Přeskočit na obsah

Železniční trať Břeclav–Kúty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Břeclav–Kúty
Stát ČeskoČesko Česko a SlovenskoSlovensko Slovensko
Číslo Česko: část 002 (dálková doprava)
Slovensko: 110
Provozovatel dráhy Správa železnic / ŽSR
Technické informace
Délka 18 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D3
Napájecí soustava 25 kV, 50 Hz
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 160 km/h
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Brna
trať do Přerova
Břeclav přednádraží
původní zaústění trati Břeclav–Kúty
0,006 Břeclav
Dyje
trať do Hrušovan nad Jevišovkou
trať do Vídně
Dyje
původní trať Břeclav–Kúty
bývalá hranice Říše/Protektorát
7,827 Lanžhot
Kyjovka
dálnice D2
11,475
74,386
Morava – státní hranice CZ/SK
71,711 Brodské
trať do Sudoměřic nad Moravou
67,463 Kúty
trať do Trnavy
trať do Bratislavy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Břeclav–Kúty (v českém jízdním řádu pro cestující v rámci dálkové dopravy část tratě 002, ve slovenském jízdním řádu pro cestující část tratě 110) je dvoukolejná mezinárodní elektrizovaná celostátní trať, součást prvního tranzitního koridoru. Trať, zprovozněná v roce 1900, spojuje přes hraniční řeku Moravu Česko a Slovensko, respektive Břeclav a Kúty. Po trati jsou v současnosti vedeny dálkové železniční linky Ex3 a Ex4.

Trať je vybavena zabezpečovacím systémem ETCS.[1]

Trať byla uvedena do provozu v roce 1900 jako místní dráha. Na moravské straně ji vystavěla a provozovala Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), jež byla v roce 1906 zestátněna. V Břeclavi byla tato trať napojena na severním zhlaví stanice. Na hraničním mostě přes řeku Moravu na ni navazovala trať Uherských státních drah z Trnavy zprovozněná ve stejném roce.

Po vzniku Československa se trať stala součástí hlavní spojnice mezi Prahou a Bratislavou, přičemž nemohla uspokojit nároky na ni kladené. Trať byla zdvojkolejněna a v roce 1929 bylo přeloženo její zaústění do Břeclavi ze severního na jižní zhlaví tak, aby bylo možné jezdit mezi Brnem a Bratislavou bez úvrati (v opuštěném úseku vede polní cesta). Tehdy byla také vystavěna dnešní budova stanice Lanžhot. Elektrický provoz ve střídavé soustavě byl zahájen v roce 1967. V letech 2005–2007 byla trať rekonstruována jako součást prvního tranzitního koridoru, přitom byl také zvýšen hraniční most s ohledem na uvažované splavnění Moravy.

Stanice a zastávky

[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]