad a Třemešná společně prohlásily, že výhledově plánuji převzít pravidelnou dopravu od ČD.[14][15] Celá trať je zařazená do integrovaného dopravního systému ODIS a to jako linka S16.[16] Od prosince 2024 měly provoz na trati převzít obce,[17] změnu však oddálily povodně v září 2024.[18]

Stanice a zastávky

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HRČEK, Richard. 100 let úzkorozchodné dráhy Třemešná ve Slezsku-Osoblaha: 1898-1998: historie a současnost. Bruntál : Okresní úřad : Organizační výbor pro oslavy 100 let trati Třemešná ve Slezsku-Osoblaha, 1998.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Osoblažská úzkokolejka. jednoustopouceskem.cz [online]. [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. S. 242. 
  3. ↑ Historie trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha. osoblazsko.com [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ 298 Úzkorozchodná trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ KUBA, František. Zeman se projel Osoblažkou, za dva měsíce se zastávka Horní Povelice zřítila. Moravskoslezský deník [online]. 2023-03-08 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ SŮRA, Jan. Čtyři nádraží na osoblažské úzkokolejce čeká velká oprava s evropskou dotací. Zdopravy.cz [online]. 2021-03-04 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ Rekonstrukce budov úzkorozchodné trati Osoblaha. Stavby v MS kraji [online]. 2021-03-30 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ Osoblažská úzkokolejka by mohla vést až do Polska. Česká televize [online]. 2009-01-12 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ KUBA, František. Češi ze severní Moravy postupně rozkrádají polské koleje. Moravskoslezský deník [online]. 2013-08-27 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ SŮRA, Jan. Nevíme, co bude dál. Z opravené Osoblažky jsou místy trosky, voda vzala část úzkokolejky. Zdopravy.cz [online]. 2023-09-19 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ 298 Třemešná ve Slezsku - Osoblaha a zpět. www.cd.cz [online]. 2021-03-30 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  12. ↑ SŮRA, Jan. Návrat pravidelné dopravy na osoblažskou úzkokolejku se blíží, první lokomotiva je po opravě. Zdopravy.cz [online]. 2023-01-05 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  13. ↑ SŮRA, Jan. Na úzkokolejku do Osoblahy se po sedmi měsících vrací pravidelné vlaky. Zdopravy.cz [online]. 2023-01-25 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ KUBA, František. Jsou obecní vlaky na Osoblažce reálná vize? Precedent neexistuje. Moravskoslezský deník [online]. 2022-06-26 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ SŮRA, Jan. Obce na Osoblažsku chtějí převzít od Českých drah provoz na úzkokolejce. Zdopravy.cz [online]. 2022-06-20 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ Schéma železnice. kodis.cz [online]. [cit. 2023-07-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ KUBALA, Ondřej. Rozhodnuto: Obce v prosinci převezmou provoz na „Osoblažce“ od Českých drah. Zdopravy.cz [online]. 2024-07-31 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ KUBALA, Ondřej. Povodně oddálí změnu dopravce na Osoblažce, místo vlaků budou měsíce jezdit autobusy. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2024-10-05 [cit. 2024-12-16]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Třemešná_ve_Slezsku_–_Osoblaha&oldid=24489861“