Přeskočit na obsah

Železniční trať Hanoj – Lao Cai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Železniční trať Hanoj – Lao Cai
Pohled na trať mezi městy Phố Lu a Bao Ha
Pohled na trať mezi městy Phố Lu a Bao Ha
Stát VietnamVietnam Vietnam
Provozovatel dráhy Vietnamské dráhy
Dopravce Vietnamské dráhy
Technické informace
Délka 296 km
Rozchod koleje 1000 mm (metrový)
Maximální sklon 12 [1]
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 60 km/h[1]
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
železniční trať směr Kchun-ming (Čína)
řeka Nan-si, hranice Číny a Vietnamu
294 Lao Cai
155 Yen Bai
0 Hanoj
severojižní dráha směr Ho Či Minovo Město
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Hanoj – Lao Cai (vietnamsky Đường sắt Hà Nội–Lào Cai) je železniční trať o délce 296 km která se nachází v severním Vietnamu. Jedná se o neelektrizovanou jednokolejnou trať o metrovém rozchodu, která spojuje hlavní město Hanoj s Lao Cai, hlavním městem stejnojmenné provincie na vietnamsko-čínské hranici. Je považována za část mezinárodní železniční trati z čínského města Kchun-ming do vietnamského přístavu Haiphong. Za stanicí Lao Cai překračuje řeku Nan-si do města Che-kchou na opačné straně řeky, které už leží v Číně. Železnice pokračuje dále do Číny jako Železniční trať Kchun-ming – Che-kchou.

Na konci 19. století, kdy Vietnam spadal pod Francouzskou Indočínu, francouzští kolonialisté zvažovali otevření nové železniční tratě z Hanoje směrem na severovýchod podél Rudé řeky. Původně Francouzi zamýšleli postavit trať pouze do města Yen Bai, protože region dále po trase nebyl příliš rozvinutý a stavba by se nevyplatila.[2] Pak se ale zjistilo, že jsou oblasti na severu Vietnamu i čínská provincie Jün-nan bohaté na nerostné suroviny a mohly by se v budoucnosti rychle rozvíjet. V takovém případě by bylo bez dobrého dopravního spojení obtížné vyvážet indočínské a evropské zboží do Číny. Stavbu výrazně podporoval také Paul Doumer, tehdejší guvernér Indočíny, takže se Francie nakonec zamýšlenou železniční trať z Hanoje do Lao Cai a dále do Číny rozhodla vybudovat.[3] Stavba probíhala mezi lety 1898 a 1906 formou nucených prací. Pracovalo na ní více než deset tisíc vojáků a civilistů.[2]

Budova nádraží v Lao Cai

V roce 1902 byl zprovozněn most Long Bien v Hanoji, po kterém železnice překročila Rudou řeku.[4] První části trati se otevřely už v roce 1903,[5] celá trať do Lao Cai pak roku 1906.[6] Francouzi se stavbou poté pokračovali na území čínské provincie Jün-nan a roku 1910 byla trať dovedena až do Kchun-mingu.[7] Celá stavba 384 kilometrů trati až do Kchun-mingu stála 78 milionů zlatých franků a více než 12 000 lidských životů (z toho 80 evropských).[6] Celkem se na železniční trati nachází 7 významných a 27 méně důležitých nádraží. Stanice Lao Cai je druhou největší stanicí z nich (po hanojském hlavním nádraží).[2]

Trať v provinciích, kudy vedla (např. Lao Cai, Yen Bai, Phu Tho), přispěla k rozvoji průmyslu. Kolem trati vyrostly nejen průmyslové podniky, ale profitovalo také zemědělství. V letech 1939 až 1950 se železniční trať Hanoj – Lao Cai využívala pro převoz apatitu z dolů nedaleko Lao Cai. Oblast kolem trati je bohatá i na další materiály, jako jsou železo, měď či grafit.[8] Proto je na trati silná také nákladní doprava. Ročně se po ní přepraví asi 500 tisíc tun materiálu.[1]

