Železniční nehoda u Cerhovic
| Železniční nehoda u Cerhovic | ||
|---|---|---|
 Železniční neštěstí u Cerhovic (kreslil F. Chalupa, časopis Světozor, 1868) | ||
| Čas | cca 6:00 | |
| Datum | 10. listopad 1868 | |
| Místo | nedaleko železniční stanice Cerhovice | |
| Stát |  Rakousko-Uhersko
| |
| Železniční trať | Praha – Plzeň | |
| Provozovatel | c. k priv. Česká západní dráha (BWB) | |
| Typ nehody | náraz jedoucího vlaku do stojící soupravy na stejné koleji | |
| Příčina | ne zcela jasná: patrně lidské zavinění - neprovedením změna signálu návěstidla/přehlédnutí signálů strojvedoucím | |
| Vlaky | jeden osobní, jeden nákladní | |
| Počet cestujících | nejméně 235 | |
| Úmrtí | 22 na místě 13 na následky zranění | |
| Zranění | nejméně 60 | |
 multimediální obsah na Commons
| ||
| Částečný průběh trati | ||
| Legenda | ||
| ||
Železniční nehoda u Cerhovic se udála 10. listopadu 1868[1] přibližně v 6:00 nedaleko železniční stanice Cerhovice na jednokolejné trati Praha – Plzeň vlastněné společností c. k. priv. České západní dráhy (BWB) poblíž městečka Cerhovice a vsi Újezd u Hořovic. Nákladní vlak zde v plné rychlosti narazil do soupravy osobního vlaku, který uvízl ve sněhové závěji.
Nehoda si vyžádala celkem 35 mrtvých a nejméně 60 lehce a těžce zraněných, především z řad vojáků rakousko-uherské armády cestujících v osobním vlaku. Srážka byla nejtragičtějším železničním něštěstím na českém území v období Rakouského císařství a Rakouska-Uherska.
Výchozí situace
[editovat | editovat zdroj]Dne 10. listopadu 1868 byl ve čtyři hodiny ráno vypraven z plzeňského nádraží osobní vlak ve směru na pražské nádraží České západní dráhy na Smíchově. V posledních jeho čtyřech vozech se nacházelo celkem 235 mužů uherského pěšího pluku č. 26 knížete Michala (povětšinou Slováků a Maďarů), kteří v Plzni trávili dovolenou po italském tažení.[2] Spolu s poručíkem z Plzně cestovali do Ostřihomi, kde se nacházel odvodní okres pluku. Vojáci měli z Plzně odjet již předešlé noci, došlo však ke zdržení a na cestu se vydali až onoho dne.
Na cestě panovalo mlhavé zimní počasí se zataženou oblohou a vytrvalým sněžením. Vlak jedoucí přes stanice Chrást, Rokycany, Holoubkov a Zbiroh průběžně nabíral zpoždění, po cestě do stanice Hořovice, nedaleko vesnice Újezd ve vzdálenosti asi 200 kroků od strážního domku č. 61 pak musel kvůli zavátým kolejím zcela zastavit - lokomotiva nebyla vybavena sněžným pluhem.
Ve směru od Plzně se pak, dle platného jízdního řádu, blížil další, z Rokycan vypravený nákladní vlak řízený strojvůdcem Bartíkem o délce 18 vozů vezoucích kamenné uhlí a také olej.
Průběh nehody
[editovat | editovat zdroj]Ačkoliv byla údajně ve stanici Zbiroh návěstidla v pozici Stůj, nákladní vlak pokračoval v jízdě. Nelze pak jednoznačně říct, zda byla všechna traťová opatření proti srážce vlaků využita a strojvůdce dostal zprávu o osobním vlaku stojícím u Cerhovic. Okolo šesté hodiny ranní tento nákladní vlak, po trati právě sjíždějící ze svahu (1:125°), za špatné viditelnosti do stojící osobní soupravy v plné rychlosti narazil. Kolize z trati zcela smetla poslední čtyři vagony osobního vlaku mimo trať, vykolejeny pak byla také lokomotiva a dvanáct vagonů osobního vlaku.
Následky
[editovat | editovat zdroj]_01.jpg)
Výsledkem srážky bylo 22 mrtvých na místě nehody a 60 těžce zraněných. 13 z těžce zraněných následně zemřelo po převozu do vojenské nemocnice v Praze.[3] Mrtví byli shromažďování v domě č. 10 v Újezdě. Následně pak byli pohřbeni na starém hřbitově v Cerhovicích, na místě hromadného hrobu byl pak vztyčen neogotický památník. Na místě později zrušeného hřbitova pak vzniklo dětské hřiště u školy, památník se však dochoval a je chráněn jako kulturní památka.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ O veliké nehodě na železnici. Časopis lékařů českých. 1868-11-28, roč. VII., čís. 48, s. 7. Dostupné online [cit. 2024-07-10].
- ↑ Pomník Obětem železničního neštěstí. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ ČÍŽOVÁ, Jitka. Dějiny národa Českého - VLAKOVÉ NEŠTĚSTÍ R.1868. www.inadhled.live [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
- ↑ pomník železničního neštěstí - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HATINA, Jiří. 150. Výročí železniční katastrofy u Cerhovic. Podbrdské noviny. Roč. 26, č. 20 (2018), s. 2.
- ONDŘÍČEK, Emil. Paměti Bratrské pokladny a železáren C.T. Petzold a spol. v Komárově: zároveň Dějiny obce Komárova a blízkého okolí. Vlastní náklad. Komárov, 1909. Dostupné online
- Světozor: Obrázkový týdeník. Praha: František Skrejšovský, 20.11.1868, 2(47), s. 444. ISSN 1805-0921. Dostupné online
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční nehoda u Cerhovic na Wikimedia Commons
