Železniční trať Milot–Klos
Železniční trať Milot–Klos je nedokončená a opuštěná železniční trať v Albánii. Měla být dlouhá 63 km a zajistit spojení měst Rrëshen, Burrel a Klos na albánskou železniční síť. Sloužit měla především k dopravě rud, např. chromu.[1] Budována začala být nedlouho před politickými změnami v zemi na přelomu 80. a 90. let.
Vedení trasy
[editovat | editovat zdroj]Trať se podle původního plánu měla odpojovat od železniční trati Skadar–Vorë ve městě Milot. Poté pokračovala podél řeky Mati k Milotskému mostu a dále jejím údolím až k soutoku s řekou Fan. Odtud vedla dále údolím na sever až k městu Rrëshen. K němu se dostala údolím řeky Fan i Vogël, nádraží v Rrëshenu se nacházelo severně od města. Trať dále pokračovala po úpatí hory až k vesnici Tarazh, kde překonávala rozsáhlé údolí po vysokém betonovém viaduktu. U obce Rrushkull dále na jih se potom měl nacházet dlouhý tunel, u vodní nádrže u obce Ulëz byly potom stavební práce přerušeny zcela a dále k městu Burrel ani nebyly zahájeny, a nebo se tam nacházely jen základy několika dopravních staveb (např. mostů). V úseku Burrel–Klos měla být trať vedena údolím řeky Mati, zhruba ve směru současné silnice SH 6.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stavební práce na trati byly zahájeny v roce 1986. Stejně jako řada dalších infrastrukturních staveb, které byly budovány v socialistické Albánii v této době, byla i tato trať realizována prostřednictvím dobrovolnických brigád. Na staveniště byli posláni mladí lidé a studenti, kteří měli k dispozici minimum mechanizace a pouze jednoduché pracovní nástroje. Kvalifikovaná pracovní síla se věnovala především přípravě deseti betonových mostů a několika tunelů. Dle albánských médií se v roce 1989 do výstavby trati zapojilo na dvacet pět tisíc lidí. Předpoklad dokončení stavby byl plánován na rok 1995.
Vzhledem k politickým změnám v roce 1991 došlo k přerušení konceptu dobrovolnických brigád pro infrastrukturní stavby. Do roku 1992 ještě na staveništi pracovala albánská armáda. Poté byly práce přerušeny; za uvedenou dobu se nicméně podařilo otevřít alespoň úsek z obce Milot do města Rrëshen (slavnostně byl otevřen 15. října 1987[2]), který byl veden údolím řeky Fan. Doprava zde však byla provozována jen několik let, neboť trať byla hned po svém dokončení ve velmi špatném stavu a musela zde být rychlost omezena jen na jednotky km/h. Kolejové pražce byly po uzavření tratě vytrhány a převezeny na sever země pro obnovu trati do Černé Hory. Zbylá část trati byla zničena na počátku 21. století; železniční těleso bylo odstraněno, násyp rozšířen a na jeho místě vznikla dálnice A1, která vede do města Kukës a do Kosova.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bahnstrecke Milot–Klos na německé Wikipedii.
- ↑ Článek na portálu gazetamapo.al (albánsky)
- ↑ [ Článek na portálu newsbomb.al (albánsky). www.newsbomb.al [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-27. Článek na portálu newsbomb.al (albánsky)]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Milot–Klos na Wikimedia Commons