V roce 1958 přijel Ho Či Min na návštěvu obyvatel Lao Cai vlakem po této trati.[2] Po ukončení války ve Vietnamu se pokračovalo v údržbě trati a jejím vylepšování, přesto je ale v nevyhovujícím stavu, takže nemůže konkurovat dálnici, otevřené v roce 2015.[9] Dokud neexistovala přímá dálnice mezi oběma městy, byla železniční trať nepostradatelná. Ročně přepravily vlaky na této trase kolem 2 milionů pasažérů.[1] Po otevření dálnice Hanoi – Lao Cai klesl výrazně počet cestujících ve vlacích.[10] Vlakem cesta z Hanoje do Lao Cai nočním vlakem trvá asi osm hodin. Po silnici je možné se dostat do Lao Cai za 4,5 hodiny.[11]

Železniční most přes řeku Nan-si v Lao Cai na státní hranici s Čínou

Železniční trať je 296 km dlouhá, z čehož 111 km jsou obloukovité úseky. Maximální rychlost na trati se pohybuje mezi 30 a 60 km/h. Celkový technický stav je zastaralý a na mnohých úsecích trati se postupem času, kdy nebyla řádně udržována, výrazně zhoršil. Lokomotivy a vagóny, které obsluhují železniční trať Hanoi – Lao Cai jsou sice považovány za nejmodernější ve Vietnamu po těch využívaných na severojižní železnici, ale špatný stav trati znamená, že nemohou plně využít svůj potenciál.[9]

Plány na rozvoj

[editovat | editovat zdroj]

Vietnamská vláda si je špatné situace na trati vědoma, ovšem investic do železniční dopravy je málo.[11] Už v roce 2013 byla na stole modernizace.[12] V říjnu 2024 vláda odhalila své velké plány na budování železničních tratí. Mělo by se jednat právě o úsek Lao Cai – Hanoj – Hai Phong – Quang Ninh, který měří 427 km. Celková výše investice je 178 bilionů vietnamských dongů, což je asi 7 miliard dolarů.[13] Na plánech spolupracuje Čína, která považuje dobré vztahy se svým jižním sousedem za prioritu. Plány by měly být zrealizovány do roku 2050.[14] Trať bude elektrizována, zdvoukolejněna a převedena na standardní rozchod 1435 mm. Začít stavět by se mělo už v roce 2025.[15] Očekává se růst zájmu o železniční dopravu. Roční počet cestujících by v roce 2050 mohl dosáhnout 8,31 milionů.[16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferrocarril Hanói-Lao Cai na španělské Wikipedii.

  1. a b c d Estimated Transport Volume on the Lao Cai Line [online]. [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d Thương nhớ chuyến tàu phía Tây [online]. BÁO ĐIỆN TỬ ĐẢNG CỘNG SẢN VIỆT NAM, 2019-02-02 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (vietnamsky) 
  3. History of Vietnam Railways [online]. 2017-09-22 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Long Bien Bridge in Hanoi: Stand proud as a century-old infrastructural work [online]. vinpearl.com, 2024-01-11 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Lao Cai Railway Station: Location, History, How to Get There [online]. [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Sapa History [online]. ethosspirit [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Transindochinois [online]. trains-worldexpresses.com [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. IMRICH, Kušnír. Mineral resources of Vietnam [online]. Acta Montanistica Slovaca, 2000 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b Đường sắt ngày càng thất thế, vì sao? [online]. TUOI TRE, 2020-11-24 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (vietnamsky) 
  10. Tàu Hà Nội - Lào Cai vắng khách sau khi cao tốc thông xe [online]. vnexpress.net, 2014-10-31 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. (vietnamsky) 
  11. a b ŠIMEČEK, Petr. Budování infrastruktury ve Vietnamu [online]. SEA-l, 3015-09-08 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. 
  12. Yen Vien-Lao Cai Railway Upgrading Project [online]. Asijská rozvojová banka [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. AHUJA, Simran. New railway line to enhance transport capacity in Vietnam [online]. 2024-10-23 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. TRI, Duc. Vietnam plans 3 railway links with China under Belt and Road Initiative [online]. 2024-10-27 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. TRANG, Phan. Preparation for the investment in the Lao Cai - Hanoi - Hai Phong railway [online]. 2024-06-26 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. VRA proposes over $7.2b for Lào Cai-Hà Nội-Hải Phòng-Quảng Ninh Railway project [online]. 2024-11-05 [cit. 2024-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]